Režie:
Jan HřebejkScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Bartek CierlicaHudba:
Petr OstrouchovHrají:
Jiří Macháček, Gabriela Míčová, Aňa Geislerová, Martin Finger, Klára Melíšková, David Novotný, Lenka Krobotová, Karel Dobrý, Sabina Remundová (více)Obsahy(1)
Filmová trilogie Zahradnictví se skládá ze tří samostatných filmů odehrávajících se na pozadí nejdramatičtějších období minulého století a časově předchází oblíbenému snímku Pelíšky (1999). Vypráví o třech rodinách: rodině leteckého radiotelegrafisty, rodině majitele kadeřnického salonu a rodině majitele zahradnictví. Obsáhne 20 let života postav, které musely v těchto pohnutých časech prožít nejlepší léta svých životů. Druhá kapitola rodinné kroniky Zahradnictví se odehrává na pozadí převratných událostí v letech 1947-1953. Hlavní postavou je majitel noblesního kadeřnického salonu Valentino v centru Prahy Otto Bock (Jiří Macháček) a jeho rodina, kterou zde zaměstnává. Podnik je smyslem a naplněním jeho života, po všech válečných útrapách se sem vrací jako uznávaný šéf se svou manželkou Elou (Gabriela Míčová) a jejími sestrami Bedřiškou (Klára Melíšková) a Vilmou (Aňa Geislerová). Sestry společně přežily válku a německou okupaci a staraly se o malé děti svých manželů, kteří byli zatčeni za protinacistický odboj. Teď všichni s ohromným úsilím realizují svůj sen, jenže přichází zlom po únorovém komunistickém puči. Ottova firma je vyvlastněna státem a jemu se podruhé v životě rozpadá svět. Tentokrát jsou však důsledky otřesu pro něj i pro jeho rodinu fatální... (Cinemart)
(více)Videa (6)
Recenze (151)
Funguje to asi 50 minut, nějak. Pak se to nečekaně a nepochopitelně zhroutí do sebe. Nefunkční model, který předpokládá velkou znalost dobových souvislostí, aby člověk věděl, o co právě jde (i když se většnou nedá v ději zorientovat, v jakém roce konkrétně se nacházme, pokud se zrovna někdo nezmíní, že umřel Stalin), ale zároveň k tomuto holému konstatování nejtypičtějších projevů popisované doby nepřináší žádnou přidanou hodnotu. Scéna s ruským vojákem a vojákyněmi je sama o sobě skvělá jako groteska, ale v celku filmu působí nevěrohodně a přepáleně. (spoiler) A nikdy u žádného jiného filmu mi nebylo tak nekonečně ukradné, že hlavní postava spáchá sebevraždu - protože prostě není funkčně vykreslená, což se týká scénáře i jejího hereckého představitele. Jen o něco málo lepší než Rodinný přítel. ()
Tedy po Rodinném příteli jsem vůbec nic nečekal, ale tentokrát Hřebejk překvapil. V poválečných letech a v době nastupujícího komunistického moru se cítil mnohem lépe, než v letech válečných. Ze sterility, kterou jsem mu v předešlém díle vyčítal, udělal přednost a do filmu se mu podařilo vpašovat dobové nuance, které člověka nutí skřípat zubama. Mnohem hutnější je i rodinné drama, na čemž má výrazný podíl vynikající Macháček. Sledovat proměnu jeho postavy byl zážitek. Ale povyrostl i Finger a použití legendární, byť trochu upravené, Kodetovy hlášky z jeho úst mě nijak neuráželo. Naopak. Líbil se mi konec, takže i když tomu něco málo chybělo, na závěrečný díl už se zase těším. 80% ()
Mnohem mnohem lepší, než dějově prázdný Rodinný přítel s otravným Sokolem. Taky tu tolik nestrašila Geislerka. A v neposlední řadě, Macháček je velký herec a jen náhoda a osud tomu chtějí, že svou parketu našel nejčastěji v "nestydatých" komediích. Nádherná hudba, řemeslně skvělá kamera. Když se z Pelíšků komedie stane realita a jenom modelářské lepidlo připomene, že i v nejtvrdší době lze najít pro filmový scénář momenty, kterým se lze smát. ()
O proti prvnímu dílu výrazný posun k lepšímu. Jednotlivé charaktery jsou psychologicky prokreslenější i atmosféra doby je více ponuře realistická. Dialogy jsou zajímavější a jednotlivé události podkreslené marasmen nastalé situace dávají smysl. Macháček hraje svou roli zlomeného a psychicky zříceného egocentrika velmi dobře. I závěr zobrazující plynutí času je skvělý, řekla bych až poeticky vyřešený. Za mne 4 hvězďule. ()
Já nevím, na mě ten film působil věrohodně. U spousty herců jsem viděl ztvárnění postav u nich nevídané a přitom výtečné. Alespoň si to nehraje na komedii, když už to má smutný děj. Jen hůře se mi snášely časové přechody v různých obdobích, jakoby tvůrci počítali s tím, že jsem naprosto do detailu seznámen s nástupem komunismu u nás. ... LFŠ 2018 MN ()
Galerie (24)
Zajímavosti (6)
- Mixér Pragomix byl dán do výroby v roce 1955, což znamená, že ve filmu nemohl ještě existovat, když se píše rok 1953. (ČSFD)
- Tato epizoda se odehrává v letech 1947-1953. (Varan)
- Rohnova (Martin Finger) hláška: „Chcete zpochybnit, že naši vlast osvobodili američtí a britští spojenci? Jsme ještě v Parze nebo někde ve stepi?“, je poměrně zavádějící, když si uvědomíme, jakou část Československa osvobodila Rudá armáda (včetně Prahy) a jak velkou část osvobodili ostatní spojenci. (Mensor)
Reklama