Star Wars: Epizoda V - Impérium vrací úder

Kto choval pocit, že štvrtá epizóda mala blízko k dokonalosti, touto piatou mu bol vytretý zrak a názorne ukázané, ako ďalej sa ešte dá zájsť. Dizajnom jednotné, no o hodný kus vyšperkovanejšie, až je očami možné cítiť sebaistotu štúdia a producentov pri tolerovaní navyšujúceho sa rozpočtu. Roky prepisujúci sa scenár dostal rozpínavejšie črty, predstavil nové dôležité postavy a priniesol zvrat – a jednu z najikonickejších scén všetkých čias v súhre svetiel a laserov – ktorý sa tučným písmom zapísal do popkultúry až tak, že ho postihol Mandelov efekt. Životom pulzujúci vesmír, démonicky rezonujúci hlas Jamesa Earla Jonesa, Williamsov um, Reynoldsova božsky nádherná scénografia (ktorú s príchodom projektu 4K80 budem pravdepodobne chváliť ešte o hodný kus viac), Kasdanove dorábky/revízie a Kershnerova brilantná réžia, ktorá sa pod tlakom bezprecedentného úspechu prvého filmu nezosypala. Episode V bude navždy len jedna... (x / x) (30.8.2018) (19.6.2022) (20.06.2022)

Epizóda V už nieje tak chytľavá - pre mňa to bola skôr spojovacia časť, ktorá mi navodila atmosféru veľkého boomu v podobe šiestej epizódy. Snáď len otcovstvo Vadera výraznejšie otriaslo s kludným príbehom. Stále je však na čo sa dívať a dávam najvyššie hodnotenie, pretože aj keby príbeh a dej zaostával za minulou časťou, je fajn sa dívať na tie špeciálne efekty a prestrelky. (09.12.2012)

"My ally is the Force, and a powerful ally it is. "Nové naději" se svého času podařilo vystavět svébytnou kostru Star Wars universa, ovšem až "Impérium vrací úder" ho naplnilo hlubší mytologií, rozdalo karty a stalo se duchovním pilířem celé ságy. Nemělo by se ale také zapomínat na jeho pozoruhodný přínos světové kinematografii. Od jeho premiéry totiž mezi filmaři i diváky panuje nutkavá představa, že pro dobro věci by každé další pokračování úspěšného filmu mělo být o něco temnější a drsnější podívanou... (24.09.2011)

(1001) Tenhle film je jaksi poťouchle nejmilejší v tom, jaký badass se v jeho průběhu formuje z Darth Vadera. Takové ty jemné detaily typu: "Omluva přijata, kapitáne." Zmetek skoro nepatřičný do vesmíru, kde se na sebe všichni pořád usmívají i před nejtěžšími překážkami a diváci moc dobře vědí, že postavám žádné vážnější nebezpečí nehrozí. Potěšení z jeho zloduchovství mi ale nejvíc kazí (a teď vypustím jedno ze svých nejvíc rouhačských prohlášení, možná snad dokonce to nejvíc největší) hudba. Já se nijak netajím svou nechutí k Johnu Williamsovi, jasně, jeho "main themes" jsou legendární, ale při celkovém pohledu mi díky používaným nástrojům a melodickým postupům přijde jeho hudba repetitivní a nezajímavá, ať už jsou to Star Wars, Indy nebo Harry Potter, většina podkresové hudby mi přijde zaměnitelná a nezábavná. Já jsem zvyklá ve volném čase poslouchat hodně filmové hudby, ale od Williamse mám ve své sbírce jenom tři skladby: tu, kterou hraje kapela v kantýně, tu, kterou hraje kapela u Jabby a závěrečnou oslavu vítězství - a není to náhoda, že jsou to právě ty, které se absolutně liší od jeho obvyklé produkce. Zbytek jeho skladeb je pro mne pro poslech nepoužitelný. A ty jeho rozjásané motivy mi zkrátka nepřijdou jako vhodný doprovod pro někoho, kdo zabíjí miliony lidí, seká údy a celkově se chová jako pacholek par excellence. Jinak také oceňuji vzkaz, že člověk nemusí splňovat nějaké vnější parametry, aby mohl být vnitřně silný. -"I'm looking for a great warrior." -"Wars not make one great." (06.12.2014)

Posledne co mam v umysle je zhadzovat ostatne diely trilogie, pravda vsak je, ze tento ma vsebe najviac pamatihodnych okamihov. Uzasna chemia medzi Hanom a Leiou, boj s obrovskymi chodiacimi pevnostami, polosenilny Yoda a Lukov trening....a samozrejme pamatna veta: Luke, i am your father. Co dodat. Skutocne magicky filmovy zazitok, ktory si doprajem znova a znova...(10/10) (01.11.2007)