Policejní divize Rampart

Film o policajtovi, kterému se rozpadne profesní i osobní život. Kde je problém? Problém, a to dost vážný, je v tom, že většina scénáristických příruček je zcela za jedno v tom, že pasivní postavy, které nikam nesměřují a nijak se nevyvíjejí, prostě nefungují. Často vám v takovým případě nepomůže ani to, že si naverbujete charismatickýho Harrelsona. Zvlášť když z něj uděláte totálně zafixovaný charakter, který nedojde ani poznání ani vykoupení. Je sice hezký a z hlediska vyprávění i nekonvenční, že na místo obvyklé globální analýzy policejní korupce v L.A. po vzoru Tropy de Elite sledujeme vše lokálně prostřednictvím hlavní postavy, která nesleze z plátna, jenže je otázka, jestli je taková metoda úplně vhodná, protože takový film pak často připomíná to, čemu říkám „píchat s pérem na půl žerdi“. Nelze si nevšimnout, že filmové příběhy se svým úvodem, vyvrcholením a závěrem erekci skutečně připomínají, ovšem tady se ten příběhový oblouk odehrává někde ve druhým plánu nebo spíš úplně mimo obraz, zatímco hlavní postava je ve svý odevzdanosti a pasivitě pevná jak Gibraltarská skála v duchu Komenského proslulého výroku „všeliké kvaltování toliko pro hovada dobré jest“. (05.06.2012)

Moverman v divizi zlých poručíků Abela Ferrary a Wernera Herzoga. Nesledujeme proces rozkladu, to nihilistické peklíčko ústředního dinosaura je konstantní. Mění se jen postavy kolem a to v rozsahu rezistence vůči působení paranoiou trpícího Davea Browna. Rudnoucí Harrelson ho dává neuvěřitelně, fungují i vedlejší role (Larson, Foster), škoda jen, že kamera, která má vnést syrovost a autentičnost tím, jak experimentuje s úhly, rotuje či snímá přes předměty, na sebe strhává až příliš pozornosti. „I want you to know, I never hurt any good people.“ - „What about us?“ (17.06.2020)

Těžko může mít tenhle film lepší hodnocení, když se postavy nikam neposouvají, nevyvíjí se, stagnujou a zůstavají na místě. A spolu s postavama je to dost podobný i s dějem - místo příběhové sinusoidy by se tady dala v podstatě nakreslit jen přímka, která nemá začátek ani konec a je rovná. W. Harrelson je suverénní a zkušenej, charismatickej herec, kterej to umí víceméně odehrát sám, ale stejně to nic nemění na tom, že je scénář neuvěřitelně plochej. Ano, je to drama a tam těch zvratů většinou nebývá tolik, ale tohle bylo opravdu málo na to, aby si to zasloužilo nadprůměr. (03.01.2014)

Největší chyba jakou můžete při sledování tohoto filmu udělat, je očekávat klasické hollywoodské krimi drama. Nenapadá mě lepší slovo kterým Rampart popsat, než říct že je enigmatický. Film samotný, stejně jako hlavní postava. Ta je poměrně klišoidní, proto jsem očekával klasické scény, na kterých se ukáže jaký je rasista..jaké je to hovado. Nic takového tady ale není. Tohle zjištění mě nejdřív trochu vyvedlo z rovnováhy. Až po delší době mi došlo jak tento snímek sledovat. Vím, že jsem nepochytil všechno co se dá, každý aspekt stereotypní a přece mnohoznačné Harrelsonovy postavy. Vím ale to důležité, že tento film stojí za to vidět znovu a hledat v něm to co mi napoprvé uniklo. (16.04.2012)

Naturalistický rozpad rodinného a pracovného života v priamom prenose... Myšlienka nebola zlá, len to jej spracovanie bolo dosť úmorné a mdlé, možno to chcelo lepšiu dynamiku alebo ešte nejaký nápad ako zlepšiť emotívnu stránku. Ale ten kto má rád W. Harrelsona si tu príde na svoje, svojou hereckou charizmou toho veľa zachránil, bol to jeho koncert kde to roztočil v plnej paráde. Aj preto nakoniec lepší priemer. 65/100 (05.06.2017)