Oldřich a Božena

Pěkně natočená freska zobrazuje jednu z etap zrodu raného českého státu. Soupeření křesťanství s původními pohanskými zvyky a kulty; potýkání v přemyslovské dynastii - Oldřich (Jiří Bartoška) nechá oslepit svého bratra Jaromíra (Ladislav Frej), který byl již předtím na příkaz jejich staršího bratra Boleslava III. vykleštěn. Otakaru Vávrovi se neoddiskutovatelně daří zpracování historických látek. Za zmínku určitě stojí i herecké výkony hlavních protagonistů. (24.11.2009)

Inu, pohané si tady žili docela spokojeně a kromě občasných orgií se jim nedalo nic vytknout. Pak ale přišli militantní křesťané a tekla krev. Přemyslovec, kníže Oldřich vládl zemi kolem roku 1012. Jeho druhou ženou byla vesničanka a pohanka Božena. Zplození potomka se tuze nelíbilo neplodné první ženě Jutě, šlechtě ani církevním hodnostářům. Ani jejímu manželovi, protože byla vdaná. Vávrův film se mi docela líbil a překvapila mě otevřenost scén, vzhledem k době, kdy byl natočen. (23.02.2014)

Celkem sugestivně podaný obraz jednoho z nejkrvavějších údobí našich dějin, ve kterém příběh Oldřicha a Boženy tvoří jen kulisu mocenskému souboji mezi přemyslovskými knížaty. Mám sice dějepisné výhrady, protože k oslepení Jaromíra došlo až v Břetislavově dospělosti, ale z hlediska historického filmu se jedná o velmi slušnou práci. 80% (15.04.2011)

"Čo sa môže zrodiť z takej hrôzy?" Keby to len bola Juta vedela, že sa z nej zrodil záchranca a zjednotiteľ národa - český Achilles. Určite by bola poriadne prekvapená. Břetislav, výborný vojnový stratég, ktorý sa s nikým nemaznal (hlavne nie s Poliakmi) a ktorému svojim významom z Přemyslovcov mohol konkurovať hádam už len kráľ železný a zlatý. Vo filme sú veľmi pekne načrtnuté reálie dobového života, zvyky a obyčaje pospolitého ľudu ako aj šľachty okolo kniežaťa. Páčilo sa mi, ako sa nezabudlo na mnohé dôležité body okolo Oldřicha ako aj jeho brata Jaromíra. Niečo z toho tu však časovo nesedelo, myslím tým hlavne oslepenie Jaromíra, ktoré sa udialo až v čase Břetislavovej dospelosti. Ale vcelku som s Vávrovou filmovou verziou spracovania tohto najdivokejšieho a najťažšieho obdobia českých dejín celkom spokojný. Škoda, že podobných filmov nie je viac. Obdobie anarchie českých krajín za čias Boleslava III., Jaromíra a Oldřicha ako aj samotné zjednocovanie pod Břetislavovým vedením, má v sebe toľko prebohatých námetov, žeby z toho bolo ešte mnoho filmov. A nemuselo by sa nič vymýšľať a upravovať, život týchto štyroch kniežat je dostatočne pútavý aj bez toho. To napísal život sám. 75/100 (04.02.2016)

Z krvi, chaosu a smilnenia zrodil sa zárodok českého kráľovstva. Ohrozený bratovražednou nenávisťou aj cirkevnými intrigánmi germánskej krvi. Mytologická linka, vyzdvihujúca príklon k nezasahovaniu cirkvi do svetských záležitostí, prirodzenosti plodonosného lona a lásky nepodmienenej mocou ani predošlým sľubom inej partnerke, je oslavou češstva modernej doby. Hrdosť na ateizmus, promiskuitu, relativizmus rodiny (vyše 50% - rozvodovosť, deti často nie sú biologickými deťmi zákonitých otcov) a prefíkané kľučkovanie medzi záujmami mocných. S ironickým úsmevom na perách sú Česi všetko zmienené pripravení kedykoľvek predebatovať v krčme a vniesť ako nosný prvok do rôznych umeleckých foriem. Divadelná prepiatosť je patrná aj vo Vávrovej filmovej adaptácii divadelnej hry Františka Hrubína. Expresivitu výrazu podtrhuje častou ženskou nahotou, pohanskými tancami (spätosť s prírodou). Náprotivkom divokej prírodnosti je kožene tvrdý xicht nemeckého intrigánskeho cirkevníka. Plus podivná kamera a ladenie do tmavých farieb, miestami polozrozumietľné brblanie. Snaha byť vláčilovejskejším než Vláčil sa vždy nevypláca. (29.01.2014)