Zahradnictví: Dezertér

Opět vánoční scénky, pokusy opakovat repliky z Pelíšků, přičemž tomu chybí děj a hlavně vykreslení hlavní postavy, kde opět není ukázán nějaký její přerod filmovými prvky, ale berličkou v podobě voice overu. Opět slušná kamera, některé herecké výkony a sem tam hudba, celkově je to ale dvouhodinová nuda opět o ničem. Co to vlastně chtělo říct? Dokáže někdo pojmenovat hlavní téma (tedy kromě povrchních frází typu komunisti byli zlí)? (07.10.2018)

Tedy po Rodinném příteli jsem vůbec nic nečekal, ale tentokrát Hřebejk překvapil. V poválečných letech a v době nastupujícího komunistického moru se cítil mnohem lépe, než v letech válečných. Ze sterility, kterou jsem mu v předešlém díle vyčítal, udělal přednost a do filmu se mu podařilo vpašovat dobové nuance, které člověka nutí skřípat zubama. Mnohem hutnější je i rodinné drama, na čemž má výrazný podíl vynikající Macháček. Sledovat proměnu jeho postavy byl zážitek. Ale povyrostl i Finger a použití legendární, byť trochu upravené, Kodetovy hlášky z jeho úst mě nijak neuráželo. Naopak. Líbil se mi konec, takže i když tomu něco málo chybělo, na závěrečný díl už se zase těším. 80% (22.02.2018)

Sám se tomu divím, ale Dezertér se mi líbil víc. Hlavně to bude lepším zacílením na dobu, ve které se druhý snímek odehrává a poté hlavním hercem. Jiří Macháček je výraznější a lepší, než Ondřej Sokol, který se téměř celý díl plaše díval na Aňu Geislerovou a kolem nich, tu očividněji, tu méně, proplouvala válka. Tady se doba v životě hrdinů odráží podstatněji, je přítomno více třecích ploch i více humoru. Obezřetných 70%. (23.10.2017)

Pro mě osobně nejsilnější díl celé trilogie. Věděla jsem, že nejdu na komedii, tušila jsem, že filmovou rodinu čekají těžké časy a křehké zpracování všech tvůrců i aktérů hodnotím známkou nejvyšší. Je dobře, že se pan Jarchovský do trilogie pustil. Má nám o čem vyprávět. Jiří Macháček, Gabriela Míčová- výteční! (08.12.2017)

Proti Rodinnému příteli jsme se nepatrně posunuli v čase, což neznamená, že by po konci války nastala selanka. Luxusní kadeřnický salón opět zahájil provoz, k většímu luxusu pro zákazníky přibyl kávovar (pro ilustraci, jaký byl dříve standard, fungovat takto kadeřnictví dnes, dost možná nemám z kadeřnictví fóbii). Z koncentráku se navrátivší Jindřich s Vilmou čekají druhé miminko, on tak vehementně touží po synovi, že mám chuť ho nakopat (jako ostatně každého, komu nejde primárně o to, aby dítě bylo zdravé) a z celého srdce mu přeji nejen dceru, ale i v další generaci samé vnučky! Ještě jak se choval k prvorozené dceři v porovnání s jeho chováním vůči synovci. Jen na okraj, obě děti jsou velmi sympatické a před kamerou se chovají příjemně civilně. Postava dezertéra Macháčka představuje oběť doby a okolností, tragédii osobní i rodinnou a divák, stejně jako dezertér sám, váhá a uvažuje, jestli je to chudák, hajzl, semletá troska, pragmatik, egocentrik, nic z toho, nebo od každého trošku. Hodnotit budu až po poslední části, ale zatím bych řekla, ku podivu, že to má vzestupnou tendenci.edit 14. 12. 2018 nahlíženo zpětně, mnohem víc se mi vracejí věci a děje z Rodinného přítele, takže i když Macháček tu hrál jak o život, jako film je Dezertér prostě slabší. (20.03.2018)