Režie:
Tomasz WińskiKamera:
Kryštof MelkaHudba:
Šimon HolýHrají:
Hana Vagnerová, Matyáš Řezníček, Eliška Křenková, Martin Hofmann, Lenka Krobotová, Hynek Čermák, Antonie Formanová, Cyril Dobrý, Johana Matoušková (více)Obsahy(1)
Hana (Hana Vagnerová) začíná cítit, že její vztah s Petrem (Matyáš Řezníček) se pohybuje v příliš zajetých kolejích. Rozhodne se ho tedy osvěžit a začne s Petrem sdílet své erotické představy a tajné sny. Od vyprávění je pak už jen krůček k činům. Ke zkoumání vlastní intimity, k zážitkům s jinými partnery a ke stále intenzivnějšímu hledání hranic, za které se dá v lásce a sexu zajít. Experiment se svobodou se však může snadno vymknout z rukou... (Aerofilms)
(více)Videa (4)
Recenze (211)
Hranice lásky zpracovává zajímavé a hlavně aktuální téma. Bohužel její potenciál zůstal z velké části nenaplněn. Myslím si, že se jedná o zbytečně uhlazený film. Škoda, že nešli tvůrci víc na dřeň. Ústřední dvojice je zahrána skvěle, ale určitě z nich šlo vytáhnout ještě víc. Vedlejší postavy jsou tak nějak nepatřičně komické a ve svých postojích málo uvěřitelné. Antonie Formanová je hrozně divná. Připadalo mi, že vůbec neumí hrát. ()
Filmová analýza nejzvrácenějších tužeb těch, co mají v životě všecko, co si mohou jen přát, aby se díky tomu začali nudit a vymýšlet ptákoviny s předem znatelnými fatálními důsledky. Jsem extrémně rád, že nemusím kydat hnůj na všeobecnou českou tvorbu a skrze takhle citlivá, ač fakt nepříjemná dramata můžu naše filmy sledovat s chutí. Jak podotýkám, s ničím, co se tu vyobrazuje, vůbec nesouhlasím, ale je fajn do toho nahlédnout a uvědomit si, co přesně člověk do života nepotřebuje. [viděno na Netflixu 27.3.2023] ()
Neotřelé téma zachycené možná až příliš decentním způsobem, záleží však na individuálním vnímání. Jsem rád, že takový film v našich podmínkách vznikl, zvláště když se rodil asi tak těžce a tak dlouho. A možná filmu taky prospělo, že za kameru neusedl Čech, což se osvědčilo i v minulosti u jiných výtečných snímků. Oceňuji rovněž humor, který se ve filmu objeví v pár scénách, není nijak vtíravý, ani trapný, naopak až příliš trefný. ()
Musím říct, že mě osobně podobná artová produkce posledních let, která řeší vztahy - jako např. Marťanské lodě, Chvilky, Karel, já a ty, Hra, Zrcadla ve tmě, ad. - prostě jen nudí. Konkrétně v případě Hranic lásky mi polyamorie ještě jakž takž přijde jako použitelný námět, ale to by to celé nesmělo být zabito tou nudnou artovou formou (hromada zbytečných/zbytečně dlouhých záběrů, "amatérské" záběry z mobilu, fragmentární distribuce informací - spoustu je toho z děje vynecháno či neobjasněno, atd.), a ačkoli to asi mělo působit autenticky a křehce, mně to přišlo spíše nevěrohodné a - vzhledem k pověsti, kterou se kolem toho snažili ve Varech i později tvořit - poněkud i otravně vyhajpované (nemluvě o tom podfuku, že plakát zobrazuje výjev, který se ve filmu nevyskytuje) - pár lepších momentů se tam najde, ale jako celek je to strašně nezáživné a neobjevné - nepřichází to s ničím, co by člověk neviděl už stokrát jinde. Btw. Wińského manifest jsem četl, a ačkoli mi přijde v něčem zajímavý, považuji ho za slepou cestu a nesouhlasím s ním. ()
Mně je vlastně sympatická snaha Tomasze Wińskiho natočit o vztazích film mimo tradiční schéma typických domácích „romantických“ komedií. Jenže je navázána na moc předvídatelný příběh, ve kterém je velmi brzy jasné, jak musí nevyhnutelně skončit. Dialogy i herci jsou velmi uvěřitelní, ale jinak vlastně film nepřináší nic nového. Možná jen v českém rybníčku (70%). ()
Galerie (47)
Zajímavosti (4)
- Hana Vagnerová (Hana) prohlásila, že v rámci příprav filmu zvažovala návštěvu swingers party. (Duoscop)
- „Když jsem dostala nabídku hrát v tomto filmu, tak jsem to odmítla,“ prohlásila Eliška Křenková. Postupně ale získala důvěru k režisérovi a nabídku přijala. (Duoscop)
- „Já jsem tu roli odmítla dvakrát. Tomasz mi potom zavolal. Když jsme si sedli v kavárně, Tomasz řekl, nebudu tě přesvědčovat, jen ti ukážu, co jsme natočili na předtáčkách v Polsku. A já jsem viděla takový drive, takovou něhu, intimitu, že jsem nedokázala mluvit. Na konci schůzky jsem řekla: ‚Tomaszi, jdu s tebou do války,‘“ řekla Elizaveta Maximová. (Duoscop)
Reklama