V/H/S/99

Tak tady už se nemá cenu zbytečně rozepisovat. Za zmínku stojí asi jen druhá povídka s pohřbením zaživa. Přesto, že je naprosto předvídatelná, zafungovala zde aspoň jedna dobrá lekačka. Za druhou zmínku pak stojí povídka poslední od šikovných tvůrců nedávného Deadstreamu, který se mi v mnohém trefil do vkusu. Je tu vidět už i Wintrových rukopis a s maskami se opět hodně vymazlili a poskytli i atraktivní kulisy pro svůj příběh a nechyběl ani vtipný závěr. Tu jednu hvězdu tudíž věnuji této dvojici, protože jinak už mě trend V/H/S silně míjí a vyloženě mě sere svojí vyčpělostí a faktem, že si tvůrci myslí, že za dovolenou hroznou kvalitu obrazu schovají i to, že příběh stojí za starou belu. Toto už mě fakt nebaví a po většinu času to pro mě bylo dlouhé utrpení. (21.02.2023)

Sedlo mi to nečekaně víc než jsem si myslel, určitě víc než poslední (vesměs chválený) a předposlední (vesměs hejtovaný) díl. Především kvituji, že se tentokrát vlastně vykašlali na rámující povídku, která byla většinou o hovně. Součástí téhle V/H/S je jednoduše pět plnohodnotných povídek, přičemž předěly tvoří jen krátké scénky s vojáčky (s jednou z povídek souvisí), které nijak výrazně nezdržují. První povídka Shredding od Maggie Levin je nejslabší - jedná se o takový klasický found footage nepřehledný chaos, nicméně aspoň jsou tam hezcí zombíci a má to sympatický punkrock vibe. Druhá povídka Suicide Bid od Johannese Robertse má fajnový nápad, zavede nás do univerzitního prostředí, kde se mladá studentka chce stát členkou elitního sesterstva. Při přijímacím rituálu ale začne hořce litovat. Třetí povídka Ozzy's Dungeon, za kterou stojí Flying Lotus (jehož film Kuso jsem nemohl vystát) je dobrý bizár, inspirovaný praštěnými devadesátkovými TV shows. Závěrečná sekvence povídky mi tam přišla lehce navíc. Čtvrtá povídka The Gawkers od Tylera MacIntyrea vypraví teenage příběh z předměstí, kdy skupinka mladíků stalkuje sexy sousedku, což nečekaně vyústí v setkání s jednou z potvor ze starých řeckých bájí. Sympaticky zachycená dobová dynamika vztahů mezi hrdiny, fajn nápad, fajn potvora, finále mohlo být delší. A poslední povídka To Hell And Back od manželů Vanessy a Josepha Winterových je něco jako jejich nedávný celovečerní debut Deadstream. Nadšenecká, energická podívaná se solidním nápadem, dovedená dál, než by si většina tvůrců s omezenými finančními prostředky troufla. /// Celkově řečeno, tentokrát mě žádná povídka vyloženě neštvala. A zejména oceňuju, že z každého příběhu jsem cítil nějaké pojítko s oním titulním rokem 1999. Zkrátka příjemný hororový výlet do minulosti. (21.10.2022)

Nebyť poslednej poviedky a pár ojedinelých zábleskov, toto je “paródia” na pokračovanie inak solídne nastolenej, pomerne originálnej série v žánry f.f. Voľakedy bol “VHS” pojem v antológiách, vysoko nastolená latka prvou častou získala rešpekt medzi fanúšikmi horor žánru, lenže celé sa to nejak skurvilo a kvalita padá a padá a padá. Slabší priemer, lebo veď nič iné sa ani objektívne nedá udeliť. (23.10.2022)

Tenhle díl je pro mně zklamáním, tak jak se mi z větší části líbili všechny předchozí VHS díly, tak tady mám zklamání. Nejlépe je na tom povídka Suicide Bid, má atmosféru a i kdyby tam nebylo v závěru ten klasický nadpřirozený element, tak i tak bych byl spokojený. Suicide Bid bych tedy dal čtyři hvězdičky. Za zmínku stojí i To Hell And Back (škoda že tam nehráli Sabaton) která sice neni hororová, ale má tu šílenost, perverznost a Mabel, takže je to zábavná divočina. To Hell And Back by dostalo pět hvězdiček, ta pátá je za Mabel. U Ozzy's Dungeon sem si říkal, proč tam cpát nějaký nadpřirozená element, vždyť by to mohlo výborně fungovat jako revenge explotion. Ozzy's Dungeon by dostal ušmudlané tři hvězdičky. Shredding a The Gawker, k těm nebudu nic dlouho psát, protože ani neni co psát. Obě povídky by dostali jednu hvězdičku, ano možná to je až moc kruté, ale u těhle fakt nevidím žádnou nápaditost, hororové napětí nebo něco co by stálo za zmínku, tak to vlastně ještě jde. (20.01.2023)