Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Krimi

Recenze (1 380)

plakát

Kód Enigmy (2014) 

Film má fajn atmosféru, ale neobratný scénář si manipuluje historickými fakty jak chce, často brutálně jen pro účel divácky vděčnějšího obratu nebo zjednodušeného vysvětlení. Hodně ho táhnou herci a režie, tato část historie by si zasloužila přesnější zpracování.

plakát

9 a 1/2 týdne (1986) 

Místo erotiky samá neuróza. Nebolí Basingerovou zadek, když zasedla při masturbaci ovladač k projektoru? Proč nechává pár během slavné scény v kuchyni neustále otevřenou ledničku - nenastydly by Basingerové vaječníky? Kdo uklízel ten bordel na podlaze? Nebo proč si to pár rozdá na pravděpodobně pochcaných-od krys podělaných-nemocema prolezlých schodech do sklepa někde v zapadlé čtvrti a neustále leze pod prasklou trubku, ze které zřejmě teče nepitná rezavá voda? Vážně by takhle blbej převlek za chlapa Basingerové někdo sežral? Kdo jí sakra krmí kočku, žije ještě vůbec? Půjde si pokecat s malířem na večírku? Sebere už jí někdo tu blbou buřinku, to mohl s Rourkem rovnou chodit pan Tau, ne? Basingerová je prostě jako otrok lásky z 80´s pro moderního diváka skoro nesnesitelná. Film dnes kromě výše zmíněných otázek šokuje už jen tím, jak se původně solidně vypadající charakterní herec Rourke změnil v plastikama/boxem zmasakrovanou obludu, co hraje místo prestižních rolí v nic moc filmech. Nedá se tomu upřít jistý intelektuální styl, ale pro moderního štamgasta xvideos a pornhubu už je tento snímek s vlídnou atmosférou 80.let jen téměř nepochopitelnou připomínkou dávných nevinných let lidstva - a nuda po stránce příběhu.

plakát

Demolition Man (1993) 

Překvapivě vtipná komedie ze sluníčkové budoucnosti, spousta hlášek, humor funguje, Stallone s Bullockovou jsou dobře herecky naladěni a když přehlédneme sušší akční sekvence, šlape to pořád dobře. Demolition Man byl vlastně ve své době poctou akčním filmům ze starých časů, jejichž principy rozmrzlá Stallonova postava do politicky korektní utopie přináší a po kterých romanticky smutní hrdinka Sandry Bullockové - kdyby takhle s humorem vzpomínala série Expendables, byl by to mnohem zábavnější zážitek.

plakát

Nevinné lži (2013) (seriál) 

S01E07 Čistá práce 3,5/5 (bezva scénář, dobře zahraný) a S02E03 Na dně skleničky 3/5 (výborná kamera i scénář)

plakát

Muži, ženy a děti (2014) 

Slogan ve smyslu "zjistěte, jak málo znáte lidi, které znáte" by spíš měl znít "zjistěte, jak vám internet a sociální sítě podělaly vztahy nebo sexuální život". Film je mix opravdu nezáživných postav, každá z nich projde nějakým stroze se vyvíjejícím příběhem shrnutelným do pár vět a žádná si nezíská vaše sympatie. Příklad. "Cáklá matka dceři kontroluje profily na sociálních sítích, vyhazuje lidi z přátel a maří jí návrhy potenciálních milenců. Dcera se po dlouhé době naštve a uteče z domu. Matka jí uvidí v nemocnici u milence, polepší se a přestane jí kontrolovat." nebo "Manželský pár už moc nesouloží. Každý si tajně přes internet najde milence nebo prostitutku. Po čase to opět díky internetu praskne, ale manželé si odpustí (není řečeno, jestli teda můžou dál mít bokovky nebo jestli se vrátí k nezáživnému sexu jednou za půl roku a budou si připadat čestní)." Prostě příliš dlouhé bakalářské povídky, jejichž témata už mnohem líp zpracovali jinde a nepotřebovali k tomu scény z vesmíru. Obsazení vůbec nepomáhá - všechny dospělé role mohli zahrát úplně neznámí herci a žádných zajímavých výstupů se zde nedočkáte. Zdlouhavá povrchní nuda, ve které se nic moc neděje a tušíte, že všechno dopadne neodvážně a dobře. Jak by asi ten film vypadal, kdyby si ho přepsal a natočil třeba Larry Clark, mistr na prázdnotu duší dospívajících Amíků.

plakát

White Bird in a Blizzard (2014) 

Celý film má zvláštní atmosféru a hlavně ze začátku je téměř nesnesitelný kvůli přemoudřelé hlavní hrdince (která rozhodně nemluví a nevyjadřuje se jako dospívající osmnáctka v 80.letech) a její politicky-korektně složené příšerné partě tlusté černošky a zženštilého gaye. Měl jsem pocit, že všechny postavy kromě tradičně zábavné Evy Green jsou jakési ospalé klony jedné osoby, které se chovají a mluví stejně (i když u některých postav se to časem vysvětlí).

plakát

Šakal (1997) 

Ze Šakala se po letech stal srandovní film, jak už to bývá. FBI zátah na moskevského mafiána v Moskvě, který vypadá jak antiislámský strašák Konvička. Naštvaný bratr Konvičky, který se rozhodne nechat po zátahu FBI v Moskvě odprásknout velmi prestižní terč a vysolí bez mrknutí 35 melounů dolarů jako zálohu, zřejmě nadaný podnikatel, kterého drobné nezaskočí. Navždy romantický pár baskické teroristky a odstřelovače z IRA, kteří mají pomoci dopadnout nedosažitelného Willise a přihlíží tomu tolerantní manžel - kde se takoví lidi v 80. letech seznámili, to je námět na hodně úchylný romantický film. Obvyklou bídnou konstrukci nudných postav naštěstí zachraňuje záporák Willis s velkou zásobou převleků a spoustou démonických plánů typu "sbalím a ocucám v gay klubu týpka, abych měl za pár týdnů kde zaparkovat fáro s dělem" a major Kozlova, která by si zasloužila vlastní komiksovou sérii. Když k tomu přidám potupný konec Jacka Blacka, jehož se Willis snažil v roce 1997 popravit, jako kdyby jeho postava tušila, kolik lidí otráví svejma komediema, skoro bych dal čtyři hvězdičky.

plakát

Hlasy (2014) 

Za hláškujícího kocoura mám skoro chuť dát o hvězdu víc, ale velmi svěží černohumorný film si to kvůli bohužel trapnýmu gumákovi Reynoldsovi nezaslouží.

plakát

Stejná srdce (2014) (TV film) 

Film nabízí zajímavé téma - gay aktivismus v počátcích AIDS líčený z pohledu vztahů zasažených virem. Není to tak zábavná jízda jako byl nedávno klub Conaugheye a dost možná ani nebudete nikomu fandit, protože každých dvacet minut musí mít nějaká postava hysterický monolog - kvůli tomu jsem trochu váhal s vyšším hodnocením. Mark Ruffalo mě podruhé po Foxcatcher zaskočil solidním herectvím, kde se vrhá i do otevřeně sexuálních scén, ujde i Julia Roberts a většina herců představujících gay aktivisty. Určitě už jsme všichni viděli filmy o gay páru, kde někdo umírá, ale jako epizoda o lhostejnosti vlády to zajímavé je.

plakát

Přízrak (1988) 

Stručně: průměrný slasher s příběhem od Lovecrafta, pěknej dům a výborná příšera, správně načasovaná na finále (za ní a její skvělej řev dávám o hvězdičku navíc). Herci jsou slabší (a jejich postavy se chovají jako pitomci), vévodí tomu panikařící klon Pavla Horňáka - fanoušci béčkových hororů jsou však na podobné komiky zvyklí. Opravdovou tragédií popírající atmosféru je naprosto laciná pitomá hudba ala Tom and Jerry; snad by bylo lepší ticho nebo jen zvuky prostředí a když na závěr začal hrát osmdesátkový ploužák, už jsem fakt nevěřícně zíral.