Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Steve McQueen jako nepoddajný vězeň Motýlek se svérázným tetováním a Dustin Hoffman jako slabší, intelektuálně založený padělatel peněz Louis Dega, vytvořili hlavní herecké úlohy v nezapomenutelném filmu režiséra Franklina J. Schaffnera. Vypráví příběh mužů, kteří jsou za své zločiny odsouzeni na doživotí a deportováni do nechvalně proslulé věznice na Ďábelských ostrovech, kde si odpykávali trest nejhorší zločinci. Tamní podmínky byly nelidské, režim tvrdý a naděje na únik prakticky neexistovala. Po svém příjezdu trestanci uslyší od ředitele tábora: „Ode dneška patříte trestní správě Francouzské Guayany. Odsouzenci na osm a více let zůstanou po odpykání trestu v Guayaně na práci jako kolonisté po dobu původního rozsudku. Národ vás odepsal. Francie vás vyvrhla.“ Právě v pracovním táboře se Motýlek spřátelí s vězněm Degou. Myšlenka na útěk je jediné, co ho udržuje při životě. Po jeho prvním neúspěšném útěku se po čase pokusí uprchnout z tábora společně… Film byl natočen podle pamětí bývalého trestance a galejníka Henriho Charriera (1906–1973), exteriéry vznikaly v tropických krajích Střední Ameriky. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (695)

ainny 

všechny recenze uživatele

Klasika, která se sem dostala i v rudém dávnověku. Knížce se pochopitelně nemůže vyrovnat, ale i tak je to herecký koncert, který by měl patřit mezi "povinné filmy" každého filmového fandy. Snad nejvíc se mi vryla do paměti scéna s malomocnými. Netušila jsem, že existuje nenakažlivá forma lepry (tedy dokud to ve filmu nezaznělo) a o to víc jsem obdivovala Motýlkovu statečnost a touhu po svobodě, které překonaly i strach z téhle odporné nemoci... ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Dechberoucí snímek o (ne)svobodě člověka a jeho mysli si z Charriérovy předlohy mazaně vyzobal možná ne nejlepší, ale rozhodně nejatraktivnější pasáže, a díky nim se stal nezapomenutelným. Už příjezd do tábora (ano, třeba scéna s gilotinou) nenechá nikoho pochybovat o tom, že Ďábelské ostrovy jsou doopravdy ďábelské, a to, co se děje následující dvě hodiny, všechno jen podtrhuje. Klaustrofobická scéna se "samotkou", o které se mi zdálo pěkných pár nocí, neúspěšné pokusy o útěk, které akorát zvyšují Motýlkovu touhu po svobodě, infarktové finále... A další a další. Film je skvělý především díky dvojce McQueen - Hoffman, tísnivé Schaffnerově režii a samozřejmě i díky příjemně melancholické hudbě Jerryho Goldsmithe. Pět hvězd a nikdy míň. ()

Reklama

predators 

všechny recenze uživatele

Trochu jsem se obával stáří tohoto filmu, ale byl jsem mile překvapen, a vlastně můžu říct, že už dlouho jsem nebyl přikovaný k sedačce jako v tomto případě. Pochvalu si zaslouží všechno, takže ještě mi zbývá vyzdvihnout to, jak se se svými rolemi vypořádali herci. Jedním slovem obdivuhodné v jakých podmínkách a v jakých situacích natáčeli!!!90% ()

Matty 

všechny recenze uživatele

„Vypadá to tak… tak beznadějně“ Motýlek měl všechny predispozice stát se filmem, ke kterému se budu rád vracet: silné „vězeňské“ téma, Dustin Hoffman, solidní knižní základ, oscarový režisér… a taková pitomost z toho. Série občas zábavných výjevů, které nedrží při sobě. Zdlouhavé scény, neobratně gradované, jakoby předznamenávaly příchod něčeho velkého, třeba závěrečné katarze, která se nedostavuje. McQueen zde nemá co hrát víc než kde jinde. Na začátku špinavý, nejspíš i zapáchající vrah s obrovským štěstím a touhou být svobodný, na konci špinavý, nejspíš i zapáchající vrah s obrovským štěstím a touhou být svobodný. Nepřál jsem si, aby přežil, nepřál jsem si, aby zemřel, byl mi úplně ukradený. Schaffner se sice snaží o nepřikrášlené vykreslení děsivých podmínek, jenže ty uťaté hlavy, breberky ve vodě a malomocní vesničané dnes již nikoho nevyděsí. Něco málo zachraňuje Goldsmithova hudba a Hoffman, opět úplně jiný než v kterékoliv předchozí roli a opět strhávající většinu pozornosti na sebe. Motýlek je možná nadčasový tématem, ale ne tímhle nedomrlým hollywoodským zpracováním, které nedokáže skutečně tnout do živého. 55% Zajímavé komentáře: kleopatra, genetique, Andreas, Bukiet ()

Fr 

všechny recenze uživatele

RETRO ,,Vítejte v trestanecké kolonii ve Francouzské Guinei, jejímiž vězni jste a z které není žádného útěku“.... Filmové dobrodružství o touze po svobodě, nezlomné vůli žít a také o přátelství mě v této podobě bavilo..... 20 (?) let. Ale na rozdíl od knížky – FILM STÁRNE!!! Chcete li však zavzpomínat na S.McQueena v nějaké TOP roli – tady neuděláte chybu! Jinak opravdu raději sáhněte do knihovny..... Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Zajímá mě, co by řeklo kuře lasičce. 2.) Sousedi mají lepru a nevím, jestli se mám bát. 3.) Hledám námět k porovnání kniha /film. 4.) Čeká mě 5 let samotky. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** ()

Galerie (84)

Zajímavosti (26)

  • Henri Charrière ako bývalý zlodej, väzeň a majiteľ nočného klubu napísal svoj príbeh až v 62 rokoch. Svoj príbeh písaný ručne do školských zošitov poslal vydavateľovi s poznámkou: „Toto je moje dobrodružstvo. Nechajte ho profesionálne prepísať.“ Vydavateľovi slúži ku cti, že text vydal bez úprav a kniha sa okamžite stala bestsellerom. (gogo76)
  • Film byl natočen již čtyři roky po vydání stejnojmenné autobiografické knihy. Ihned po jejím vydání jak úřady, tak i lidé, kteří autora Henriho Charrièrea znali, její průběh zpochybnili. Dnes již je takřka jisté, že Motýlek si příběh přivlastnil, upravil a vymyslel na základě nejen svého osudu, ale i příběhů několika spoluvězňů, a to už jen z toho důvodu, že na samotný Ďáblův ostrov nikdy poslán nebyl. Na působivosti knihy ani filmu tyto skutečnosti však mnoho nemění. (DaViD´82)
  • Ačkoli se příběh udává jako pravdivý, spousta Francouzů z Francouzské Guyany většinu o Henrim Charrièreovi ve filmu popírá. Motýlek byl jistě vězněn na Ďáblových ostrovech, odkud utekl. Kniha i film prezentují Ďáblovy ostrovy jako skalnaté útesy, ve skutečnosti se skály pozvolna ztrácejí v moři. (Kulmon)

Související novinky

Reklama

Reklama