Bezstarostná jízda

Jak je důležité míti scénář, ukazuje právě tento film. Úplně vidím, co by z toho vzniklo v dnešní době. Chlapácký film plný hlášek a silných existencionálních mouder. Tato verze je sice hrozně free, ale na dnešní dobu je až příliš prázdná. Skoro se tam nemluví, a když už někdo něco plácne, tak je to ten zde několikrát zmiňovaný improvizovaný blábol. Touha po svobodě má v Hopperově a Fondově podání stále své kouzlo, jejich jízda podkreslená skvěle zvolenou hudbou je podmanivá, ale jako člověka, který éru hippies viděl pouze v několika filmových útržcích, mě to těžko může plně uspokojit. (22.02.2012)

Easy rider je manifestom svojej doby. Viac, ako hociktorý iný film, snažiaci sa o zachytenie atmosféry a spoločenskej klímy svojej doby. A nemám na mysli iba filmy 60tych rokov. Hopperovi sa to podarilo viac, ako hocikomu inému možno preto, že sa o to ani nesnažil, iba natočil to, čo cítil. Z hľadiska zábavnosti a diváckej príťažlivosti, odhliadnuc od zmienených umeleckých aspektov, je film nadpriemerne zábavný, ale nie strhujúci, so solídnymi hereckými výkonmi, ale nie geniálnymi. Záver tomu samozrejme pridáva podstatné body navyše. (06.08.2012)

Tak jsem si Bezstarostnou jízdu zapnul včera v televizi a skoro jsem to nebyl schopnej dokoukat, jak jsem se u toho nudil. Tohle je jak sledovat 1,5 hodiny domácí video, kde parta feťáků blábolí totální nesmysly. Dokážu pochopit, že pro někoho je to kultovní záležitost, ale mě to naprosto minulo. Hvězdu snad akorát za písničku Born to be wild. (01.03.2022)

„Ľahký jazdec” je americký, legendárny, kultový a nezávislý kinematografický počin z konca 60. rokov - dvadsiateho storočia, ktorý je napokon predsa »závislý« na finančných prostriedkoch → producenta, scenáristu a herca v hlavnej úlohe → Petra Fondu, sledujúc cestu dvoch kamarátov na motocykloch Chopper, ktorí si to zrovna namierili z L.A. do New Orleans, a to konkrétne na vychýrený karneval Mardi Gras...☺ Z juhozápadu Los Angeles do mesta na juhu v Louisiane, je vzdialenosť cca 1 892 míľ, čo je v prepočte na kilometre → 3 044,228 km, a tak počas toho budú musieť nielen trochu častejšie (na)tankovať, či poprípade niečo zjesť a vypiť, ale súčasne aj postretať mnoho ľudí, medzi ktorými by som našiel napríklad i → „deti kvetov” , psychedelickú mládež, tzv. hnutie hippies, kam ich v podstate zavedie »cudzinec na diaľnici« , pričom fúzkatému Billymu, a ani Wyattovi, alias „kapitánovi Amerika” , nie je táto uvoľnená komunita absolútne cudzou, keďže oni dvaja sú priamo hippisákmi, ktorými bude okolie čochvíľa poriadne pohŕdať... , a to najmä → agresívni južania („rednecks”), ktorí si nekladú servítky pred chlebáreň, a do toho sa rovnako pridáva i nekonečné « drogové opojenie » , a to ani nehovoriac o kľúčovom zoznámení sa s naprosto svojským právnikom Georgeom Hansonom vo väzení, s ktorým sa im na chvíľu skrížia kolesá, a tak sa snáď už naskytá otázka sama od seba: „Ako sa ich putovanie vlastne (s)končí... ?” / Dennis Hopper je síce oficiálne uvedený, ako herec, autor scenára a režisér, ale myslím si, že sa musel nakoniec spoľahnúť predovšetkým na skúsenosti renomovaného kameramana → maďarského pôvodu, Lászlóa Kovácsa, ktorý vytvára fascinujúcu kompozíciu obrazu, ešte okorenenú i šikovnú strihovú skladbu Donna Camberna, a čo by to celé bolo bez dobových pesničiek, trebárs od → Steppenwolfu, The Byrdsu, či aj od The Jimi Hendrix Experience, však ? Jednoznačne film urobil cez noc superhviezdu z JACKA NICHOLSONA, ktorý sa predtým pohyboval v druhoradých produkciách z dielne Rogera Cormana, ale až teraz KONEČNE prestúpil do prvej, najvyššej ligy jagavej svietivosti, kam sa bohužiaľ paradoxne »nikdy« nepodarilo dostať dvom ústredným protagonistom → Petrovi Fondovi, a ani Dennisovi Hopperovi, a to i napriek tomu, že si zrejme asi ukrojili najväčší kus z koláča, keď by sa následne mohlo zdať, že Nicholson dojedal iba jeho zbytky, no na rozdiel od nich, na mále hereckého priestoru, predviedol → nadštandardný herecký výkon, zatiaľ čo sa oni dvaja zvyčajne pohybovali v štandardnej obyčaji. Film s rozpočtom 400 000 $ oslovil mladých kombináciou drog, rockovej hudby a násilia a v kinách zarobil viac než 16 miliónov dolárov, čím mu trasu vydlaždil môj mimoriadne obľúbený → Bonnie a Clyde. Som si extrémne istý, že táto záležitosť asi nie je určená úplne pre všetkých !? (22.08.2021)

BUENA VÍDA! řekli vysmátí Mexičani, když si od nich Hopper s Fondou koupili levně drogy. Pracháči, kterým je následně draze prodali na letišti, neříkali nic. Jen pěkně cálovali. Pak Fonda odhodil hodinky do prachu a už to jelo: I like smoke and lightning / Heavy metal thunder / Racin' with the wind / And the feelin' that I'm under (...) Film, který by se dal rozebírat donekonečna. Vždyť jen o té písničce, ze které cituji, by se dala napsat regulérní kniha. Je až s podivem, že Steppenwolf s tímhle startem neudělali daleko větší díru do světa. Tu motorkářskou hymnu jim už ale stejně nikdo neodpáře. (Kolik asi tak existuje coververzí? Vždyť to předělali skoro všichni, od Slayer až po Kim Wilde.) Ale nejen Born to Be Wild, celý soundtrack je úžasný! Film s ním funguje v dokonalé symbióze. Písničky nejen dokreslují atmosféru, ale mezi řádky přímo vyprávějí nevyřčené. Obrazy americké krajiny po ránu, odpoledne i večer, by se daly rámovat. No a pak je tu ještě Nicholsonův parťák do nepohody - alkáč, co ví svoje. A nikdy nezklame. BUENA VÍDA! Film jehož konec spatříte o půl hodiny dřív než k němu dojde (dávejte pozor v Domě u modrých světel). Film s jediným slabším místem (návštěva v hippie táboře by chtěla prostříhat). Film o tom, že být svobodný a dávat to najevo, se nevyplácí. Ale i tak je dobré si to užít. Poprvé viděno někdy kolem roku 1980 na polské TV. Podruhé v roce 1989 na velkém plátně. Od té doby až dodnes (1.10.2020) ještě minimálně desetkrát v televizi na VHS, DVD a Blu-ray. Film, který nezestárne. (23.12.2007)