Atentát

Natočit v roce 1964, tedy v době, kdy o ,,pražském jaru" ještě nikdo ani neslyšel, film o tom, že na našem území za Protektorátu existoval i jiný než komunistický odboj, ba dokonce že atentát na Heydricha (a tedy největší a nejdůležitější akci českého protifašistického odboje) nařídila exilová (komunistickou propagandou tolik ostouzená) Benešova vláda, je věc téměř nepochopitelná, hraničící se zázrakem. Ano, jistě, v roce 1964 již bylo znát jisté politicko-společenské tání, ale tady doslova praskly arktické ledy a Jiří Sequens proplul úžinou doby jako hotový ledoborec. Atentát je až překvapivě přesnou rekonstrukcí dobových událostí (samozřejmě s jistou uměleckou licencí - změněná jména parašutistů, Gabčíkova pozice při samotném atentátu atd.) a s náhledem na ně můžeme i z dnešního pohledu víceméně souhlasit, o kolika jiných filmech prošlých systémem schvalování, tedy komunistickou cenzurou, to dnes můžeme říci? (04.10.2012)

Film s plochými postavami, bez podání souvislostí, mimo jiné také zcela pomíjí, jak se atentátníci dostali do pravoslavného kostela. Chybí mi tu především prokreslení lidských stránek jednotlivců (ve smyslu "odkud a jaký který kluk byl"). Podle mého názoru po roce 1989 přeceňovaný film. Vávrovo "Sokolovo" (odhlédneme-li od nestydaté komoušské propagandy) je umělecky na vyšší úrovni. (18.06.2022)

Dokumentárně strohý záznam zlomové události našich dějin, kterou si nedávno vzali do hledáčku naši milí zrádcové. Tohle je naše a je to lepší. O dost lepší. Ve srovnání s britským spektáklem jsem vůbec neměl pocit rozvleklosti. Ta strohost totiž, společně s černobílým obrazem, vytvořila velmi tísnivou a ponurou atmosféru. Díky zkratkovitému způsobu vyprávění s hojně využívaným střihem Atentát jen získal spád, vše potřebné bylo vždy dostatečně osvětleno a nit jsem rozhodně neztrácel. Grandiozní přestřelka v kostele je pak minimálně svou působivostí rovněž srovnatelná s Anthropoidem, a to je prosím o 50 let starší. Naopak samotný závěr se čtyřmi výstřely mimo záběr s ním srovnání nesnese, stojí proti tomu totiž Geislerka ve sprše, a to musíte uznat, nemá cenu srovnávat. (19.11.2016)

,,Jenom jsme splnili rozkaz. Naše svědomí je čisté." Vzhledem k svému mladému věku jsem se válečným filmům dlouho vyhýbal, poslední dobou mě začíná fascinovat, kolik vynikajících snímků tohoto žánru v naší bývalé zemi vzniklo. ATENTÁT je (spolu s Nebeskýma jezdcema) zatím to nejlepší, co jsem v tomhle žánru viděl. Navíc má v sobě dokonalou autentickou atmosféru s dokumentarí přesností, sesilněnou natáčením na původních lokalitách i mluvením hned v několika jazycích ve filmu. Jiří Sequens, do té doby režisér více méně průměrných snímků i několik politických agitek, zde předvedl svoje vrcholné umění, na které pak úspěšně navázal v Hříšních lidech a Majoru Zemanovi. Na bonusovém dokumentu na DVD s filmem vypráví Sequens, že chtěl původně tenhle film točit už začátkem 60. let, aby mohl být promítán v době výročí u (1942-1962), ale šly na něj velké tlaky shůry, aby zapojil do obsahu filmu komunistický odboj, což nebyla pravda... Sequens za těchto podmínek film odmítl točit a k námětu se vrátil až o pár let, kdy se v Československu uvolnila politická atmosféra a mohl natočit svůj film bez ideologického zatížení - i za tohle má můj velký obdiv! Pro mě zásadní film 60. let s vynikající herci. Výborný scénář, kamera, scénická hudba (Beethovenova Osudová a Vejvodova Škoda lásky) a nechybí tomu ani zajímavé myšlenky. A že filmy, kde se hodně střílí a méně mluví, němusím, tak tady si tu dlouhou dramatickou přestřelku v závěru vždycky užiju. Z celkového vyznění snímku o hrdinství naprosto mrazí. 100% (06.02.2017)

Film z průběhu války, který doplňuje skvělou sbírku československých válečných filmů. Vynikající zpracování v uvolněných 60tých letech je určitě znát. Film spíše vysvětluje proč to bylo nutné a vůbec popisuje vážnost rozhodnutí k atentátu na Heydricha. Film pochopitelně vychází ze skutečnosti, takže závěrečná scéna z kostela je opravdu vrchol filmu. (15.09.2011)