Tenkrát v Americe

Jeden z nejlepších filmů o mafii v USA, který více než dojmem gangsterky působí jako western zasazený do špatného prostředí. Leone má úplně jiný styl než Scorsese, De Palma a další tvůrci tradičních kultovních mafiánských snímků; místo nejsyrovějšího násilí a oslavování moci na diváka útočí pomocí dlouhých klidných záběrů na obličeje protagonistů s minimem dialogů, zato podbarvených úžasnou hudbou Ennia Morriconeho, někdy doplněného i o Beatles a Cola Portera. Asi nejvíce se nabízí srovnání s Kmotrem, Tenkrát v Americe totiž podobně jako jeden z nejslavnějších filmů všech dob sleduje proměnu několika postav stojících vždy jednou nohou v kriminálu. Narozdíl od Kmotra na nás ale útočí několika časovými rovinami (dospívající kluk, černovlasý De Niro, šedivějící De Niro), které v sebe navzájem různě přeskakují, jednou do minulosti, podruhé do budoucnosti, takže první hodinu je možná těžké zorientovat se, o co v tom filmu vlastně jde. Když u Tenkrát v Americe ale vydržíte, čekají vás čtyři hodiny (ano, čtete správně) jednoho z nejepičtějších příběhů o gangsterech se scénami, které se člověku zapíší do paměti. Na filmy se člověk většinou dívá kvůli režisérovi nebo hercům, u podobného snímku ale krom režiséra Sergia Leoneho a hereckých představitelů hlavních rolí Roberta De Nira a Jamese Woodse, musím ocenit i kameru, hudbu, výběr lokací a mladých hereckých představitelů... Kdy se mi naposledy u filmu stalo, abych na obrazovce jen zahlédla mladého sedmnáctiletého kluka a bylo mi jasné, že jeho dospělou verzi bude hrát James Woods (nebo Jan Tříska, ale to jsem logicky vyloučila :-)? "Vítěze poznáš už na startovní čáře." (31.03.2008)

Po natočení filmu "Hlavou dolů" dal Sergio Leone navždy sbohem westernu a mnoho let se připravoval na tuto grandiózní gangsterskou podívanou. Výsledek stojí více než za to. Nádherný film, velice citlivě natočený s famózní kamerou a fantastickou hudbou Ennia Morriconeho. A k tomu velevynikající Robert De Niro v hlavní úloze a v dalších rolích výteční James Woods, Joe Pesci, Elizabeth McGovernová, Burt Young, Treat Williams a mnoho jiných. Od "Dolarovek" nebo "Tenkrát na Západě" se v mnohém liší, ale režisérský rukopis Sergia Leoneho, muže, který navždy změnil western a gangsterku, násilné scény vkusně kombinoval s poetikou a přes dlouhé stopáže dokázal diváky udržet u plátna nebo obrazovky, je patrný. "Tenkrát v Americe" je film drsný, nemilosrdný, ale také jemný, výpravně poetický a vtáhne vás do děje tak, že si ani nepovšimnete času. Sergio Leone se tímto skvostem s filmem a s diváky rozloučil ve skutečně grandiózním stylu a navždy zůstane v očích a srdcích svých fanoušků jako Ital, který udělal revoluci v těch nejameričtějších filmových žánrech. 100%. (03.02.2006)

Tenkrát v Americe byl film, na který se Sergio Leone dlouhá léta připravoval a který měl být vyvrcholením jeho tvorby. Ve skutečnosti se stal vrcholným průšvihem a patrně Leonemu o pár let zkrátitl život. Už najít producenta bylo extrémně obtížné, protože při známé Leoneho pečlivosti se náklady šplhaly nebezpečně vysoko. Navíc film byl nesmírně dlouhý a pro poměry první poloviny 80. let to platí dvojnásob. Producent si jednoduše nedokázal představit, že by čtyřhodinový biják byl pro diváky akceptovatelný, a protože ve Spojených státech je producent fakticky majitelem filmu, naložil s ním po svém. Sestříhal ho na polovinu a takto zmršenou verzi pustil do kin. Protože Leoneho příběh se odehrává ve více časových rovinách, vznikl nešetrnými zásahy paskvil, který kritika strhala a diváci vypískali. Z filmu se stal jeden z nejhorších propadáků desetiletí a vzhledem k výši nákladů znamenal pro Leoneho faktický konec režijní práce. Rehabilitace se až do své smrti nedočkal, ta přišla až o šest let později uvedením původní režišérovy verze do distribuce. Ano, je to velmi dlouhé, ale je to zároveň velmi poutavé, profesionálně natočené a velkolepé. S odstupem doby hodnotí filmoví fanoušci i odborná kritika Leoneho snímek jako jeden z nejzásadnějších v americké kinematografii. Pro řadu herců šlo o vrchol filmové kariéry, v některých případech, pravda, poněkud předčasný (Elizabeth McGovern). Celkový dojem: 90 %. (08.01.2008)

Once Upon a Time in America je náladovo roztrieštený, nekomplexný film. Ale i tak ma dokonale strhol. Kedykoľvek si vybavím Morriconeho ústredný motív, zaleje ma hrejivý pocit a pridajú sa vízie siluety postavy šedivého Roberta De Nira, krásnej mladučkej Jennifer Connelly a mamutieho brooklynského mosta. Once Upon a Time in America je drsný i jemný, ale hlavne krásne poetický film, ktorý sa bude pomaly rozkladať vo vašich myšlienkach a naberať každým dňom na väčšej dôležitosti. (04.07.2004)

Já si nemůžu pomoct, ale mě tenhle film dostal... Bez ohledu na stopáž, která na první pohled vypadá děsivě... Ty tři a tři čtvrtě hodiny jsou vyplněny napínavým a bohatým příběhem, který je podbarven krásnou hudbou pana Morriconeho, ty tři a tři čtvrtě hodiny utečou jako nic. Co se mi líbilo nejvíc, byl způsob vyprávění, který Sergio Leone zvládl s bravurou mistra cechu režisérského. Dokonalé je například prolínání časových vrstev v úvodní části filmu, kdy na plátně sledujeme Noodlese (Robert de Niro) v plné síle "podnikavého" mládí, zatímco drnčící telefon nás pořád vrací k tomu, že jde o retrospektivu stránoucího ex-gangstera. Scénář snímku je pojat velkolepě. Postupná konfrontace tří časových období, od let dospívání až po zralý věk, dokonale zpracovaná atmosféra Ameriky za časů prohibice, skvělé vykreslení postav podsvětí, jejich návyky, chování.... To je kratičký výčet toho, co dělá Tenkrát v Americe skutečně vynikajcím filmem. Na závěr - nemyslím si, že je dobrý nápad, srovnávat Tenkrát v Americe s Tenkrát na západě, protože jde o úplně jiný film, s jiným stylem vyprávění. To je, jako byste srovnávali Kmotra třeba s Apokalypsou.. (20.07.2006)