Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Horor

Recenze (242)

plakát

Zásah štěstím (2023) 

Sympatická Francouzska si žije na vysoké noze, má kariéru o které vždy snila a pohybuje se mezi smetánkou. Má to však drobný háček – nejen že jí nepřijde divné, že po několika letech v manželství vlastně netuší, čím se její chlap živí, ale on je navíc neskutečná „stíhačka“ a svou ženskou neustále pronásleduje. Proto není divu, že jakmile narazí na bývalého spolužáka, zatouží po nějakém tom vzrušení a úniku ze stereotypu. Woody pro mě bohužel v posledních filmech sklouzl do průměru (možná lehkého nadprůměru) a nejinak je tomu i v případě téhle tragikomedie, která koukatelná rozhodně je. Avšak nevidím důvod se k ní ještě někdy v budoucnu vracet a raději z jeho tvorby krimi/mystery zvolím opět Scarlett/Cassandru. Odnáším si z toho dva poznatky - romantická první polovina mě zde bavila a seděla více než ta druhá detektivní. A nikdy nevěřte dospělým lidem, kteří si ještě hrají s vláčky. ■ AnanAss‘s Score: 5/10 ■

plakát

Havěť (2023) 

Nahraďte si v Zátahu policejní jednotku bandou mladých výrostků a místo zločinců dosaďte osminohé potvory a máte Havěť. Tedy skoro. Problémem jsou právě ty lidské postavy, které jsou příjemné asi jako tarantule v kalhotách. Jakmile však přijdou na scénu ty malé mršky (a že vylézají opravdu ze všech možných otvorů), je o zábavu postaráno… a pro mě, jakožto člověka, který má k pavoukům kladný vztah asi jako čert ke kříži nebo politici k dobročinnosti, bylo sledování jejich řádění skutečným zážitkem. Průchod úzkými chodbami rozpadlou budovou, plnou pavučin a jejich stavitelů, je krásně klaustrofobní a dokáže navodit nepříjemnou atmosféru. Moc hezká kamera, parádní prostřední část a zbytečně odfláknutý závěr. Pořád jde ale o nadstandardní řemeslo… jen ta Arachnofobie u mě stejně zůstává stále neporažena. ■ AnanAss‘s Score: 7/10 ■

plakát

Late Night with the Devil (2023) 

Jack Delroy je moderátor noční show, které pomalu upadá sledovanost. Na Svátek všech svatých (a hlavně mrtvých) se tvůrci rozhodnou pozvat do speciálního dílu hosty, ze kterých se publiku udělá zřejmě šoufl a nejedno spodní prádlo nezůstane čisté. A tak zde nechybí s mrtvými komunikující médium, ďáblem posedlá dívka a také badatel, který se snaží vše vysvětlit přirozenou cestou. Čekal jsem to sice o něco silnější, ale zasazení do nočního vysílání je hodně vydařený nápad (i když ne první). Jde tedy vesměs o konverzační talk-show, kde se hororové prvky nedostavují tak intenzivně… ale když už na ně dojde, tak jsou nepříjemné a hlavně se udržuje pozornost, jakým směrem se relace bude ubírat a zdali se nakonec nejedná pouze o podvod na diváka. Takže další zhlédnutí už bohužel nebude to pravé ořechové. ■ AnanAss‘s Score: 6/10 ■

plakát

Fallout (2024) (seriál) 

Jako totální neznalec předlohy a nehráč jsem absolutně netušil, do čeho jdu. Pod Nolanovou záštitou jsem čekal serióznější výtvor, proto jsem byl mile překvapen jakou ujetou černohumornou brutalitku jsem dostal. Nevědět kdo je pod tímto podepsán, ihned bych tipoval, že hlavní zbraně zde převzal James Gunn. Postapokalyptický svět s westernovým nádechem, oživlí mrtví pistolníci, robotí bratrstvo, růžové vodní monstrum i manuál, jak se společensky chovat v případě, pokud se ubytujete na několik set let do podzemního krytu. Logiku zde řešit nemá vůbec cenu, hlavní je se bavit… a to začátek splňoval téměř na jedničku. Snad si hlavouni z Prime Videa do další série odpustí neduhy, které zde zbytečně brzdily druhou půlku. ■ AnanAss‘s Score: 7/10 ■

plakát

Opičí muž (2024) 

Dev Patel sice může při soubojích mezi provazy působit trochu jako packal, ale jakmile se vydává cestou odplaty, protivníci na vlastní kůži pocítí jeho převahu. A je to to poslední, co ve svém životě pocítí! Trailery klamaly tělem a místo intenzivního akčňáku přináší Opičák pomalý revenge thriller (hodně mi připomněl Korejskou tvorbu), obohacený o indickou mytologii a kulturu, kde akční scény jsou, nepočítáme-li krátké vsuvky z ringu, všehovšudy dvě… ale jsou natočeny neskutečně intenzivně a potěšila mě i ukázka, že proskočit skrz okno nemusí jít vždy jako po másle. Kamera je občas docela dost divoká a líbilo se mi i zakomponování asi dvou populárních songů do drsnějších potyček, které jim dodávaly patřičnou dravost… a působí tady návykověji než indické kari. Taková slabší sedmička, kde to o něco snižuje právě druhá „rozjímací“ polovina, ale zase by mi to nepřišlo fér hodit do průměru, protože tohle má svůj styl. ■ AnanAss‘s Score: 7/10 ■

plakát

Zatracená krvavá láska (2024) 

Óda na zlaté osmdesátky, nevkusná fitka, všudypřítomné neony, steroidy nadopované upocené těla, levné motely, vidlácké charaktery, synťáckou hudbu, pestrobarevné teplákové soupravy, lesbickou lásku a „pudl“ účes à la Ondřej Hejma. Začátek mě úplně neuchvátil, ale stylizace se mi líbila, postupná coenovská atmosféra a zbytečná krutost mě vtáhla, aby mě následně konec, odkazující na brakové filmy z padesátých let, trošku naštval. Ale pořád o několik tříd lepší než právě Coenovic poslední pokus o vykreslení silných ženských hrdinek. ■ AnanAss‘s Score: 6/10 ■

plakát

Šerifská hvězda (1957) 

Z westernů mě sice více baví špinavější a syrovější italská škola, ale i tyto staré černobílé americké snímky z Divokého západu mají něco do sebe. Zvlášť ještě když v nich hraje charismatický lovec lidí Henry Fonda, který se zjeví v zapadlém městečku a pod svá ochranná křídla si vezme, ještě ne totálně psycho, Anthonyho Perkinse v roli mladého šerifa a uvidí se, zdali dovede udělat z cucáka mazáka. Závěrečná třetina, kde se pořádá hon na padouchy a jejich vylákání z jeskyně, má spád… stejně jako finální duel s místním tyranem. Docela jsem si tuto podívanou užil a občas není od věci se vrátit do doby, kdy byl chlap ostatním k smíchu, když si v hospodě objednal pivo místo whisky. A matky klidně nechaly své malé dítě přespávat samotné vedle cizince, kterého zrovna poznaly. ■ AnanAss‘s Score: 6/10 ■

plakát

Vincent musí zemřít (2023) 

Vincent je kancelářská krysa, která prožívá klasické pracovní dny, jako téměř každý druhý. Ráno jede na kole do práce, kde se snaží oslnit nadřízené a ztrapnit podřízené… a stážisté i účetní se ho snaží zabít. Těchto útoků však postupně přibývá i mimo pracoviště a proto se rozhodne přijít tomuto novodobému fenoménu na kloub. Z černé komedie se brzy dostáváme k psychickému rozkladu člověka a ke kritice společnosti, ve které by nebylo od věci občas se odříznout od sociálních sítí a věnovat se jeden druhému, případně sám sobě (ehm, to vyznělo divně). Námět a jeho provedení je vydařené (z poslední doby jsem si několikrát vzpomněl na Cageova Chlapíka ze snu), vyústění už sice tolik ne, avšak i tak nejde o nic, co by mě štvalo a ten „hepyjend“ mi zde sedl. Stejně jako docela komorní atmosféra… i když pár výjevů z nastalé apokalypsy dostaneme. Ale hlavně se vyvrací tvrzení o tom, jak je důležité udržovat oční kontakt. ■ AnanAss‘s Score: 7/10 ■

plakát

Anakonda (1997) 

Tanečnice Lopez, v jedné ze svých prvních hlavních rolí, jako členka štábu dokumentaristů, kteří se vydávají na cestu džunglí za snahou nafilmovat domorodé kmeny. Místo toho však narazí na vyšinutého Půlnočního kovboje a svádí boj o holý život s přerostlou amazonskou hadicí. Absolutně neškodná dobrodružná podívaná z exotického prostředí, i když se většinu doby nedostaneme z polorozpadlé kocábky, kde dominuje gumový syčící plaz, který je sice při útoku dost počítačový, ale i tak dokáže své oběti pěkně potrápit… a potrávit. Trošku škoda nižší věkové přístupnosti, díky které si praskání kostí smrtelníků užijeme pouze v té zvukové formě, a absence nějakého většího fyzického výkonu Ledové Kostky. I tak ale na zabití jednoho propršeného podvečera… proč ne. ■ AnanAss‘s Score: 5/10 ■

plakát

Bez slitování (1977) 

Pod synopsí „Válečný veterán se po sedmi letech v zajetí vrací domů, přijde o svou rodinu i ruku a vydává se na cestu pomsty“ jsem nakonec dostal úplně jiný film, než bych čekal. Což není nutně na škodu a místo béčkového akčňáku se v první třetině rozjíždí drama o vyrovnání s odcizením rodiny, následuje road movie s atmosférou Bonnie a Clydea, aby se v závěru přešlo do módu Taxikáře… však kdo je taky podepsán pod scénářem, že. Rozumím Tarantinovu nadšení nad danou látkou, kdy chlápek s hákem místo ruky nemusí nutně kuchat pouze středoškoláky. Ale po celou dobu jsem uvažoval nad tím, jak by to asi natočil sám Sam Peckinpah. ■ AnanAss‘s Score: 6/10 ■