Dům v růžích

Stephana Kinga považuju za Boha v literárním nebi, protože to, jak ten člověk dokáže napsat knihu, vtáhnout Vás do děje a poté Vám vytvoří jistou závislost na dané knize, je až neuvěřitelné. Jeho knihy čtu a považuji je za nejelpší knihy vůbec. Když se nějaká ta Kingova práce zfilmuje, tak to většinou dopadne velmi dobře, až na vyjímku jako byl " Cujo, pes zabiják". Dům v růžích jsem měl vidět díky naší milovaný N@vě ( ironie ), která to v pozdních hodinách odvysílala. A protože jsem velký fanda Kinga, tak jsem to musel vidět. Měl jsem trošku dilema. Koukat na to po dobu tří týdnu a nebo si to nahrát a poté to zkouknout na najednou. Samozřejmně, že jsem zvolil druhou variantu, protože kdybych měl zkouknout jednu část každý týden, tak by veškerá atmosféra byla pryč. Tento film má nepochybně dobrou atmosféru, na které přispívá hudba, jenž mně velmi zaujala. Scénář filmu je povedený a místy opravdu i strašidelný, zejména tedy třetí část. Jen mně nepřesvedčili herecké výkony, které jsou téměř nulové. Zase mně ale zaujali vizuální efekty. Důvod proč tedy dávám jen 3*? Je to prosté!! Sledoval jsem něco málo přes 4 hodiny filmu, kde se skoro furt kecalo ale byli to především nudné dialogy, sem tam nějaká ta strašidelná scéna a toť vše. Určitě jsem rád, že jsem to viděl ale než bych to měl vidět po druhé, tak si radši přečtu knížku! (22.09.2007)

Vynikající televizní projekt se scénářem Stephena Kinga (nejedná se o žádnou jeho adaptaci), což je cítit v mnoha scénách i hláškách. Je zvláštní, že horory z televizní produkce jsou často mnohem atmosféričtější než snímky z produkce čistě filmové. V Rose Red je nedostatečný rozpočet znát pouze v několika závěrečných tricích. V drtivé většině jde však o tu nejpoctivější televizní práci s žánrem, jakou jsem kdy viděl. Pomalé, táhlé nájezdy transfokátorem (do tajemné chodby, k domu nebo na ožívající sochu), doprovázené výbornou instrumentální hudbou, jsou na RR to nejlepší. Atmosféra houstne také díky všudypřítomnému šepotu a nádherným záběrům na děsivé výstřelky architektury, opět doprovázené hudebními motivy. I zajímavá přehlídka postav, čerpající k Kingovy záliby v mentálních superhrdinech, si většinu diváků získá. Nejděsivější momenty přicházejí samozřejmě s paranoidním Emerym. Nechybí ani dětský princip v podobě autistické Annie a jejího oblíbeného "Theme From A Summer Place". Sympatické skloubení formy a obsahu nakonec dělá z RR jeden z nejlepších hororových snímků o strašidelných domech. 80% PS: koncepce strašidelného domu jako monstra a živé entity je zde mnohem lépe podaná než v naprosto nezvládnutém románu (a otrocky natočené Garrisově televizní adaptaci) The Shining. (21.09.2011)

Rozhodně nejlepší Kingova minisérie k těm třem, ke kterým napsal scénář. Typický příběh o typickém děsivém domě, který je inovativní jen a pouze v tom, že tentokrát sídlo neleží na kopci, na samotě nebo na kraji města, ale přímo v centru hned vedle dálnice. Má propracovanou historii, zajímavé osudy jeho obyvatel a typickou partičku vědců, lidí s nadpřirozenýma schopnostma i obyčejných nadšenců, kteří se ho vydají prozkoumat. A musím říct, že ty postavy byly skutečně sympatické. První díl slouží skutečně jen jako seznámení s domem a postavami (a má nejlepší atmosféru), ve druhém díle ho poprvé navštívíme naplno a ve třetím se rozjede typické strašení, které nabírá na intenzitě, a díky kterému každý začíná víc a víc bláznit... a samozřejmě taky někteří umřou. Typické téma a schéma strašidelného domu v tom ńejklasištějším kabátě podal King na jedničku a je škoda, že žádná předloha k tomu neexistuje. Ovšem na druhou stranu je to možná dobře, protože tahle minisérie je prostě originál od Kinga, který tu má i perfektní cameo. Výtečná hororová minisérie, které bych možná i něco vytknul, kdyby se mi chtělo, ale mně se nechce. Na to je až moc dobrá. 90%. (24.06.2019)

Skupina ľudí s "paranormálnymi" schopnosťami sa vydáva preskúmať tajomstvo domu známeho ako Rose Red. Je to tajuplný komplex uprostred Seattlu, a v jeho bohatej histórii možno nájsť mnoho záhadných úmrtí a zmiznutí. Ten dom je architektonický skvost, ale zabíja mužov a necháva miznúť ženy... Štyri hodiny nabité dusnou, hustou, až dusivou atmosférou. Každý starší dom puká a vŕzgajú mu schody, ale čo je moc, je moc. Celý filmársky tím vytvára desivú atmosféru viac dialógmi, dlhými zábermi kamerou a znepokojivou hudbou než akciou. Prvá tretina rozohráva dej, vzbudzuje záujem o dom a vykresľuje postavy, zvyšok filmu stupňuje desivosť atmosféry až po záver plný špeciálnych efektov. Určite to nie je film pre nikoho, kto nemá rád negatívne emócie. Čiže ani pre mňa. Remeselne skvele zvládnuté *. (05.12.2003)