Den nezávislosti: Nový útok

Anděl zkázy Rolie se po dvou dekádách vrátil tam, kde mu nejvíc kvetla pšenka. Všechno je nyní rozměrnější, bombastičtější, digitálnější, ale bohužel bez jakéhokoliv náboje. Návrat starých známých tváří nepomáhá, jednou za půl hodiny se vypotí nějaký joke, nová generace pilotů zoufale nudí a zasazení do období, kdy lidstvo (byť logicky) vládne mimozemskými technologiemi, zcela zadusilo tu původní atmosféru reálného ohrožení při rozprskávajících se Manhattanech a Bílých domech. Jinými slovy, před dvaceti lety to byla roztomilá pitomost, teď je to už jen pitomost. Přesto všechno si Emmericha cením, že se už léta drží nastolené linie (naivita, patos, idealismus, patriotismus) a ač jeho snímky působí degenerativně, mám je svým zvráceným způsobem rád. Rolande, i kdyby si natočil Den díkuvzdání o útoku obřích krocanů z Proxima Centauri, budu tam. Mám Tě rád, klaune.. (25.07.2017)

O dvacet let starší, pořád stejný a ... utahaný, bez překvapení a Davida Arnolda (i když se ho Kloser a Wanker snaží dost diletantsky napodobit). U prvního ID4 funguje nostalgie, teď by jeden možná hodnocení snížil, ale tehdy byli zkrátka Emmerich a Devlin mladší a celý ten popkulturní sci-fi mix jim šel zkrátka slepit lépe. Trojku netřeba. 50%. (19.07.2016)

Aby bolo jasné, prvý diel mám rád, ale nikdy som ho nepovažoval, za niečo extra. No a druhý diel je na tom presne rovnako. Je to skoro doslova updgrade prvého filmu a mám pocit, že keď sa to točilo alebo písal scenár, tak sa fakt rátalo iba s tým vylepšeným po trikovej stránke. No nemôžem sa sťažovať, že by som sa vyložene nudil, pretože Emmerich tie deštrukčné akcie vie tak, ako nikto iný, no na druhú stranu keď vidím, ako premrhali šancu na dobrý film, trošku ma to štve, pretože hlavnú úlohu to hrajú Emmerichové akcie. Potešilo ma, že sa vrátili staré známe postavy, aj keď niektoré fakt iba na chvíľku. Na druhú stranu keby sa im venovali a nemali by ich iba na pár momentov, bolo by to určite lepšie. Staré postavy okrem Goldbluma moc neoslovia, len potešia a nové naopak zas neprekvapia. Tak isto je na tom aj príbeh, ktorý doslova kopíruje prvý diel iba vo väčšom. Najväčšie mínus je asi kopírovanie a šablónovitosť, takže sa dá na to akurát fajn pozerať a ničím vás druhý Independence Day neprekvapí. Okrem akcii ako som spomínal, tie sa vydarili s efektami nadmieru a to je presne ten dôvod, prečo ma ten film bavil. Rovnako ako prvý diel, tak aj tento trpí Amerikanizmom a blbým scenárom. Pre mňa je to rovnaká sranda ako s pred dvadsiatich rokov, len s lepšími efektami. Obľúbený soundtrack: More Stimulation. 75% - 4* (04.07.2016)

Já plně chápu, že jednička je dnes už pultovní ééé cooltovní záležitost a všichni tedy od dvojky čekali, že přijde s něčím novým, neviděným, trendy brendy a podobný sračky. No já za svou drobnou maličkost mohu směle prohlásit, že mrdám na inovacii a že se u druhu filmu jako je tento chci prostě jen bavit, vypnout a ne dělat hloubkovou ánál-ýzu všech a všeho co se mihne ve filmu. Chtěla jsem akci - byla tam, chtěla jsem emzáky - byli tam, chtěla jsem spoustu efektů a všeho celkově víc - bylo to tam. Tak kurva co od toho ještě kdo chce? Dialogy? Koho kurva zajímá dialog ve filmu kde se to neustále jebe a emzáci i zemáci padaj jak čestvý hrušky? To tam u těch náletů měli citovat Šejkspýra nebo podobný kokotiny? Asi by to většina uživatelů uvítala no já bych na místě lidiček ve filmu vedla dialogy typu - Pomooooc zachraňte rákosku (kdybych byla vedlejší) a nebo tumáš ty čuráku mimozemskej (kdybych byla hlavní) . Místo - Milé lidstvo, zbývá nám šest minut a přestaneme existovat, bych prohlásila že jsme v piči pokud někdo urychleně nehne prdelí atd. Takže za mě dialogy v cajku. Efekty vymazlený, rákoska tam hrála a byla pěkná, co víc chtít? Jo už vím, chci trojku. A když ne s Alíkem a tou rákoskou tak alespoň třetí díl Dne nezávislosti. (12.07.2016)

Co dodat? Starý liberál, kterému už všechny lodě uletěly, ale on jako zázrakem dál hněte svoje předražené anachronické vize spojený států lásky a tolerance. Je to napůl skandální a napůl strašně nakažlivé. Když se na plátně srdceryvně loučí dva staří gayové nebo Bill Pullman tahá lidstvo za nohu dalším budovatelským projevem těsně po mozkovém kolapsu, připomíná mi to, proč mám Rolanda tak rád. Princip over the top dotáhl daleko over the top. Nerozumí byzu tak jako Michael Bay, takže i setkání čínské sexy divy, amerického yuppíka, australského surfera, židovského morouse a intergalaktické koule na pitevním stole vyhlíží jako kouzelný omyl, jehož divák je tak trochu neznámý. Ten film nejvíc vystihují dvě scény - starej Levinson prodávající se slevou knihu Jak jsem zachránil svět komatózním penzistům a doktor Ocun, který ihned po procitnutí ze 7300 dnů trvajícího komatu začne nakopávat emzácký prdele. Přesně tohle je Den nezávislosti 2. (strašně bych potřeboval vidět trojku btw) (29.06.2016)