O vánoční hvězdě

Začalo to hřejivě a bylo to docela hřejivé. Jak má pohádka být. Škoda, že se to nevyhlo chybám. Ale hned od počátku příjemně překvapil pěkný vizuál a až Ladovská stylizace. Hvězdné prostředí je zase v české pohádce docela originální a nenapadlo mě se mu vysmívat, kvůli jiným fantasy. Přesto (i když chválím snaživě vypadající hvězdné kulisy) scény na nebi působily sem tam trochu kostrbatě a více se mi líbily ty pozemské, kde pěkně fungovala chemie mezi milým Kotkem a hlavně Terezou Rambou jakožto Deničkou, což byla taková příjemná správně pohádkova éterická  postava, která dodala pohádce šmrnc. Moc se mi líbila a trochu pro mě nahradila německou princeznu. Ta sice nevypadala špatně, ale podle mě byla trochu tuhá a vzhledem k jejímu původu se ji nevyhlo trochu křečovité předabování a snad i proto, nedostala moc prostoru a zůstala taková pasivní. Škoda, že i hvězdičku Deničku pak zavřou a trochu vymizí z děje, Kotka zase učarují, zatímco více prostoru dostává hvězdná zápletka s několika láskami najednou apod. To už bylo trochu moc zamotané a kdyby se vše neslo v duchu začátku, asi by mi to nevadilo. Závěrečná řešení jsou zase trochu moc uspěchaná. Chtělo to trochu zapracovat na prostoru pro skoro všechny postavy a jejich vztazích, aby to bylo ještě trochu romantičtější, ucelenější a bylo by to ideální. Takhle po solidní první polovině následuje trochu slabší dojezd, ale v rámci novodobých pohádek tohle určitě patří k tomu lepšímu a připadalo mi to i docela svěží.  Tak jsem si u hodnocení tak trochu zahrál na 50:50 a vyšla mi lepší varianta - tedy čtyři hvězdy. A to budu brát jako hvězdné znamení. (25.12.2020)

O vánoční hvězdě, která má z hvězdného prachu jen ten prach. Popravdě, to pořád není špatné, třeba z mojí vánoční hvězdy, kterou jsem mj. dostala od zaměstnavatele, není prach ale byl z ní kompost a to slušně smrdutý, což v kanceláři opravdu nechcete. Tady tedy hvězda nespěla k zamoření okolí puchem, ale ke zkratu v mozcích těch diváků, kteří by se třeba snažili opravdu najít logiku jak v jednání postav tak v jejich mimovolných projevech (i když chyby typu "meč nesvítí ač by měl" se objevil i ve spektáklu nepoměrně nákladnějším, jako byl Pán prstenů). Celkově tedy nechť hvězdy září, tady jsem rozzářila tři. Ó jaký jsem to světlonoš. (10.10.2023)

Klady: slušný vizuál a sem tam povedený vtip. Zápory: Prakticky všechno ostatní. Dej je (i na pohádku) nepravděpodobně napsaný, hloupě polopatický, krajně nepřekvapivý a současně poněkud překombinovaný (nevěřil bych, že to lze). Herci většinou nehrají, jenom tak nivě čučí (snad s výjimkou pro změnu trapně přehrávajícího Ondřeje Sokola). Výsledek je naprosto sterilní a dokonale zapomenutelný. Karel Jandák je vážně špatný režisér a od dob kdy točil Rafťáky či Snowborďáky se navíc zjevně vůbec nic nenaučil... Celkový dojem: 55% (30.12.2020)

Klobouk dolů před Karlem Janákem, že pro každou svou pohádku dokáže vymyslet jinou výtvarnou a dobovou stylizaci, a i tentokrát si vyhrál s ladovskými kulisami i nebeským prostředím. Bohužel postavy a jejich schopnosti jsou představovány tak dlouho, že až po padesáti minutách se s příjezdem Proximy na Zemi teprve začne něco dít. Děj se pak uzavře už 15 minut před koncem a zbytek už je jen takový "dojezd". Je to škoda, protože obsazení je (až na nucené úlitby slovenské a německé koprodukci) sympatické a herci si příležitost účinkovat v pohádce viditelně užívají, především skvělá Tereza Ramba. Předchozí Princezna a půl království se mi ale líbila víc. (25.12.2020)

Volný remake Vaughnova Hvězdného prachu bez mrdání, zabíjení a přitepleného Roberta De Nira, kterého vystřídal přiteplený Ondřej Sokol. I na poměry Janákových pohádek pro Českou televizi vyloženě slabé a vyložené promarnění solidního castingu, především roztomilé Terezy Voříškové. PŘÍŠTÍ ROK VÁM TO URČITĚ VYJDE ČT (HEHE!). (24.12.2020)