Zahradnictví: Dezertér

Já fakt nevím. V podstatě Hřebejkovi pořád fandím, neustále mu nadržuju, opakovaně hledám logická vysvětlení, proč poslední roky dopadá, jak dopadá, a chytám se každého stébla (Učitelka, Pět mrtvých psů) jak hledat naději, že z něj ještě něco vypadne... ale tohle je už neomluvitelné. Tohle je brutálně špatné ve všech ohledech, nehodné lidí, kteří v životě natočili víc než pět minut narozeninové oslavy na mobil. Tady už musí končit smířlivost, je potřeba prostě říct, že tenhle antifilm, ve kterém tvůrci pomalu nedokážou dát k sobě dva záběry tak, aby vytvořily smysl, neměl spatřit světlo světa. Je až fascinující snažit se pochopit myšlenkové pochody filmařů, kteří tomuhle věnovali dny, týdny, měsíce své práce a nakonec to v této podobě pustili do světa. Doufám, že se to bude alespoň jednomu člověku líbit, abych si mohl přečíst, jakou optikou by se teoreticky dalo dojít k tomu, že tohle je legitimně napsaný, natočený a sestříhaný film za miliony, který jde do široké distribuce. Je pro mě vážně nepochopitelné udělat film na profesionální úrovni až takhle špatně, bez jediné vykupující kvality. (28.09.2017)

Nemůžu uvěřit, že to někdo v této podobě a v tomto formátu (3 rychle za sebou nasekané, samostatné, přitom ale navazující filmy) nasměřoval do kin s cílem na tom vydělat desítky miliónů korun. To je opravdu absurdní záměr. Tohle je totiž od A do Z typická televizní věc. Naprosto, ale naprosto vším. A jako taková není vůbec špatná. Naopak- televizní diváci u toho budou vrnět blahem. I já bych tomu bez mrknutí oka přihodil ještě jednu pecku. Ono to ale šlo do kina..! Navzdory té televizní kameře, navzdory vší té prázdnotě, navzdory tomu nesmyslu se třemi díly. Pokud bych v tom kině seděl, tak tomu naopak ještě jednu uberu. A kdyby to někdo z tvůrců například v rámci nějaké besedy připodobnil k Pelíškům, tak to kino zapálím. (22.07.2018)

Kouzlo prvního dílu se rozpustilo. Dezertér je možná tak akorát velký podvod, ohledně kampaně a slepá ulička, která nikam nevede. Film osud Otty sleduje jen velmi ztraktovitě a stručně. Což je ohromná škoda, protože když si občas chaotický scénář na ten příběh vzpomene, film ukáže, že v sobě měl potenciál a duo Hřebejk+Jarchovský furt umí. U scény s klavírem mi třeba vážně zamrazilo. Ale ta je zde praktický jediná svého typu . Jinak se o Ottovi dozvíme většinou jen skrz další postavy. Vůbec ho nesledujeme detailně.. Většinu času je film spíš takový křečovitý prvoplánový pokus imitaci Pelíšků. V hodně okamžicích, je totiž snaha vytvořit nějáký vtip. Občas jsem se upřímně zasmál, ale většina rádoby vtipů jen suše odkazuje na Pelíšky a vyzní do prázdna. Stejně jako prakticky všechny scény, protože je film taky dost nenápaditě, mdle (a občas vyloženě nevhodně.) sestříhaný. A zatímco u jedničky byl závěr dojemný, zde mi zakončení s duchem Jiřího připadalo kýčovité. Prostě tohleto se Jarchovskému nepovedlo. Já tedy zatím budu jen vzpomínat na užasného Rodinného přítele a budu doufat, že se povede třetí díl Nápadník. (04.10.2017)

O něco lepší, než Rodinný přítel. Urovnanější, přehlednější a srozumitelnější, ale také předvítatelnější. Tedy kromě Otíka, který mě hodně překvapil. Bylo hned jasné, co se z Ludvíka z kadeřnického salónu stane, až "zvítězí pracující lid". Nepasovaly mi tam jen dvě věci. Ten kanadský žertík, který provedl Karlík právě v tom kadeřnictví a samotná "dezerce" Oty, toho noblesního, milého a laskavého muže. První část trilogie se odehrávala za nacistické totality, druhá za té komunistické. Zcela zřejmý doklad o tom, že komunismus a nacismus (fašismus) jsou v podstatě jedno a totéž! Já alespoň žádný rozdíl nevidím! (07.02.2018)

Dezertér je o něco méně nudný než první díl prequelové trilogie, ale o to víc nevyvážený žánrový masomix. Příběh titulního "Dezertéra" se řekne jakoby mimochodem, včetně toho, že nevíme, proč zrovna na konci spáchal sebevraždu mimo obraz. To je mimochodem už po druhé v téhle sérii, kdy hlavní TITULNÍ postava zemře jen tak mimo obraz. Scéna s lepidlem je naprosto nepochopitelně znázorněná jako groteska stylu Sám doma nebo Mr. Beana a pak ji bůhvíproč máme brát vážně jako Ottovu finální kapku. Je zde jasně vidět, že Jarchovský v druhé půli zapomene na postavu Karlíka a tak vůbec neřešíme následky "lumpárny" na jeho život. Vše je to prominuto krátkým dialogem mezi sestrami. Vidíme tu neuvěřitelné a nepochopitelné karikatury komunistů, které HLAVNĚ nejsou vůbec vtipné. Ale aspoň, že jsou tu doslovné odkazy na Pelíšky jako "Krev mé krve?" nebo "Dávám komunistům rok, maximálně dva". (videorecenze) (03.12.2021)