Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V zemi krále Dobromila (J. Somr) si přestali vážit poctivé práce, čestnosti a úcty mezi lidmi. Do krajiny se místo toho postupně vkrádá moc pekla, a tak ti, ve kterých zůstal ještě zbytek slušnosti, raději prchají pryč. Trochu popletená bylinkářka Apolena (I. Janžurová) má sen, že krajinu zachrání „spasitel“, který přijede na oslu a vezme si královu dceru Aničku (T. Pauhofová) za ženu. Kdo by však věřil bylinkářce, která svými zázračnými lektvary vždy natropí víc škody než užitku? Když je v kraji nejhůř, král v bezmocnosti upíše svoji duši peklu a vládu převezme jeho podlý ministr (J. Lábus). Tehdy přichází do království nenápadný, veselý snílek Filip (Š. Kubišta). Když ho Apolena uvidí s oslem, je přesvědčena, že to je ten pravý zázračný zachránce. Nikdo netuší, že je to vlastně princ ze sousedního království… (Česká televize)

(více)

Recenze (340)

kOCOUR 

všechny recenze uživatele

Pár velice zábavných epizodek (v čele s géniem čeké idiocie Pavlem Liškou), jako celek bohužel velice neuspokojivé. Nádherná výprava, kamera jako z Výletu, mladicky roztomilá Iva Janžurová..atd atd. Můžu tu udělat nekonečný výčet, ale stejně se nakonec dostanu jen k tomu, že Čert ví proč nemá ani trochu slušně stavěný scénář... A tak Roman Vávra prochází chvalitebně pouze jako režisér. ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Rozprávková klasika z toho dlhodobejšie nebude, ale v tomto roku sa to televízie pokúšajú párkrát zopakovať. Veľmi na to nemajú dôvod, pretože jediné, čo za niečo stojí, je čert a jeho čertoviny. Hlúpy kráľ a múdry chudobný poddaný, to je také rozprávkové klišé, že by sa takáto kombinácia mala zakázať. ()

Reklama

Oskar 

všechny recenze uživatele

Původně jsem tuto pohádku komentovat nechtěl, ale po nejrůznějších vyjádřeních Romana Vávry mi to nedá. Takže něco málo k její genezi: Někdy v roce 1998 kdosi v ČT přišel na nápad spojit starého pohádkového barda s mladou krví a objednal si u Miloše Macourka scénář celovečerní pohádky. Macourek měl po českoněmecké trilogii Kouzelný měšec-Pták Ohnivák-Jezerní královna pohádek až po krk a radši by zase napsal něco komediálního, ale po ujištění, že nepůjde o žádnou koprodukci, která by ho nutila pihádku zachmuřovat jako ty předchozí, scénář napsal. Jmenoval se O princezně, která se nebála pekla a byly v něm komediální postavy, šité na tělo Lábusovi, Janžurové či Polívkovi (původně zamýšlený Lucifer). Obrat nastal, když text dostal do ruky Roman Vávra. Ten se sice nadchnul spoluprací s Macourkem, ale paradoxně ho nutil vyházet z textu všechny macourkovské fantaskní rekvizity a do značné míry i humor. Scénář procházel změnami v obsahu i názvu (Luciferův kuchař) a jasně si vzpomínám, že když jsem s Macourkem někdy v létě 2000 mluvil, říkal "Moc se netěšte, Vávra to chce lyričtější." Krátce na to se rozhodl na filmu dál nepodílet, popřál režisérovi hodně štěstí a pustil se do něčeho jiného. Ne z důvodu nemoci, jak dnes rozhlašuje Vávra. Ta přišla až později a M.M. do té doby (a dokonce i během ní) stačil napsat ještě Macha, Šebestovou a kouzelné sluchátko, další knížku a scénář crazy komedie Rošáda (ta se dodnes nerealizovala) a s F.A.Brabcem rozpracovat Broučky. V pohádce Čert ví proč zůstalo z původního scénáře velmi málo, jméno Macourek nakonec najdete jen pod titulkem námět, další verze scénáře napsal Ondrej Šulaj. No a výsledek vykazuje celou řadu nelogičností, děr v příběhu a žánrový posun z fantaskní komedie do zmateně romanticko-dobrodružného filmu. Vedení ČT se během těch pěti let několikrát změnilo, několik klíčových lidí zemřelo, jiní z projektu odstoupili, protože se zvrhl v něco docela jiného, než čím měl být na začátku. Proto mě zvedají ze židle režisérovy operetní nářky nad problémy, za které si z větší části může sám. 50% ()

Elyssea 

všechny recenze uživatele

Trochu nedoceněná pohádka. Srovnávání s dobou před revolucí a po ní už zkrátka nemá smysl. Čert ví proč patří k tomu nejlepšímu, co ČT kromě Anděla vyplodila. Nechybí půvabná princezna a dostatečně sympatický princ - zachránce. Kromě toho si Vávrova pohádka musí přičíst k dobru i skvělého Lucifera Kassaie. Myslím, že Heřmánkově výkonu ve S čerty nejsou žerty se vyrovná. ()

Honzíno 

všechny recenze uživatele

Moje osobní velké překvapení. Po dlouhé době přišla výtečná česká pohádka ze staré školy s netuctovými herci a kulisami a trefnými hláškami, které nejsou na hranici kekelu. Překvapivě se koná celkem pěkná řádka zapamatovatelných a hlavně často ďábelsky zábavných momentů. Navíc mi hrála prim příjemná hudba a skvělá průvodní píseň (škoda skvělé ZN..). 70%. ()

Galerie (34)

Zajímavosti (15)

  • Představitel čerta, Csongor Kassai, je původem Slovák, a tak byl kvůli svému akcentu předabován Oldřichem Kaiserem. (anni.)
  • V Pekle, které výtvarný supervizor František Lipták pojal jako pohádkovou variaci na Hieronyma Bosche, si lze všimnout celé řady důmyslných (většinou mučících) nástrojů, které tvůrci popsali takto:
    - Pekelný stroj na válcování hříšníků: Účelem tohoto zařízení je vymačkat z hříšníků poslední zbytky duše. Dá se též užít k prodlužování trupu a končetin či jiným masážním technikám. Dopravní pás slouží k usnadnění manipulace s hříšníkem.
    - Lechtací stroj: Důmyslnou mechanikou tohoto zařízení šimráme hříšníka na chodidlech až k naprostému ochabnutí nejen hříšnýchm, ale jakýchkoli myšlenek. Délka je nastavitelná dle těla klienta pro případ, že už nebyl předem upraven na jiném zařízení. Lechtací havraní pírka byla pochopitelně chemicky i tepelně zbavena veškerých posvátných účinků.
    - Pila: Pekelný nástroj ke zpracování kmenů na výrobu dřevěného uhlí. Kmeny se získávají od pozemských prodejců výměnou za odpustky, protislužby či pekelná platidla, jako je bobek z kozla nebo šakalí pazour - ten se v pekle obzvlášť cení. Dřevěným uhlím se výborně udržuje konstantní teplota (365,25 stupně Bertíka) pod kotly s hříšníky. Parní pila může být alternativně poháněna ručně - otáčením kliky.
    - Tavič mincí: Důmyslný stroj na tavbu zlaťáků za účelem ražby nových. Dnes bychom řekli pračka špinavých peněz. Mince s portrétem odepsaného panovníka padají shora do velké nálevky a do necek pod strojem vytéká již přetavený kov. K výrobě mincí se ještě používá formovací stůl na odlévání zlatých prutů, řezačka, na které se z nich krájejí nové mince, a raznice mincí nových.
    - Pekelná raznice na mince: Do pekla se transportují mince s motivy vládců peklem plundrovaných království, které se právě na tomto razícím stroji přerážejí na mince s portrétem peklem dosazených "správců." U samotné raznice klečí hříšník (většinou hamižník), o jehož jazyk se chladí údery rozpálené mince. Stroj obsluhuje další hříšník, takže celé zařízení má i terapeutický význam.
    - Pekelná pec: Komunikační prostředek pekla s pozemšťany, vhodný k přepravě jak předmětů, tak živých břemen. Nejvíce je používán jako potrubní pošta pro přepravu zlaťáků do pekla. Čas od času jej k dopravě používá i sám Lucifer. Mimoto se dá použít na pečení hus či jiných živočichů dozlatova. Pohyblivý čertík funguje jako návěstidlo věcí nekalých.
    - Pekelný lis: Užívá se především k lisování hříšníků za účelem lepšího uskladnění. Jeho zdánlivě jednoduchá mechanika vykazuje vysokou účinnost. Nejeden z klientů by jistě, kdyby mohl, potvrdil, že v jednoduchosti je síla někdy až brutální.
    - Luciferův trůn: Všimněte si neotřelého designu. Praktický způsob, jak si z pozemských protivníků sestrojit pohodlné posezení. "Nejhorším trestem pro vládce a urozené je nicota a zapomnění," říkává s uspokojením Lucifer, hově si v trůně z ponížených králů. (NIRO)
  • Scéna, kde princ Filip (Štěpán Kubišta) v pekle ukradne oba úpisy (svůj a krále Dobromysla) a Ďábel nakonec v domnění, že Filip ukradl jen svůj úpis, první ukradený úpis spálí (ten, je ale ve skutečnosti králův), je nesmyslná. Protože sám Ďábel zjistil, že Filip ukradl „svůj“ úpis díky tomu, že ví vše. Jak je tedy možné, že díky jeho vševidoucí moci nezjistil i to, že ukradl i úpis zpečetěný krví Dobromysla a onen důležitý úpis zrovna nechává spálit. (holyterry)

Reklama

Reklama