ostravak30

On je to ve své podstatě velmi dobrý film. Herci, prostředím, příběhem, hudbou. Já však vidím určitá ALE. Vše totiž stojí na chabém zázraku, že se Radim úplnou náhodou setká s někým ze své minulosti. Dále to pokračuje faktem, že ten člověk jej sleduje až do kostela a dozví se, že se žení. A ještě dále, že se přifaří na svatební hostinu a nikomu zpočátku nevadí. Když Radim věděl od počátku, kdo to je, proč se ho nezbavil dřív? Dále pak Tereza uvěří slovům člověka, kterého vidí poprvé a který si klidně mohl dopis napsat dodatečně a celou historku prostě vymyslet. My jako diváci máme možnost dovtípit se, že to vše je pravda. Ale Tereza musí prostě věřit. Radim se totiž nakonec udá sám. A na té věrohodnosti jeho vyprávění, a na faktu, že novomanžel svých chováním svou milou utvrdí, že je to pravda, to celé stojí. A to si myslím, že je trochu nedomyšlené. Do poslední chvíle jsem čekal, že se objeví ještě něco. Fotografie nebo jiný jasný důkaz. Některé postavy se navíc chvílemi chovají trochu nelogicky. A mě osobně nesedělo ani vyprávění týraného Aňe Geislerové, když používal spíše básnické přirovnání. Ale souhlasím s hlavní herečkou. Každý máme ve své minulosti věci, na které nejsme moc pyšní. Šikanu jsem zažil a já osobně ji považuji za jednu z nejhorších věcí. Z tohoto pohledu je to nesmírně zajímavý film.

William Shakespeare. Jeden z nejslavnějších dramatiků všech dob. Myslím, že by valil kukadla jak dlouho se jeho sláva nese a jeho hry hrají. A z tohoto záznamu by měl jistě radost. Chápu, že byl tento večer brán lehce s nadhledem, ale i tak neberu Romea jako černocha s dredy. Naopak parádně zobrazené pozadí v ukázce ze hry Jindřich V., kde jsme mohli sledovat úžasnou katedrálu, nebo měsíx s hvězdnou oblohou ve Snu čarovné noci, mě nadchly. Zajímavý byl i rap s orchestrem. Další neuvěřitelná věc se objevila téměř na konci. Neonový Shakespeare. Gratuluji. Dokonce mě bavila i opera, mnohem méně pak baletní čísla. Trvám si na svém, že baletem beze slov se nedá vyjádřit vše. Originální pak byly pohledy do afrického a japonského Shakespeara. A třešnickou na dortu byl dokument se shrnutím jeho života z jeho domu a prostředí provázeným Josephem Fiennesem. Fajn byly i jeho písně, člověk si teprve v tu chvíli uvědomil, jak krásné psal. Vtipný byl člen královské rodiny na pódiu. A tak jediné menší zklamání byl fakt, jak moc tvůrci lákali na Benedicta Cumberbatcha a on se přitom v žádém samostatném výstupu neobjevil. Jinak paráda.

Míysty se objevují výborné dialogy a díky kvalitním hercům se ta tři čtvrtě hodinka dá pohodlně snést. Ale celý příběh je trochu postavený na hlavu.

Já bych se víceméně opakoval. Podle mě jde kvalitativně o stejně dobrý/špatný film. Opět je výborná hudba. Ale jinak Anděl nepřekročil svůj stín a vidíme tak jen mnoho nahoty, možná příběh s o malinko lepší zápletkou, ale jinak nic moc.

Film stojí a padá na hereckých výkonech, což by za normálních okolností samo o sobě stačilo, ale to neplatí o tomto snímku. Děj samotný je totiž dost chabý. Rodinné tajemství se dozvídáme opravdu kousíček po kousíčku a strašně pomalu. Mezitím je plno hluchých míst a nezáživných dialogů. A také omáčka, které šíleně nudí. Na téměř dvě hodiny je to prostě moc. K tomu střih, který skáče jak nadržená koza z prostředí do prostředí a z děje do děje.

Ach jo, to zas byla věc. Docela snadno se dalo z dialogů vyčíst, že počátek kapitalismu se blížil. Nebo možná spíš to, že se blížil konec socialismu. I když tvůrci občas vyrazili ven mezi lidi, přesto se natáčelo v příšerně jednotvárných ateliérech. Dům Raucha mi dokonce přišel podobný domu doktora Sovy z Nemocnice na kraji města. Hned od počátku mě ale iritoval zmatený střih a kamera, která se snažila působit autenticky. A závěr? Tvůrci si zřejmě uvědomili, že do této chvíle se žádné velké drama nekonalo, tak na konec připravili doslova hysterické vyhrocení dramatické situace. K tomu trubka pro zvýraznění dramatu. No klasická dobová kriminálka.

Já opravdu nechápu tohle hodnocení, když vezmu v potaz, kolik horších filmů je v procentuálním hodnocení před Líbáš jako ďábel. Nicméně hned v úvodu, že nevím, co čekají ostatní hodnotící od komedie, ale já očekávám, že se budu bavit. Že se budu smát. Že se nebudu nudit - to obecně od filmu. A to tenhle film splňuje. Nejen, že v něm hrají výborní herci, ale já myslím, že postavy vedou i docela vtipné dialogy a celá zápletka je humorná už jen proto, že je opět zobrazená klasicky po česku. Vůbec je Maroko exotická lokalita a docela to filmu pomohlo přesunout se jinam. Ostatně scénář obecně je výborný a já si dokonce myslím, že dvojka předčila jedničku, což se moc nestává. A k tomu skvělá hudba. Komedie má bavit a to Poledňáková splnila.

Pohádky o mašinkách jsou jeden z těch hezkých seriálů, který krásně vypráví Vladimír Ráž. Seriál je asi víc pro kluky, pro technické typy. Samotné příběhy vlastně nejsou až tak kouzelné jako spíše zajímavé. Ostatně Eduard Hofman má za sebou spousty krásných pohádek.

Rozhodně si nemyslím, že tato komedie by měla být komedií století. Vedle všech Menzelových, Menšíkových, Bohdalových, Janžurkových, Burianových, Sovákových..atd., atd., filmů se dá najít nespočet lepších komedií. Nespočet! Podle mě tato volba byla čistě fraškou. Vždyť hlavní píseň z filmu je slavnější než samotný film. Pokud vezmeme v potaz děj, ten by jistě uspěl i dnes. Muži mají své pánské jízdy stále a ženy se starají o děti. Ženy v tomto snímku jistě i dnes najdou své manžely a tatínky a muži zase své ženy a matky jejich dětí.

Správně to uvádí text distributora. Film stojí především na konverzacích. Hlavně na tom, kdo komu co jak a kdy vykecal. I muži se zde chovají jako drbny a jednotlivé postavy jsou na sebe postupně různými způsoby rozezlené, že jedna paní povídala, ale neřekla to druhé paní. Na pozadí toho se ale odehrávají docela tragikomické osudy. Možná to mohl být docela dobrý dramatický film, ovšem kdyby se do poslední chvíle nerozhodoval, zda bude komedií či dramatem. Například i klavírní hudební podtext by svědčil o dramatu. Já osobně asi hodnotím film celkově lépe než kdybych tu možnost měl prvně, kdy si pamatuji, že mě Medvídek totálně nezaujal. Co mě ale zaujalo byly titulky, které běžely s pokračováním děje na jednotlivé postavy. Nápadité. Medvídek není špatný film, ale rozhodně taky není výborný.