Služka

Autentické okénko do života panstva a služebnictva za dob císaře pána. Kdyby šlo o němý film, jen o záběry pro zachycení atmosféry jiné doby, byla by to tutovka. I přes to, že se děj odehrává více méně jen v domě a před domem mě vizuál hodně bavil. Krásné zdobené pokoje vs. šedé chodby služebnictva, přepychový jídelní stůl plný mimochodem neuvěřitelně vypadajícího jídla vs. služebnictvo sotva stíhající dát si dvě lžíce bramboračky jen tak za pochodu v temné kuchyni, o které ani paní domu neví, že jí mají, zdobené ložnice pánů vs. temné špeluňky služek, a to vše v jednom pražském domě. Kamera toho ukázala tolik, že mi prostě, jakkoliv divně to zní, stačila k předání celé pointy filmu a dialogy mi nedaly skoro nic navíc. Asi to přisuzuju ne tak zajímavému a předvídatelnému příběhu. Vztah k postavám jsem si během sledování nevytvořila a bylo na nich jen maličko zajímavého. Služky sloužily všem, dcery matkám a matky mužům, hierarchie je jasná... nakonec byli všichni jen loutky hrající podle různých scénářů. Myslím, že bezduchost postav nebyla záměrem, a proto mi to tak nesedlo. Jako sonda historického období se zaměřením na ženy a jejich těžkosti napříč společenským spektrem je to paráda. Jako romantické drama, co ti má pohnout emocema už moc ne. Co musím vypíchnout je Dana Droppová, která se mi na plátně moc líbila. (18.04.2023)

Slovenská režisérka Mariana Čengel Solčanská natočila zdařilé kostýmní historické drama o těžkém údělu žen v období rakousko-uherské monarchie, odehrávající se převážně během první světové války. Akorát mám neodbytný pocit, že pokud by se film více držel literární předlohy, celkově by působil věrohodněji. Ten lesbický vztah ústřední dvojice byl za daných okolností opravdu jen stěží uvěřitelný. Co si ovšem pochvalu zaslouží, to jsou herecké výkony téměř všech zúčastněných i vykreslení dobové atmosféry. Zdá se mi, že nejpřesvědčivěji se svých rolí zhostili Aňa Geislerová, Zuzana Mauréry, Karel Dobrý a konečně také Dana Droppová, která ztvárnila titulní postavu. (70%) (30.04.2024)

U mňa zase nudný priemer a film, ktorý možno vypočítavo brnká na strunu LGBTI+,-,x, :, a neviem akej ešte... Nechcem týmto film rovno odrovnať, ale je to v posledných rokoch fakt hnus. (Žite si v kľude svoje životy, ale netlačte nám to nasilu do ksichtu, prosím!) Už vlastne taká klasika od Solčanskej, ktorá ešte potrebuje tak 10 filmov a potom možno prekročí ten svoj priemer. Rovnako tak už klasika pri slovenských hercoch, ktorí neartikulujú a často im nie je rozumieť...Ja to fakt nechápem - v dnešnej technickej dobe! nie sme schopný prekonať 30-50 ročné filmy v zvukovej kvalite? Pri staršom filme môžem umývať riady a aj tak budem rozumieť, no tu..., škoda reči. Je mi jasné, že kniha ako predloha mohla zaujať, ale na filmový príbeh mi to prišlo trochu plytké a tam kde Slováci a Češi nedokážu naplno zaujať príbehom, tak radi pribalia nahotu alebo vulgarizmy, aby sme aspoň šokovali, aby o nás písali, keď už nič. Ťažko niekoho herecky vyzdvihovať, vo filme je mnoho postáv a skáčeme od jednej postavy k druhej. Fajn vykreslená doba, výborná hudba, niektoré scénky ok, ale ako celok ma to  nezaujalo, skôr sklamalo. Slabý priemer. 50%. (02.01.2024)

Poměrně dlouho jsem se rozhodoval, zda na ten film (v rámci festivalu "Kino na granicy") zajít. Bál jsem se, že dostanu nějakou selanku z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Byl jsem nadmíru a příjemně překvapený. Přestože by se dalo film označit za feministický (ne náhodou se režie a a hlavních postav chopily ženy), ženská linka ve filmu byla příjemná a zcela dobře uchopená. Homoerotická rovina pak pouze nenásilným způsobem poukazuje na přátelství a souznění dvou duší, které na konci na začátku 20. století nemělo šanci uspět. Mužské postavy nedostaly příliš prostoru, a když už, tak pouze v karikované a nepřirozené poloze, ovšem tento fakt lze vnímat i tak, že muž, jako vůdce patriarchální společnosti vytěsnil ženu do zcela podřízené role (žena nemohla svobodně rozhodovat o ničem, dokonce ani v případě svých tělesných žádostivostí, dokonce i sex byl pro ženu pouhou manželskou povinností). Zároveň zcela nenásilnou formou se před divákem odvíjí historické události, kdy končí jedno období (R-U císařství) a začíná nová a moderní etapa dějin (což však nemusí vždy znamenat obrat k lepšímu - národnostní třenice a druhá válka vše dosvědčují). Je nutno ocenit herecký výkon všech hlavních představitelek (dokonce ani Kerekes zde nepřehrávala), Mauréry i Geislerová předvedly svůj standardní výkon, a velmi mile překvapily Drogová a Caldová. Mužské herecké výkony hodnotit nebudu, byly opravdu okrajové. (30.04.2023)

"Čo by ženy robily bez chlapov…Veď vy byste si bez nás poradili“ Lesbická linka mi příběhově přišla trošku uměle naroubovaná, ale poradil jsem si s tím, a celkově se si tento film dost líbil. Užíval jsem si hlavně vizuál s velmi zajímavou a nápaditou kameru (viz třeba záběry točené skrz škvíru ve dveřích nebo skrz okno, po které stékají kapky deště). Díky výborným lokacím jsem si užil atmosféru staré doby (zvláště Prahy). A nemohl jsem se nabažit libozvučné hudby. V neposlední řadě bych pak zmínil scenáristicky zajímavý nápad zarámovat příběh drobnými reáliemi ze života Milana Rastislava Štefánika. (15.10.2023)