Tři mušketýři: D'Artagnan

TŘI MUŠKETÝŘI: D'ARTAGNAN jsou parádní! Oceňuji už to, jak náladou stále jestě především dobrodružnou první část úvodního dílu Dumasova monumentálního d'artagnanovského cyklu odvážně posouvají směrem k jeho pozdějším dílům, kde je mnohem víc historického pozadí, temných intrik a nejednoznačnosti hlavních postav. Takže nečekejte dobrodružný biják s věčně rozzářeným Barrayem ci Fairbanksem, je to mnohem spíš poctivé dumasovské historické drama. ___  Ve filmu jsou vynikající inscenační nápady, a to nejen hra s hloubkou prostoru či přesuny perspektiv, ale i samo pojetí (v předchozích interpretacích dominantnich) akčních scén. Skvělá je třeba v hodině filmu soubojová scéna z pohledu vyděšené královny, kdy většinu trvání potenciálně atraktivní akce vidíme jen střipkovitě skrze otevřené dveře kaple. Podobně i velká akční scéna s gardisty odpírá klasické potěšení z elegantních šermířských soubojů, když v komplexním dlouhém záběru přesouvá pozornost mezi jedinci, takže nikdy nezískáme představu o celku dění. ___ Románová osnova je navic ozvláštňována řadou nových motivů či narativních schémat, zejména když se do vyprávění vnáší detektivní motiv, klade důraz na politické spiknutí nebo se filmová osnova  neukončuje bezprostředně po odvyprávění příběhu o přívěscích. Baví mě, jak někteří (symptomaticky) nevzdělaní filmoví kritici oceňují vyprávění příběhu na dvě části, jako by šlo o inovativní krok. Příběh o přívěscích je samozřejmě celý, dvě části mělo už několik předchozích adaptací - a jako diptych už TŘI MUŠKETÝRY koncipoval i Dumas. Tak či onak,  MILADY se nemůžu dočkat. Doufám, že opět s titulky! ___  PS: Jen škoda, že ani tentokrát se Rochefort nedočkal svého očištění. :) ___ PPS: Film si zatím nejlépe hraje s tím počtem mušketýrů, hned několikrát! (09.04.2023)

Nové zpracování Tří Mušketýrů je podobně odvážnou aktualizací jako byl loňský Batman - možná mi to vytanulo na mysli kvůli posunu směrem k detektivní zápletce, možná kvůli větší syrovosti, která u aktuálního "Dumasova" díla číhá na diváka úplně všude. Ať už je to všudypřítomná špína (z prvního záběru z pařížských ulic téměř cítíte "autentický dobový zápach":)), upuštění od soubojů zabíraných ve velkých celcích, aby vyniklo ladné máchání meči, plášti na rukách apod., nebo třeba i prostý fakt, že Slunce si v tomto zpracování skutečně užijete jen velmi málo;) Kostýmní výtvarníci odvedli skvělou a naprosto nevděčnou práci, protože je mnohem těžší správně ušmudlat a natřepit obnošené hadry než nažehlit a nazdobit sváteční kabátce - což ovšem neznamená, že by oko divákovo bylo ochuzeno o honosné šatstvo při opulentních plesech. Až na to, že tentokrát je francouzský dvůr znázorňován v podstatě velmi umírněně, a největší párty se koná v sídle lorda Buckinghama:) Když už jsem zmínil královský dvůr - jak Ludvík XIII., tak královna Anna jsou naprosto úžasně zahraní, což ale platí v podstatě o všech hlavních postavách (počítaje v to i kardinála Richelieu, který tu mnohem věrněji realitě působí jako fyzickými neduhy oslabovaný vlastenec, než jako od pohledu zřetelně nebezpečný hráč - čti Charlton Heston:) ). Překvapivě je zde málo Milady, která to ovšem bohatě vynahradí svými převleky a mluvou hned v několika jazycích. Což mi připomnělo míru pozornosti věnovanou jazykové vybavenosti šlechty - vůdci protestantských vzbouřenců v konverzacích s Buckinghamem přecházejí z francouzštiny do angličtiny a zpět, totéž královna a Buckingham. S čímž souvisí důrazný apel - běžte rozhodně na titulkovanou verzi, atmosféře to velmi prospívá - zvlášť když mluví Eva Green;) Už to nebudu protahovat, jen shrnu, že noví Mušketýři (BTW střelné zbraně se tu skutečně používají, a ne málo:)) možná nebudou po chuti každému, ale rozhodně stojí za vidění. Já dávám 80% a velmi se těším na druhou část, ve které dost možná dojde i na skutečnou válečnou vřavu - a pomstu jedné nejen zhrzené, ale smrtelně nenávidějící ženy, ba možná že dokonce čarodějnice. Jsou to jen náznaky, ale nepřekvapilo by mne, kdyby se některé věci "vysvětlily" okultními prostředky;) A vlastně bych jednu věc vysvětlit chtěl já - proč se k sakru nechal "do Bible postřelený" titulní hrdina pohřbít?:D No ale to máte fuk, prostě 80% a už aby byl prosinec;) (02.05.2023)

Chcel som tento film zbožňovať. Nedovolil mi to. Akčná scéna v lese je v rámci možností skvelá, ale krátka a to je, čo sa akcie týka, v celom tomto dvojhodinovom filme (až na hŕstku pársekundových výnimiek) všetko (!). Čiže fakt bieda a ak niekto v súvislosti s týmto filmom hovorí o parádnych akčných scénach, tak sa uchýlim k starej dobrej fráze: zrejme videl iný film. Charizmatickému Vincentovi Casselovi budete visieť na ústach pri každom slove (ešte viac vo chvíľach, v ktorých trudnomyseľne mlčí), ale je len na začiatku a na konci a v strede veľmi nie. Roman Duris ako Aramis je skvelý, ale i on má pomerne malý priestor. Medzi hercami je dobrá chémia a zjavne si natáčanie užívali a bavilo ich, ale režisérom ako keby im nebolo umožnené naplno sa do toho vložiť. Scenár je plný nudných zákulisných momentov a nezrozumiteľných zvratov. Ťažkopádne romantické výlevy na tom celom napokon boli paradoxne najpôvabnejšími. Výprava a dobová realistická atmosféra (kostýmy, všade samé blato a nechutné lesy) pekné, ale po čase to upadne do rutiny. Žiaľ, ani otvorený záver nedokáže správnym spôsobom naladiť diváka na tešenie. (22.09.2023)

Švihácká, dravá a moderně natočená adaptace Dumasovy klasiky. Větší důraz se tu klade na akční scény. Špinavé, dynamické se skvělou choreografií. Těch verzí Tří mušketýrů už bylo tolik, že si vlastně nejsem jistý ani jak to mělo správně být, ale snajpři v kostele jsou za mě hodně povedená sekvence. Eva Green je jako Milady neskutečná a obecně jde herecky o veliceschopnou sestavu. Závěr je nehorázně otevřený a už se těším na dvojku. (28.04.2024)

Athos je protestant,  Porthos bisexuál, d‘Artagnan příliš stár na to, aby se mu říkalo "chlapče", a Milady kouří čibuka. Jussaca se sice dočkáme, ale Rochefort jmenován není (aspoň jsem si nevšiml) a po Bernajouxovi se slehla zem. Přesto dávám plný počet a řadím tuto adaptaci Tří mušketýrů hned za svoje milované lesterovky s Yorkem a Reedem, protože v hutné zkratce a velmi stylově (nejde jen o zdůrazňovanou "špinavou realističnost") odvyprávějí story o královniných přívěscích, na kterou scenáristicky obratně a překvapivě nabalí další záležitosti, takže výsledek nepřipomíná ani tak rozjuchané dobrodružství jako spíše vynikající adaptaci jiné Dumasovy předlohy: Královnu Margot (1994). (11.04.2023)