Africaddio
Africa Addio
Farewell Africa
Itálie,
1966, 140 min
Scénář:
Franco E. ProsperiKamera:
Antonio ClimatiHudba:
Riz OrtolaniHrají:
Sergio RossiObsahy(1)
Kruté činy pytláctví a násilí, popravy a zabíjení kmenů, které se odehrávají na africkém kontinentu. Dokument v mondo stylu z občanské války v Kongu, posledních dnů koloniální nadvlády a povstání Mau Mau v Keni, revolucí v Angole a zanzibarské revoluce, které zahrnovaly masakr z roku 1964. Zahrnuje také rasové a kmenové násilí v Dar es Salaamu, násilí Hutuů a Tutsi ve Rwandě, po bitvě mezi vládními vojáky povstalci ve Stanleyville v Kongu a masovém zabíjení ohrožených zvířat pro zábavu. (Zetwenka)
(více)Zajímavosti (10)
- V jedné scéně, kde režisér Gualtiero Jacopetti a jeho posádka narazí na demonstranty v Dar es Salaamu, jsou vytaženi z auta. Jacopetti utrpěl ránu poté, co rozbili okno auta. Později Jacopetti uvedl, že před možnou smrtí je zachránily pouze jejich italské pasy. (Zetwenka)
- V roce 1968 na karnevalu Viareggio byl alegorický vůz inspirován filmem. Některé předměty jsou spolu s dalšími památkami, včetně kopie knihy Johna Cohena, uloženy v Muzeu Dizionario del Turismo Cinematografico ve Verolengu. (Zetwenka)
- Tento film zajistil životaschopnost takzvaného filmu mondo „shockumentary“ – dokumenty představující senzační témata, popis, který do značné míry charakterizuje Africa Addio. Kniha tie-in se stejným názvem, napsaná Johnem Cohenem, byla vydána vydavatelstvím Ballantine, aby se shodovala s vydáním filmu. (Zetwenka)
- Před uvedením filmu padlo obvinění z toho, že byla pro kameru připravena scéna zobrazující popravu konžských rebelu Simbů. Vedla k zatčení spoluzakladatele Gualtiera Jacopettiho na základě obvinění z vraždy. Záběry filmu zachytila policie. Jacopetti byl osvobozen poté, co spolu se spolurežisérem Francem Prosperim předložili dokumenty prokazující, že dorazili na místo těsně před popravou. (Zetwenka)
- Americký velvyslanec při OSN Arthur Goldberg odsoudil film jako „hrubě zkreslený“ a „sociálně nezodpovědný“, a upozornil na protesty pěti afrických delegátů OSN. V západním Německu se proti filmu objevilo protestní hnutí poté, co Afrika Addio získala státem kontrolovanou hodnotící komisi. Protest organizovala hlavně Socialistická německá studentská unie (SDS) a skupiny afrických studentů. V Západním Berlíně distributor po sérii demonstrací a poškození kin rezignoval na uvedení filmu. (Zetwenka)
- Reakce na film byly rozdílné. V Itálii získal v roce 1966 cenu Davida di Donatella pro producenta Angela Rizzoliho. Některé konzervativní publikace, například italské Il Tempo, film ocenily. Mnoho jich však film obvinilo z rasismu a zkreslování. Filmoví režiséři Octavio Getino a Fernando Solanas ostře kritizovali film ve svém manifestu, označili Jacopettiho za fašistu. Filmový kritik Roger Ebert v kritické recenzi zkrácené americké verze filmu z roku 1967 označil tento film za „rasistický“ a uvedl, že „pomlouvá kontinent“. (Zetwenka)
- Film se natáčel po dobu 3 let. (Zetwenka)
- Americká verze s výslovně šokujícím názvem Africa: Blood and Guts byla znovu vydána v roce 1970 společností Jerryho Grosse Cinemation Industries a měla 45 minut vystřižených, hlavně stopy politického kontextu, a byla editována a přeložena bez souhlasu Jacopettiho. Rozdíly jsou značné, že sám Jacopetti nazval tento film „zradou původní myšlenky“. Také byla verze i s hodnocením R o 80 minutách. (Zetwenka)
- Film se objevil v řadě různých verzí. Italská a francouzská verze byly upraveny a byly opatřeny vyprávěním samotného Jacopettiho. Mezi italskou a anglickou verzí jsou rozdíly pokud jde o průvodní text k filmu. Mnoho obhájců filmu má pocit, že nespravedlivě znevažoval původní záměry tvůrců. (Zetwenka)