Ferrari

Neviem, ťažko sa mi hodnotí, či ma to sklamalo po filmovej stránke, že ma to nedokázalo strhnúť, alebo proste za nič nestála tá banálna zápletka o nemanželskom decku. Od spojenia životopisný film o legendárnom Enzovi som čakal niečo úplne iné. P.S: Tá angličtina s pseudotalianskym prízvukom mi znova trhala uši. Nech už sa na prízvuky vyserú alebo to rovno natočia v taliančine. (04.05.2024)

Pro nezainteresovaného člověka kvalitní podívaná a dokonce v napjatějších situací stoupl i adrenalin, teda hlavně ke konci. Horší, že jsem se ztrácel v honičkách s Maseratiho konkurenty, vzhledem na identickou barvu jsem fakt chvilkami nevěděl, kdo je kdo. Film se ale samozřejmě netočí jen kolem aut a dovolil nahlédnout do zajímavého života Enza a ani to není k zahození. Zahrané je to samozřejmě nejn v podání Adama perfektně, jen moc nerozumím tomu, proč volili takto mladé herce a pak je značně postaršovali. ... GA Cinema (17.01.2024)

Podobne ako jeho vekoví rovesníci Scott a Scorsese, aj Mann sa z nejakého dôvodu podujal na to, aby svojím filmom dospel do záverečného podumania nad tým aké osobné dôsledky prinášajú privysoké ambície. Natočené je to na úrovni, ale chýba silnejšia atmosféra či formálne hračičkovstvo, ktoré mal Collateral, Miami Vice, Public Enemies aj Blackhat. Toto je skrátka pomerne akademický film, ktorý z viac ako dvoch tretín tvoria vzťahové pletky medzi Ferrarim a jeho manželkou a jeho vzťahové patálie. Autá sú sekundárne, a sekundárne pôsobí aj jeho snaha uspieť ako podnikateľ či na závodnom okruhu. V závere kľúčový závod obsahuje scénu, ktorá kino úplne zmrazila, históriu som nepoznal, ale je to pôsobivý moment, ktorý Mann natočil pomerne pôsobivo. Herci sú väčšinou dobrí, síce klasický Hollywoodsky štýl kedy americkí herci prednášajú dialógy s talianskym prízvukom vie byť miestami na hranici smiešnosti (nikdy za ňu ale neprepadne), ale snaha je. Driver to ťahá dobre, hoci nechápem úplne prečo jeho ako 40-ročného obsadili do úlohy 59-ročného Ferrariho, keďže mu nie je ani typovo veľmi podobný. Inak ma prekvapila celkom Penélope Cruz, ktorá zahrala veľmi dobre. Neviem či sa k filmu vrátim, lebo síce je ako píšem natočený dobre, ale Mann ako keby stratil svoj určitý štýl a natočil "len" veľmi slušne spravený a romantickejšie/vzťahovo ladený životopis, ktorý len občas pripomenie jeho inak formálnu a technickú vypiplanosť. (09.01.2024)

Po Hackerovi a hlavně po Veřejných nepřátelích jsem se začal bát, jestli už se Mann nevyčerpal a nezestárl, ale Ferrari mě přesvědčilo o tom, že rozhodně ne a že ty dva filmy jen zrovna moc nedopadly. Koneckonců, přechod na ruční kameru některými režisérům na konci kariéry vyloženě uškodil (třeba Chytilové) a ačkoli mi Hacker, který s ní byl natočený celý, přišel pořád lepší než Veřejní nepřátelé, jsem rád, že se ve Ferrarim Mann na ruční kameru vykašlal a natočil to klasickou. Popravdě, jediný, kdo to s ruční kamerou zvládl skvěle, je David Lynch, který s ní natočil podle mě nejlepší jeho film, ale to už odbíhám. Hlavní je, že je Mann zase zpátky a tak jsem si poprvé na velkém plátně mohl užít jeho chytré pomalé budování atmosféry a brilantní filmařinu od zvuku, který upřednostňuje vždy to, na co je třeba upoutat pozornost, než na to, co by mělo být slyšet nejvíc (telefon), po kameru, která dokáže do nejednoho záběru dostat cinefilní překvapení a do jednotlivých scén zase nehollywoodské (její) budování a určité minizvraty. Perfektně vede i herce, kteří tu podávají skvělé výkony a všem jsem jejich role věřil.. A nejvíc mě těší, že to není tolik o závodění a rychlých autech jako spíš o postavách a vývinu vztahů mezi nimi, které naštěstí Mann umí podat tak, aby byly zajímavější než rychlostní testy a přitom to nic nemění na tom, že závěrečný závod s fatálním koncem je napínavý a vysoce intenzivní. Navíc se mi v tom zamlouval víc než Grand Prix, které se mi sice taky líblo, ale zatímco to jen cvrnklo o temné stránce tohoto sportu, Mann se tomu nebál víc věnovat a přitom to ještě začlenit mezi více nastíněných témat. Životu Enza Ferrariho se to věnuje jen v krátkém časovém úseku a přitom mi to přišlo výstižnější a komplexnější, než spousta jiných životopisů. Zároveň to ale není tak filmařsky a scénáristicky výrazné jako třeba Heat, Collateral nebo Zloděj, takže díky tomu Ferrari není až tak silným zážitkem, jakým by mohl být. Nehledě na to, že úvod je zbytečně pomalý a hůř se mi do něj dostávalo, ale pak mě to spolehlivě pohltilo jako většina Mannovy tvorby. A ještě mě mrzí, že se to sice celé odehrává v Itálii, ale všichni tu mluví skoro pořád anglicky s výrazným italským přízvukem. Přitom italština by tomu dodala na realističnosti, ale to už je spíš můj problém, který možná nikdo jiný kromě mě u filmů nemá. Za mě tedy povedený film a ačkoli to není látka, která by Mannovi seděla nejvíc, je poznat, že to bylo jeho vysněné téma a tak do toho dává hodně. Díky tomu je ale taky poznat, že má stále filmovému světu co nabídnout. (Světozor, Praha) 4* (14.01.2024)

Podobne ako v prípade Le Mans 66 či Rivalov za 4*, predsa len životopisným filmom z prostredia rýchlych kolies pochopiteľne chýba o trošičku lepší scénar pretože život  nie je tak farbistý ako dokážu byť filmy, prvotné recenzie ma síce trochu odrádzali ale asi dám na radu premiérového kinoparťáka a v prípade ťe si nebudem istý či na film chcem ísť do kina alebo nie ich nebudem čítať, podobne ako on. Napriek tomu že sa Ferrari odohráva podstatne viac mimo trate ako na nej nesklamal a prvá návšteva kina v roku 2024 sa vyplatila. Hádam ich bude viac ako v tom predošlom. (09.01.2024)