Monstrum

1. série - 80 % Naprosto geniální herecká jízda Evana Peterse. Muselo to být nechutně náročné takovou postavu ztvárnit. Zde asi není moc co psát. Příběh, který je více méně přesně podle skutečných událostí je drsný, nechutný a i hodně smutný, protože stačilo málo a nemusel by být počet obětí tak vysoký. Co cením je, že seriál jde cestou spíše atmosféry, vysvětlování, jak mu to mohlo procházet a dopadu na rodiny, než, že bychom tu měli nechutný krvák, kde by bylo vše vidět. Přesto bych to viděl spíše na osm dílů, nežli to natahovat do deseti. Jinak ale v rámci seriálu spokojenost. I když to není drsné, psychicky je to hodně náročné a ne každý to může zvládnout. (07.10.2022)

Původně jsem chtěl napsat nějaký strašně satirický komentář jako jsem to udělal u komentáře k Johnu Waynu Gacymu a Tedovi Bundymu, ale myslím si, že si to zrovna tenhle počin tak úplně nezaslouží. Víš, tihle sérioví vrazi můžou být zobrazeni dvěma způsoby, buďto ve formě real krimi dokumentů, kde se dělají rozhovory se skutečnými obětmi a policisty, nebo se může natočit seriál s dosazenými herci a scénářem. První případ funguje ve valné většině pokusů, kdežto druhý hraný případ prakticky nikdy. Tím se dostávám k jádru věci, protože Monster: The Jeffrey Dahmer Story, je jedna z těch světlých chvilek, kdy je to zkrátka udělané dobře. Myslím si, že je to udělané dokonce tak dobře, že kdyby bylo trochu víc zatlačeno na nějakou policejní linku a ubráno z linky černošské sousedky, mohlo by to připomínat jakýsi spinoff Mindhuntera (i ten soundtrack je ve vyhrocených scénách prakticky identický). Celá šestá epizoda, je topově natočená, sonda do hlavy sociopatického vraha, který se naposledy ohlédne a pak už se naprosto oddá své posedlosti. Jo a to zatmění je taky sick af. No a co samotný Jeff? Taťka si o prášcích během těhotenství může říkat co chce, ale vzít šestiletého syna a učit ho jak pitvat přejeté zvíře je z hlediska naprosto základní psychologie bezpochyby spouštěč pro sériového vraha. I přes občasné k uzoufání pomalé tempo doporučuju. (23.09.2022)

Seriál Monstrum: Příběh Jeffreyho Dahmera klame názvom. Nesnaží sa totiž zobraziť monštrum, snaží sa zachytiť kto bol Jeffrey Dahmer a hlavne prečo bol aký bol. Seriál z neho nerobí beštiu, ktorá by proste len zabíjala a zabíjala, ale ukazuje že mal v sebe pochybnosti, veľa životných sklamaní, chcel aby mu niekto pomohol...A až súhra toho čo mal vrodené, prístupu okolia, a doby v ktorej žil mu umožnila/donútila/poskytla priestor na vražedný prerod. Ako je príbeh odprezentovaný a hlavne herecky zvládnutý by som prirovnal k dojmom zo seriálu Černobyl. Tak nejako všeobecne známe odprezentovať pútavo a dostať do diváka všetky potrebné informácie. Bohužiaľ tu Netflix urobil niečo, čo dojem veľmi rozriedilo. Posledné 4 diely sú vlastne úplne samostatný seriál. Netflix ukazuje, prečo si vybral zo všetkých vrahov práve Dahmera. Zabíjal čerňochov, gayov a bol tam aj hluchonemý. Netflix z druhej polovice seriálu tak mohol urobiť kritiku spoločnosti, ukazovať prstom na hriechy minulosti, ktoré pretrvávajú dodnes. Tie posledné 4 diely, čo sa udalostí týkajúcich sa priamo Dahmera, sa mohli vojsť do potitulkových scén 6 dielu. Dahmer časť 4*, agitačný prívesok 1-2*. (16.10.2022)

Já nejsem polda, soudce, právník ani doktor. Jsem divák co hodnotí seriál a říkám, že je zbytečně podrobnej, tím pádem zbytečně dlouhej a tím pádem dost často nudnej. Nebaví mě hodinový svádění dvou gejů v baru, nebaví mě hodinová zpověď sousedky, nebaví mě hodinový podávání žalob. S čím mám ale největší problém, tak jestli je správný, aby něco takovýho vůbec vznikalo. Nedá se totiž říct, že bych byl fanda desetihodinovýho prostoru pro sériovýho vraha. To by ale bylo na dlouhou debatu u piva... (20.10.2022)

Hutná atmosféra od prvních minut. Pomalé tempo, které místy připomíná Zodiaca. Pocity beznaděje, úzkosti a strachu, propojené se vzdálenými zvuky porcujících se lidských těl. Škoda, že tomuto monstru nevydrží síla po celých deset dílů. Hlavně v poslední třetině ztrácí tempo. (26.09.2022)