BoredSeal

Zpracování příběhu bratří Mašínů mohlo dopadnout různými trapnými způsoby, nečekal jsem ale selhání tímhle specifickým způsobem. Po technické stránce je film OK, herci jsou dobří, ale odnesete si z něj především pocity na základě toho, co víte o té době, rodě Mašínů a osudech skupiny okolo bratrů předem. Film si řadu faktů si odbyde stylem, že nějaká postava utrousí větu typu "zastřelils touhle pistolí dva nezletilý Němce", asi spíš pro alibi než s vírou, že si půjdete po filmu googlovat příběh jejich strýce a nějak jsem z něj vůbec neměl pocit doby temna 50. let. Akce, které mají za vinu rozpačité přijímání Mašínů, se odehrají zredukovaně nebo jsou zmíněny mimo obraz. Scénárista se rozhodl přidat postavu detektiva, který postup skupiny vyšetřuje a chvílemi se mění film na detektivku, kde vás díky atraktivní historii (neexistující) postavy občas zajímá víc sám detektiv (sloužící komunismu) než sami bratři - strašný průser. Autoři se snažili si odškrtat si body po celé ose příběhu a nikoho nenaštvat, ale zasvětit neznalé se jim nepodařilo. Snad už by se mohly přestat točit filmy o komunismu a jeho zlech, které narozdíl od německých sousedů moc neumíme.

Název filmu trefně popisuje cestu hlavní postavy, která se ve snaze poradit si s osamělostí v novém městě nechává unášet vlivem lidí, se kterými navazuje vztahy. Moritz postupně při ochutnávání nabídky velkoměsta absorbuje životní styl queer známých z tanečních párty a ztrácí svůj původní charakter a zřejmě i schopnost mít normální stabilní vztah. Film má fungující atmosféru randění po berlínských bytech a improvizovaných tanečních párty v betonových prostranstvích, pomáhá, že tvůrci moudře zvolili přístup nesoudícího pozorovatele.

Zlomyslná černá komedie, kde nevěřícně sledujete neschopného losera Tonyho ve světě trashového podsvětí, který nějak pořád nechápe, co dělá špatně, zaplétá se do dalších a dalších hovadských situací a cestou se snaží vyšňupat, co se dá. Pokud je vám to tedy k smíchu. Komická postava, kterou nebere nikdo vážně i přes obří tetování "Respekt" na lebce, postupně prochází jakousi katarzí uvědomění ničemnosti kolem a začne usilovat o konzervativci vysněný institut tradiční rodiny, kde dítě vychovává žena s mužem a máte respekt svého otce, což je v jeho prostředí poněkud těžký úkol. Ke konci už to není ani sranda, ale přesto má po dlouho dobu Pusher 2 feeling laskavého filmu ala Homolkovi nebo Hoří má panenko, kde sledujete s nevěřícím úsměvem životy kriminálních loserů a socek. Samozřejmě Mikkelsen hraje blbouna Tonyho opět skvěle a po všech těch odlišných rolích, kde jste ho už viděli, máte pocit starého známého, což je možná trochu ke škodě vnímání filmu, protože Tony si sympatie nezaslouží.

Čekal jsem na základě hodnocení a vědomí nízkého rozpočtu nějakou úsměvnou záležitost, ale není to nejhorší film Argenta. Už od začátku se přihlásí překvapivě dobrý soundtrack vytvářející určité napětí ve spolupráci s atmosférickou kamerou a úvodní smrt je show, kterou by v 80. letech od mistra americká komise pro přístupnost MPAA absolutně nevydýchala. První polovinu dokáže být film zajímavý, sice nestraší, ale pochmurná situace hlavní postavy a jejího nečekaného spolupracovníka funguje dobře a téměř uvěřitelně... no a pak přijdou vodní hadi, ječení při schovce před vrahem, a vzpomeneme si na stupidnější momenty starších italských hororů a giallo thrillerů. Bohužel, vzhledem k první polovině, co si to ohlídala. Ale i tak mě film potěšil, cítil jsem z toho Argentův styl a dokonce jsem i po nějaké době zjistil, že ta jedna z postav je zestárlá Asia Argento, takže pokud je tohle mistrovo režijní rozloučení s fanoušky a kdysi tak oslnivou kariérou, tak za mě ok.

Tento film byl zřejmě první, který se odvážil udělat životopisný film o Hitlerovi jako o osobě a na nějaké povrchní úrovni "seznámit diváka s cestou Hitlera k funkci kancléře" funguje. Když tedy tu historii zas tak moc neznáte a přistoupíte na hru tvůrců udělat z Hitlera fest psychozrůdu mlátící pejska ve válce, se kterou by asi moc lidí kamarádit a spolupracovat nechtělo. K tomu se řádící Robert Carlyle hodí perfektně (a respektuji, jak se snaží přetransformovat běsnící projevy v němčině do podobné energie a textu v jiném jazyce). Pokud jste ale fandové dějepisu, tak vás tenhle film svou fantazií na zvláštních místech nebo zkratkami dost potýrá a nezmizí ani ten pocit lehké nevolnosti z toho, že někdo točí film s Hitlerem jako hlavní postavou a považuje za alibi nebo vykoupení to, že z něho udělá něco jako levného komiksového záporáka.

Milionář Werich podlehl magii buřinky, zdětinštěl a změnil své zaměstnance na Hluboké v útrpné poskoky posluhující fantazii jeho vnučky. Kromě útlaku zaměstnanců na začátku dílu psychicky i fyzicky šikanuje nebohé členy správní rady, kterým odmítá podepsat smlouvy a útočí na ně kuličkami a lukem v rámci nedobrovolného teambuildingu. Ještě než si zaměstnanci vyšinutého kapitalisty oddechnou před jeho odjezdem na cestu kolem světa (na které chce postřílet 12 ledních medvědů pro potěšení vnučky), seřve v noci po telefonu uklízečku v cestovní kanceláři, aby zbytečně vzbudila ředitele. Samozřejmě diváci tleskají, protože je to ctihodný pan Werich proslavený moudrými memes, ale z dnešní perspektivy a znalosti toho, jak se pracuje nejen v Čechách pod majitelem kokotem je skutečně bolestivé díl sledovat, je tam skoro všechno mimo zpožďování výplat příliš nízkých mezd. Jo a po stránce zábavy pro děti už je to dneska bohužel naivní nuda. :D

Tento díl oslní sexy kočkou Milenou Dvorskou a tehdy moderní panelovou výstavbou na sídlišti Červený vrch. Pokud vás nezajímá nostalgie, projížďka po Vltavě nebo nemáte rádi Prahu 6, tak zbytek je o klasickém dítěti, co nezvládá zůstat chvíli suché a čisté a kriminálním výstřelku pana Taua.

Zlomyslný díl o školství - líní žáci šikanují neschopného učitele a z Emila, dočasného vlastníka pana Tau se stal takový otrokář, co už jen diktuje chudákovi Tau úkoly a slibuje ostatním spolužákům, že to z buřinkáře vytahá i pro ně. Naštěstí většinu dílu pan Tau terorizuje chudáka učitele dobrem, což ho dovádí k šílenství tak, jak to mají diváci rádi. Za zmínku stojí, že seriál ČT nechala krásně zrestaurovat a vyčistit, ale v této epizodě se místy projevuje zřejmě nevhodná barevná paleta, která sice krásně vybarvila obraz, ale v pár scénách vytváří dětem "napudrované" obličeje nebo přiliš růžovou hlavu Šteklovi.

Úsměvná vzpomínka na časy, kdy celá rodina musela povinně jet v neděli na chatu nebo chalupu, aniž by tam někdo chtěl doopravdy být.

Drogový Troška. Seriál působí jako když chce někdo po 30 splnit cíl natočit nějakou ujetou taškařici o drogách o mladých lidech pro mladý a vzpomíná přitom na devadesátky, kdy takové věci frčely, ale protože už je starej, tak neví, co mladý baví a domnívá se, že je rebel. Ale tady se nebudou bavit ani staří, co si pamatují různé vzory typu Refn nebo Misfits. Režisér si k tomu sehnal dobrého kameramana a tým, který vytvořil atraktivní výtvarnou stránku, ale obsah obalem nezlepšil. Někteří úzkostliví lidé si často stěžují, proč se točí další film obsahující homosexuály, ale já bych chtěl vytvořit novou demografickou skupinu stěžovatelů, kterým vadí, že se pořád točí další filmy o braní drog, ať už komedie nebo dramata. Fakt už ne a rozhodně ne tady v Čechách, prosím. :)