Pojďte pane, budeme si hrát

Sice jsem měl už od dětství pochybnosti o tom, že by se ten malý trouba nechával tak setrvale využívat tím větším manipulativním podrazákem, sobcem a - když nebylo po jeho - sabotérem (v dětství jsem tomu samozřejmě říkal jinak;)), ale co naplat, díly ve kterých táhnou za jeden provaz jsou dokonalé. Pan Pojar svými několika výtvarně svébytnými postupy vytvořil za pomoci hlasů pana Deyla a později pana Filipovského úžasně imaginativní zábavu nejen pro děti. A hudba, samozřejmě hlavně titulková skladba, Wiliama Bukového je nezaměnitelná. Tedy byla, do doby než ji ukořistila nejmenovaná půjčovací - podle způsobu prezentace svých produktů - v podstatě charitativní organizace:P Plnou palbu medvědům dát nemůžu, ale klasika to nepochybně je. 80% (25.01.2015)

Jde o mimořádně přeceňovaný seriál "večerníčků", reálné hodnocení by mělo být o desítky proc. bodů nižší. Třeba uznat, že autoři experimentují s náročnými osvětovými a na svou dobu pokrokovými tématy jako šikana, manipulace, individuální automobilizmus, doping či svazky partnerů stejného pohlaví, a někdy se jim skutečně zadaří (Nazdar, kedlubny!) ale občas se dost hledají (vtipná kaše) anebo opakují zdlouhavé gagy (jeli k vodě). Nejsilnější stránkou tak je nepochybně hudba a také intelektuální nenáročnost, jelikož se to dá pochopit i když má člověk příznaky CoViD-19, tudíž je to skutečně vhodné i pro nejmenší.↵ Pro srovnání uvedu, že v 60. letech vznikaly ohromně zábavné díly série Road Runner, Bugs Bunny či Tom a Jerry z tužky Chucka Jonesa. Rád bych proto viděl jakéhokoliv svéprávného člověka, který by byl schopen mi upřímně tvrdit, že hodnocení Pojďte pane na ČSFD je zaslouženě vyšší než hodnocení zmíněných sérií. A pokud bychom měli zůstat v Československu, tak hledám odvážlivce, který obhájí vyšší hodnocení Pojďte pane než má třeba seriál Pat a Mat či Mach a Šebestová. (12.02.2022)

Geniální, a naprosto odzbrojující humor, skvělé animace a všechno. I nostalgie. Tohle by se mělo pouštět malým dětem. ¶1. Série - První sérka je sice úžasná, plná super epizod, ale teprve ta další, ukáže perfektní zábavu. V této sérii máme úžasné díly s dobrým nápadem (Jak jely k vodě, Držte si klobouk), epický začátek seriálu, který je neuvěřitelně vtipný (Potkaly se u Kolína). Potěší i snová epizoda "Jak šly spát". Ale průměrná epizoda se tu najde, konkrétně "K princeznám se nečuchá". Ale stále je tu až podivně perfektní "Jak vařily vtipnou kaši". ¶2. Série - Vzestup do nebes. Hned první epizoda nám ukáže, že není čas odpočívat. První epizoda je doslova narvaná vtipy a je prozatím moje nejoblíbenější (Co to bouchlo?). A geniálně vtipná epizoda (Psí kusy) nebo zajímavá a úžasná (Nazdar kedlubny), určitě stojí za shlédnutí. Epizoda (A neříkej mi Vašíku) je moje druhá nejoblíbenější, a je naprosto geniální a úžasná. Dále pak (O pardálu který voněl), je sice zábavná, ale z druhé sezóny je nejslabší. (14.03.2020)

Tato pohádka je čistá dokonalost. Skvěle si ji užijou jak děti tak dospělí a to neplatí pro kde co. Pro mladší publikum se jedná o zábavné příběhy o dvou medvídcích. S přibývajícím věkem si však člověk začne uvědomovat, jak je celý seriál geniální a kolik skvělého humoru (kterého si jako dítě nevšimneme) se v něm skrývá. Všema deseti doporučuji tedy všem, bez ohledu na věkovou kategorii. (08.05.2022)

Dnes již klasické dílo, jež zcela jistě náleží ke zlatému fondu československé animované tvorby a především k nejvýraznějším odkazům Břetislava Pojara, který patřil k nejnadanějším žákům a posléze i plnohodnotným nástupcům Jiří Trnky. Fantazie a nekonečná tvůrčí invence, s jakou jsou všechny medvědí příhody realizovány, nabízejí pokaždé originální tvar, přitom jsou srozumitelné i nejmenší věkové kategorii. Je nasnadě, že punc originality do seriálu vnáší z nemalé části mistrovský Deylův hlas, nahrazeným později neméně skvělým Františkem Filipovským. Fakt, že příhody dvou nezbedných medvídků, co se před téměř půl stoletím potkali u Kolína, obstojí i dnes v nepoměrně atraktivnější současné zahraniční 3D produkci, je uznáním, jakého se autorům zaslouženě dostává. (25.10.2012)