Hrozba smrti

Originál z osmdesátek jsem neviděla, ale neberu jako dobré znamení, že právě po shlédnutí remaku mám strašnou chuť se na něj zpětně podívat. Proč? Protože mám nepříjmný pocit, že ať v něm dostanu cokoliv, s velkou pravděpodobností na jeho konci budu mít lepší pocity než mám teď. A kde se ve mě bere tohle sebevědomí? Vysvětlím... ***** Road House je čistě a prázdně natočený film, který je nejhezčí paradoxně v momentech, kdy se neodehrává žádná akce. Začátek působí jako správná vzpomínka na to nejlepší, o čem dřív byly akční filmy. Co bylo na osmdesátkách zábavné. Jenže potom se to začne tříštit a já zjistila, že sleduju film, který neví, čím chce být. Je to remake, který jde svou cestou, ale zároveň vzdává úctu osmdesátkám? Je to remake v současném kabátku jedoucí na nostalgii? Není to ani jedno z toho. Je to od obojího něco a to obojí potom ve výsledku spolu nefunguje. Jenže to by nebylo to nejhorší. Nevadilo by mi ani, že je scénář tak pitomoučký, až je to skoro směšné. Nesmála ani v momentech, kdy se to po mě chtělo, protože humor je zde opravdu zvlášťní, a vůbec mi nesednul. Vlastně jsem se poměrně dost dlouho nudila. Stopáž je zbytečně dlouhá na to, co se ve filmu stane. Takže se mi dostává dost času, aby mě všechny postavy štvali ještě víc, než by na to měly právo v klasickém formátu devadesáti minut. Zamrzí to? ***** Mě to mrzelo hodně, protože první třetina je ještě docela v pohodě. Tedy pokud si z ní odmyslím ten nefunkční pokus o to, aby si film lehce užily i lepší polovičky chlapáků, pro které je film primárně určený. Je tam správná atmosféra, dobrá hudba. Jenže potom přijde zbytek, která se to sice utrne ze řetězu, a já bych z toho jako divák měla být asi šťastná, protože to jsem tohohle snímku chtěla na prvním místě, ale to se opravdu nestalo. Prapodivná akce, která je většinu času ošklivě natočená. Ano, je tam pár dobře natočených blbůstek. Ale je to málo, abych tomu celému ve výsledku zatleskala jako něčemu skvělému. Vážně by mě dost zajímalo, kolik toho z ní bylo reálně natočno. (Paradoxně mě po vizuální stránce bavily možná víc závěrečné titulky, kde je to neskývaně přiznané a zábavné.) A když mi nesedne v akčním filmu ani ta akce...čím pro mě potom je? ***** Kdybych měla Road House nějak shrnout, asi by to bylo takhle: akční výplach se špatnou akcí; nulovým charakterem postav, ale alepsoň se na herce hezky kouká; s tou nejjednodušší zápletkou, všichni máme rádi klišé, ale tady to nefunguje. Nečekala jsem dokonalý film. Čekala jsem blbinu na jeden večer, kterou za dva dny vypustím z hlavy. Jenže sledovat Road House se ukázalo jako dost vysilující a já nedostala ani průměrný film. Velká škoda.  3/10 (24.03.2024)

Floridsky prosluněná, vysoce zábavná testosteronová blbina s překvapivě obsazeným a opět parádně fungujícím Jakem Gyllenhaalem. Doug Liman pomáhá Joelu Silverovi updatovat jeho osmdesátkovou klasiku do klipařsky dynamického hávu s fyzicky intenzivními mlátičkami, ale vždy s nadhledem nenáročné domácí VOD zábavy. Nový Road House obsahuje jedinou psychologicky funkční scénu (dialog v baru s drážděním traumatu hlavní postavy) a má blíže k energické punkové komedii než k dramatu. Jeho nejkomičtější postavou je hlavní Gyllenhaalův protivník, ultimátní bitkařská mašina Conor McGregor, ztělesňující vtipně přepálenou bezmozkovou mačo suverenitu s bezhlavou zuřivostí. Pozvánku do Fast & Furious má po tomto výrazném filmovém debutu jistou. (25.03.2024)

Original jsem nevidel nebo si ho nepamatuju, ale tady jsem dostal vicemene presne to, co jsem po traileru cekal. Od zacatku do konce pohodova blbost, kde se vetsinu casu vlastne nic moc nedeje a s nejakym pribehem nebo scenarem se tu nikdo nezdrzoval a clovek tak jen ceka na s pribejvajici stopazi cim dal tim drsnejsi bitky. O nic jinyho tu fakt nejde. Sem tam je to vtipny, sem tam tu je pekne natocenej souboj, do toho super sympatickej nabusenej Gyllenhaal, kterej tu je za neporazitelnyho machra a vetsinu casu se uculuje jak retard a prekvapive fajn McGregor, kterej si tu hraje na nejvetsi macho. Ve vysledku mam tak jedinou zasadnejsi vytku jen k sileny a naprosto zbytecny stopazi, nejakejch 80 minut by naprosto stacilo, aspon by se vyhazela ta vata okolo. Proste takovej ten film, u kteryho se bavite a vlastne ani nevite proc a klidne u toho muzete treba uklizet a o nic neprijdete. Solidni 3*. (23.03.2024)

Původní film jsem neviděl, takže nesrovnávám, ale čistě jen hodnotím, a musím tedy říct, že na to, jak očekávaný Road House byl, je to teda hodně neoslnivý (pod)průměr. Samotný příběh je víceméně dost přímočarý, ale to mi nevadí. Naopak mám tyhle jednoduché filmy s charismatickou hlavní postavou rád, o to víc, pokud se k tomu přidá nějaké to násilí, kvalitní řemeslo a dobrá akce. Nic z výše zmíněného jsme tady ale nedostali, a tak je celkový výsledek jen jedno velké... ehm, zklamání? Akce jsou tady všehovšudy 2 a brutálně bije do očí, jak moc počítačově jsou dodělávány. Když už tady zrekrutovali CMG, tak by si člověk řekl, že si to s Gyllenhaalem můžou alespoň rozdat pěkně tvrdě a na férovku, ale tady je celá akce tak strašlivě něuvěřitelná a očividně dodělávaná, až se mi tomu nechce věřit. Stejně tak celá banda záporáků tady působí jak totální lopaty a když na scénu přišel CMG, chytal jsem se za hlavu, jak může takhle bolestivě a nepřirozeně přehrávat svou roli, protože je to sice malý zrzavý leprikón, ale takhle na sílu tlačit tohle chování jeho postavy je zkrátka hrozivé. O to horší, že se na soc. sítích chlubil, že je nejlépe placeným sportovním hercem. Eh, co k tomu dodat. Neurazí, nenadchne, ale za 3 dny si na film nevzpomenu, což je vzhledem k původním očekávaním vlastně dost špatný výsledek. Podprůměrné béčko, které ani Gyllenhaal nezachrání. (21.03.2024)

Hlavní hrdina si to s padouchy rozdává v baru, na pláži, na lodi i na moři, proběhne tu nějaká ta láska či zúčtování s minulostí. Takže klišé střídá klišé, ale kouká se na to docela dobře. Je to vlastně takové veselé letní mlácení, které nabízí pár slušných rvaček a zajímavé obsazení. Možná bych hodnotil i výš nebýt McGregora. Pokud se rval, tak to bylo OK, ale jakmile se snažil trochu hrát, což vlastně obnášelo jen psychopaticky vyceněný úsměv, lezl mi strašně na nervy. 60% (13.04.2024)