milancecil

Jak málo stačí a lidské bytí se zběsilou rychlostí rozjede po jiné, temné koleji, třeba jen být ve špatný moment na špatném místě a vše v životě uspořádané se tak náhle zpřevrací v kortmelcích, už vůbec není podstatné, co bylo, ale co nebude nikdy, jistě lze v takový moment propadnout zoufalství, ale také se může v člověku vzedmout odhodlání se událostem nepodrobit a z benadějně vypadající situace najít východisko, sice východisko nezákonné a způsobem provedení jen těžko divákům uvěřitelné, ale přece východisko a pak už jen záleží na síle, houževnatosti, odvaze a souhře zřetězených náhod, jen pak se život může navratit k svému původnímu poklidnému běhu. Velmi silný příběh s dechberoucí dramatičností, opravdu bravůrní drama.

Pro mě hodně temný příběh s šokujícím závěrem, který myslím nemohl čekat nikdo z diváků, rozhodně tvrdý tématický průlom do nitra rodinného soužití, jen si říkám, jak je to zobrazené reálné? Opravdu mohou být vztahy tak vyhroceně podivné, opravdu mohou lidé takhle spolužít a přitom se vlastně vůbec neznat, je přetvářka tak dlouhodobě udržitelná, nevím, rozhodně mimořádně skvělý film, který mé myšlenky spolehlivě za těch 98 minut rozbouřil a jen tak se po jeho shlédnutí neutiší, říkám si, jak je ta lidská spravedlnost nespolehlivá, jak chabé má nastroje a je zmanipulovatelná, jak jednou viný unikne o vlásek trestu a pokračuje v páchání zla dále a podruhé, i když neviný je velmi tvrdě odsouzen, tak jakoby až pověstné Boží mlýny byly tou opravdovou konečnou spravedlností pro každého z nás, jen ty nás definitivně ztrestají za naše celoživotní pokleslosti.Děkuji tvůrcům za takový film, opravdu jiná tvůrčí dimenze.

Jeden z nejlepší filmů tohoto žánru, stále se k němu jako divák musím vracet a jsem jím stále okouzlený, děj příběhu je sice idealizovaný, ale ne až tak úplně odtržený od reality, říkám si vždy, jak by bylo krásné něco takového osobně prožít, být opět náctiletý student, hrát americký fotbal, setkat se jakoby náhodou se smyslnou blondýnkou, pohlédnout jí do modrých zářících očí, pak podlehnout jejímu šarmu, i když si tím vážně zkomplikuji svůj další, zdánlivě promyšleně nalinkovaný život, rozhádám se s rodinou, s matkou, se starším bratrem, ale ona je jak vulkán nespoutaná a strhávající svou bezstarostnou bujností, která ale jen překrývá její hlubokou bolest, zraněné city, ano, chtěl bych zažít tento příběh a proto ho mám v této, tak skvěle provedené filmové podobě, moc rád.

Apokalyptické, temné, šokující, bezvýchodné, takové je zobrazení situace narůstajícího chaosu, vše stravující anarchie a proti tomu brutální snaha o stabilzaci zbytků existenčních hodnot umírajcí civilizace, jen zoufalství, násilí, odboj a nemilosrdnost , to vše převedeno do naprosto brilantní až dokumentární formy filmu. Rozhodně silně působivá až depresivní 109 minutová podívaná na rozhodně ne pochopitelné události, kterými je příběh vyplněný a ke kterým se divákovi nedostává žádného rozuzlujícího vysvětlení.

Efektivní, v řadě momentů děje až dechberoucí, úžasné minuty naplněné slizem surového kalkulu, ukázkami masové manipulace, opravdu odporně přesvědčivé filmové dílko, které je bohužel vztažitelné na většinu produkčních odvětví, kde jde o trvalé zotročení peněženky občana zjevnější nebo skrytou návykovostí produktů, podpořené sofistikovaným, soustavným, střídavě jemnějším a drsnějším nátlakem na jeho lidské slabiny, až po vyvolání nějakého stupně závislosti na něm, ať už to zaplatí poškozením svého zdraví, sociálním pádem nebo výsledně i smrtí, opravdu hnusně pravdivé.

Rozhodně pozoruhodné, nijak zvlášť ambiciózní filmové dílo, o to více s pečlivě propracovaným scénářem, sice jen drobný příběh poklidně se rozvíjející v období několika dní, omezených přibližující se klimatickou hrozbou v podobě ledové bouře, která tu symbolicky celé vyprávění rámuje, příběh z prostředí blahobytem zkorumpované skupiny lidí dvou generací, dětí a jejich rodičů, s různými vzájemnými vztahovými vazbami, kteří si žijí na bezpečné městské periferii, pro případného pozorovatele z venčí téměř idilicky, v souladu s dobovou společenskou šablonou, nejsou nijak postiženi materiálním strádáním z postupující hospodářské recese, ani vlekoucím se válečným konfliktem ve Vietnamu, jen si tak všichni vzájemně hrajících vztahové divadlo o spořádanosti, vše je jen zdánlivé, povrchní, lživé, plné přetvářky, která překrývá stále chaběji vztahový chlad, odcizení, nevěru, pokrytectví, doplněné občasným komickým moralizováním i dekadentními výstřelky naplněnými až po mez trapnosti, vše spěje neodvratně ke vztahové katarzi, stejně jako ke svému vyvrcholení spěje i klimatický živel, ledová bouře.

Po všech filmových stránkách vynikající dílo, pošmourné, tísnivé, neklidné, bezvýchodné, opravdu deptající panoptikum lidských charakterů ve velezrůdné nacistické mašinérii, se velmi sofistikovaně řízenou propagandou, kašírující všechny ty obludnosti každodenního života v Protektorátu, zvláštním územním útvaru organizovaného strachu, strachu všudepřítomného, fungujícího jako spolehlivý otvírák na všechny bez výjimky, promluví každý a z každého se stane s nadějí na sebezáchovu udavač, řízený provokatér nebo "jen" kolaborant, který si pověsí na zeď Führera a s davem si třeba jen nesměle loajálně zahajluje, vždyť to nedělá přece pro sebe, ale pro vyšší omluvné poslání.

Tento film opravdu vnímám jako velmi důležité tématické obsahové doplnění české kinematografie, rozhodně čerstvý průnik do už silně zaprášených námětů, které by po sedmdesáti letech od zobrazených událostí možná diváky už nemusely zaujmout , je o čem přemýšlet, tento film je silný a svým zpracováním evokuje opravdu hodně myšlenek, hlavně pečlivým ztvárněním charakterů jednotlivých klíčových, ale i děj vyplňujích postav, jak jsou všichni postupně a nemilosrdně vtáhováni událostmi do děsivě výkonného soukolí protektorátního mlýnku na lidi, který se točí v pravidelných obrátkách a bez přestání semílá další a další osoby, ať už jakkoliv vinné, ale i úplně nevinné, nebo jen lidi v podezření, oběti udavačů, malých donašečů, zvrácených prospěchářů, počet utracených životů narůstá, až k tisícům a není žádného odvolání není možného úniku, obraz nacistické mašinérie, která by měla zůstat Čechům věčnou výstrahou.

Jedinečný válečný film, opravdu jeden z mála filmů s takovou tématikou, který mohu shlédnout mnohokrát a stále mne bude obohacovat, už jen ten často zmiňovaný impozantní úvod filmu, který diváky šokuje, tak jako tehdy tisíce frontových nováčků hnaných bez jakékoliv milosti do zběsilých člověčích jatek, úvodní krutost v gigantických rozměrech postupně ustupuje do pozadí, stává se už jen kulisou ve vyprávění drobného, scénářem pečlivě rozvíjeného osobního příběhu, souboje dvou skvělých lovců, odhodlaných bojovníků dvou naprosto nesmiřitelných, nenávistných ideologií, přetvářený propagandou až v prestižní duel, skvělý, úchvatný, hořký, brutální.

Velmi silný film o tom nejsurovějším zlu, co si nepřátelé dokáži připravit a přežití člověka v něm, člověka, který je výjimečný a proto elitářsky hájený, ale je to opravdu štěstí, přežít to všechno. Hodně hořký zážitek.