Reklama

Reklama

Zaniklý svět rukavic

  • angličtina The Vanished World of Gloves
Animovaný / Krátkometrážní
Československo, 1982, 17 min

Obsahy(1)

V sugestivním obrazovém sledu zde rukavicoví aktéři sehrají v patnácti minutách sedm vynikajících parafrází filmových žánrů od vzrušujícího kvapíku honičkových grotesek až po současnou hororovou sci-fi. Mistrovstvím zkratky a fantaskní imaginace se stal tento film předním reprezentantem potrnkovské éry českého loutkového filmu a získal řadu významných světových cen. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (52)

TomasKotlant 

všechny recenze uživatele

Na co film poukazuje je celkem dobře dešifrovatelné, ale působilo to na mě příliš strojově, neuceleně. A na konci jsem krom krásně udělaného létajícího talíře nenašel žádnou silnou pointu, která by tento film posunula do vyššího významu. Hudba mi přišla málo stylizovaná. *** Ve zkratce: Rukavice. Bílé rukavice. Černé rukavice. ()

Akana 

všechny recenze uživatele

Z dětství mi utkvěly ty dekadentní orgie odkazující k Fellinimu, o kerém jsem ale tenkrát určitě neměl potuchy a už tenkrát to na mě zapůsobilo. Teprve dneska ale můžu ocenit tu skvělou zkratku, v níž Barta rekapituluje 20.století za pomoci dobových filmových kánonů a k tomu prostřednictvím tak originálních postaviček jako jsou oživlé rukavice. Nápad k nezaplacení, zpracování odpovídající, poznamenanost dobou mizivá. 90% ()

LadyEsik 

všechny recenze uživatele

Tuto sérii krátkometrážních snímků neoceňuji jen já, ale celkově patří mezi Bártovy nejlepší filmy. Skvělá animace rukavic, dokonalá hudba Petra Skoumala, z které místy až mrazí. Celková myšlenka se mi taky líbí, rukavice pocházející z jiné planety. Také jako kritika konzumismu a dalších prvků společnosti je to dobré. ()

Drom 

všechny recenze uživatele

Poměrně originální objev, ač jsem už zapomněl, díky komu. Příběh civilizace rukavic, ne nepodobný té naší, který, prostřednicvtím krátkého průřezu napříč historií a žánry filmu, obrazí nejen naši minulost a současnost. Atmosféra krátkých fragmentů zachycujících poslední hodinu známé-neznámé civilizace postupně houstne na cestě k rozuzlení. A jak jsme s tímto dědictvím naložili... Film nicméně přináší i hluboké existenční otázky: Přežila civilizace jinde v rozlehlém kosmu? Odehrálo se vše před vzestupem dinosaurů či došlo na jejich pomstu? A především, jak vznikla civilizace rukavic na planetě kde není rukou? To to jsou záhady z archivu Arthura C. Clarka, autora knihy Pětiprstá odysea a vynálezce nepromokavé rukavice... ()

Rebeca 

všechny recenze uživatele

Zvědavost, marnost, přepych, frivolnost - msta, zločin, válka... etudy končící v jámě a zality betonem... ()

alonsanfan 

všechny recenze uživatele

Vedle Svěrákových Ropáků jeden z našich nejoriginálnějších scifi snímků a opravdový klenot mezi animovanými filmy nejen geniálním námětem a scénářem, ale i zpracováním. Jednotlivé stylizované pasáže jsou dokonalé miniatury, k dokonalosti vybroušené diamanty. Černobílá Chaplinovská groteska; opulentní, dekadentní, surealistická Bunuelovská hostina; katastrofická scifi. Splendid. ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Pravda je, že tyhle typy filmů mi asi úplně nic neříkají, přesto na ně rád koukám, protože je to pořád něco jiného než klasický hraný snímek. Začátek a konec jako by odkazoval na fakt, že i věci mají duši a svou historii a klidně by nám mohly vyprávět. Rukavice tím spíš, hlavně o svých majitelích a co zažily. Jsou zde rozhodně pozoruhodné scény, jiné už tak moc ne, ale samotná příprava scén musela být náročná a na dekoracích a vizuálu scén to vidět jde. ()

MartyMcFly89 

všechny recenze uživatele

Naprostá dětská klasika. Tedy myslím tím, že je to nostalgie, na kterou rád vzpomínám a teprve nyní, v dospělosti jsem jí mohl naplno ocenit. Stále nejlepší. ()

Trinculo 

všechny recenze uživatele

Ano. Jeden z filmů, který mě v dětství neskutečně děsil. Vždycky mi přišlo líto, že ten svět rukavic byl zničen ... a pak jsem to někdy tak trochu pochopil, už mě to tolik nemrazilo, ale děsilo možná více ... ()

e-pilot 

všechny recenze uživatele

Šaty dělaj´ člověka a o rukavicích to platí jakbysmet. Pracovní i na okrasu, pánské i dámské, staré i nové, stejně všechny skončí zapomenuté v prachu a hromadě suti, tak jako jejich dřívější majitelé. ()

StaryMech 

všechny recenze uživatele

K dílu Jiřího Barty, obdivuhodnému pro svoji básnivost, osobitost, myšlenkovou celistvost a technickou zdatnost, mám blíže než k tvorbě podle mě přeceněného Jana Švankmajera ; dovolím si proto vyjádřit se k němu obšírněji. Dětsky roztomilý debut "Hádanky za bonbón" ještě nedává tušit váhu pozdějších, temnějších kousků . Následující "Diskjockey" a "Projekt", dílka nápaditá a přiměřeně provedená, se už dospěle vyjadřují k našemu světu, a mluví varovně : o životě uprostřed záplavy vynálezů a za nos vodících symbolů - výplodů lidského ducha, které tohoto ducha čím dál víc zplošťují ; vně i uvnitř nás "diskžokejů" a "projektantů" se vše připodobňuje zboží, na němž nevědomky stavíme své bytí, vedeni mandalami gramodesek z hracích skříní, papírovou geometrií příbytků... (Některým zahraničním recenzentům "Diskjockeye" příznačně připadalo podezřelé použití firemních značek - prý skrytá reklama !) Slavný průlomový "Krysař" je právem slavný, i přes svůj divácky náročný rozsah, mně se ale ještě víc líbí "Zaniklý svět rukavic". Ten báječně baví dějinami kina v kostce (hlas z ciziny oceňuje nápaditost : "All you need is glove"), a zároveň zvažuje osud uměleckého díla obecně : jednou vyhozeno na smetiště, může být náhodně nalezeno, aby ještě jednou letmo ožilo a pak se vrátilo tam, kde bude možná nadarmo čekat na další náhodu... Svérázné kouzlo má "Balada o zeleném dřevě" s hudebním doprovodem Vladimíra Merty namísto pravidelného Petra Skoumala. (Podle mě) těžko vyložitelný děj, expresivně obrazný, vyvolává představy pohanských obřadů sklánějících se před jednotou Přírody a věčnou vzájemnou návazností jejích projevů, zrození a zániku ; úlohu v tomto dramatu tvůrci přisoudili i lidské sekeře. Docela jinak působí hraný "Poslední lup". Podstatou starosvětská upírská historka vyvažuje tenkost obsahu atmosférou, která nemá daleko k dílům Kanaďana Guye Maddina. I zde se Barta vyjadřuje k české společenské skutečnosti. Odpudivá bytost, blíženec o pár let později se pomnoživších "zlatokopů", se tu ovšem nesměje naposled - přízraky zaniklého světa jí jaksepatří pustí žilou. "Klub odložených" z roku, kdy jsme sametově "vzali osud do svých rukou", má jistě i obecnou platnost (za hranicemi se připomínal třeba Camusův "Mýtus o Sisyfovi"), mě oslovuje vazba na onu určitou dějinnou situaci, kdy přeživší se loutkohra starého režimu balí kufry, pod Hradčany je navzdory přibývajícím světýlkům kramářů pořád tma a v bytech modro televize.... ()

Reklama

Reklama