Bratři

Nepotěší, neurazí. Film se na míli vyhne nějaké morální nejednoznačnosti a místo, abychom čas trávili přemýšlením nad tím, jak v pohodě je zastřelit nějakého random pantátu jen protože brání našemu odporu proti režimu (což mi přijde zajmavý), tak didakticky sledujeme momenty z života z Mašínů (což si můžu přečíst na Wiki). A trochu už se mi taky nějak začíná zajídat černobílé zobrazení komunistů jako ufuněných prasolidí, co říkají věci jako "vaše dítě nepůjde na školu, hehehe." Je to rámcově fajn, ale nějak... už viděné, no. (22.02.2024)

Má to moc pěknou kameru, lokace a například scéna s Tatianou Dykovou hrající na klavír na dvoře mezi slepicema je nadmíru dojemná. Ale příběh je úplně špatně, podobně jako v Miladě tady vůbec neprobíhá vysvětlení historických souvislostí, takže o odbojové skupině nemůže být řeč. Dejme tomu, že český divák si to přebere, ale na Oscarech uviděj Amíci průměrný drama o bandě mladejch kriminálníků, kteří se bůhví proč chtěji přes mrtvoly prostříílet do zahraničí. (02.02.2024)

Příběh a činy bratří Mašínů rozdělují naši společnost a já tu rozhodně nejsem od toho, abych tohle nějakým způsobem hodnotil. Zoufalá doba psala zoufalé příběhy a to se snažil převést na plátno Tomáš Mašín. Opět zde budu trošku hodný na kvalitně zpracovaný český dobový film. Určitě se z toho v rukou nějakého zkušenějšího a schopnějšího režiséra dalo vytřískat daleko více a upřímně asi by tomu i slušela seriálová podoba. Takhle se musíme smířit s velmi kvalitně zpracovaným a dobře herecky zahraným, ale trošku polopatickým dobovým dramatem, které určitě nenaplňuje všechna očekávání. Určitě se však zařazuje po bok dalších povedených filmů velmi silného minulého roku. (07.04.2024)

„První středu v měsíci nám vozej do fabriky vejplaty. Musí to bejt slušnej ranec.“ - „Na to zapomeň!“ - „Bez peněz se nehneme.“ - „Nejsme zloději!“ - „Ale voni sou.“ Kým vlastně byli Mašínové? Stále kontroverzní téma, na kterém se mnozí neshodnou. Přesto si nemyslím, že by tohle mělo nezaujatému divákovi překážet ve fandění hrdinům tohoto filmu. Pokud ho tedy nebude štvát kombinace jejich horkých hlav a amatérismu. Stejně jako fakt, že nepoučená část publika (včetně té zahraniční…Oscaři, ehm?) asi nebude pobírat motivace postav, kterým tu nebyla i navzdory délce díla věnována dostatečná pozornost. Ale problém filmu vidím jinde. Až do hlavní „akce“ totiž nebyl příliš záživný. Útěková sekvence sice pak vlila snímku krev do žil, a to natolik, že mě skutečně bavit začal, ale proč na to musím čekat více než hodinu? Je pozitivní, že se režisér Mašín od dob 3 sezón v pekle a Wilsonova konečně posunul, ale Bratry na víc, než lepší průměr nevidím. „Tebe neštve, že nás takhle rozdělili?!“ - „Nás nikdy nic nerozdělí!“ - „Slibuješ?“ - „Jasně, že jo!“ (09.02.2024)

Začnu takto: Přestože jsem se za minulého režimu neměl nikterak špatně, rodiče mi netajili, že je socialismus (ať už s lidskou tváří nebo beztvářný) pěkným svinstvem a byl jsem podporován v absencích na různých povinných školních a pionýrských akcích. Komunistů bych se tedy nezastával a návrat "starých, dobrých časů" si opravdu nepřeji, to ale nic nemění na tom, že v mých očích patří vraždění zajatců mezi praktiky právě těch, kteří jsou s různými totalitníky v tomto ohledu na, když ne přímo stejné, pak tedy podobné úrovni, a já je nemám rád. Snímek o takových lidech pojednával a neuniklo mi, že byla pasáž popisující pokusy o zisk zbraní poněkud rozpačitá a na vhodných místech nepřesná. Část filmu pojednávající o samotném opuštění republiky v socialistickém vlastnictví už byla o poznání lepší, zajímavější a napínavější, přesto bych to na český film roku neviděl. P. S. Tatiana Dyková byla ovšem skvělá. / Poučení: Při útěku přes hranice měj po ruce Krále Šumavy. (19.03.2024)