Režie:
Svatava SimonováScénář:
Zdena BrunclíkováKamera:
Věra ŠtinglováHudba:
Jaromír KlempířHrají:
Martin Stropnický, Ladislav Mrkvička, Barbora Srncová, Barbora Leichnerová, Monika Foris Kvasničková, Petr Štěpánek, Oldřich Vízner, Karel Augusta, Květa FialováObsahy(2)
Věřili byste, že se pohádkovému Honzovi (M. Stropnický) už nechce zápolit s draky, vysvobozovat krásné princezny a dělit se s kouzelnými babičkami o buchty? V pohádce o třech zakletých princeznách si Honza usmyslel, že si trochu odpočine a udělá si báječné prázdniny. Předtím ho ale nějaké to vysvobozování přece jen čeká. (Česká televize)
(více)Recenze (27)
Líbí se mi pokus o nadhled a vtip, i ta myšlenka, že Honza vlastně má na zachraňování živnost. Pominu až přespříliš studiové pojetí s černým divadlem, které mi vždy lezlo na nervy. Ale ten scénář je fakt o ničem a pár vtipných špílců za dlouhou dobu prázdné slámy jej moc nepozvedne. Chtělo to rozhodně dotáhnout pořádně do konce. Písničky - některé lezou brzy na nervy, neb Stropnický moc zpívat neumí (na druhou stranu šaškování mu jde skvěle), a ta závěrečná ("Zootechničkou? Proč ne?") je tak absurdní, že má nakročeno do guilty pleasure. Kdyby takto s nadhledem a myšlenkou na nájemného Honzu pojal některý režisér na velkém plátně, se slušným scénářem, bylo by to dobré pokoukání. ()
Příjemná pohádka, kterou z obvyklé šedi studiových pohádek Československé televize vyzvedává nadsázka a rozpustilý humor, který je znát jednak z textů písniček a dialogů a jednak z režijního přístupu a projevu zúčastněných herců. Jedna z výrazných rolí Martina Stropnického. Celkový dojem: 60 %. ()
Co si budeme vyprávět, pro tyhle kulisovky mám prostě slabost. Jenže tahle pohádka je vtipná, svižná, výchovná, roztomilá, herci umějí zpívat, takže skutečnost, že je scénář ke zpěvu nutí, není pro diváka utrpením, nemluvě o jednoduchých chytlavých melodiích a solidních textech. Pravda, když kachektický chcípák Honza zpívá o své skvělé kondičce a druzích bojových sportů, které má v malíku, směje se člověk i pokud je ještě pětiletý. Na druhou stranu, Martin Stropnický byl odjakživa můj velmi oblíbený pohádkový Honza. Na hlavách tří zakletých princezen kadeřník musel zavařit krepovačku, ty jejich účesy mi přišly jako kadeřnické peklo před lety a v tom pekle zůstaly dodnes. Zakleté princezny fajn, princeznu Dorinku jsem měla vždycky radši a Honza evidentně taky. ()
Princezny se ztratily a nejsou ani v královské kůlně - práce pro Honzu, na kterého nemá ani Chuck Noris. Tentokrát to dotáhl až na žánrovou reflexi, ba dekonstrukci, arci poněkud dobově poznamenanou, a to nejen reálsocialismem ("zootechničkou? proč ne!"), ale i typicky českou televizní infantilně pitvornou perverzí. Nutno ovšem vytknout, že "český Honza", jakkoli se často projevuje rytířsky a vítězí chytrostí a vtipem, je vždycky tak trochu křupan a ňouma, což tento "Honza an sich" nesplňuje a stylizuje se spíš podle francouzské módy. Což ale koresponduje s problémem opony Národního divadla, takže je to vlastně v pořádku. K tomu skvělé obsazení a hlášky - pod pět hvězdiček jít nelze. Kouzelná fajfka je super. ()
Dodnes nedoceněná pohádka. Tři ženské má Honza převychovat? A co rodiče? Proč je rozmazlili? ()
Je to spíš na tři hvězdy, ale z čistě osobních důvodů musím jednu přihodit. I když tam nejsou mráčky. ()
"Kdo lže, tomu narostou fousy !! A to bych, Honzo, vážně nechtěla.." ;) Tak Fialový fousy bych skutečně viděl jen velmi nerad..;) Svatava Simonová ovšem divákům taky lže, když si sice velmi hlasitě utahuje z žánrových klišé, aniž by je však dokázala jakkoli narušit, převrátit na ruby či alespoň funkčně ozvláštnit jinak než bořením čtvrté stěny.. Je navíc velmi nedůsledná a znovu dokazuje, že jí svědčí hlavně ten její oblíbený subsubžánr lyrických báchorek.. A tak tenhle bizár s veleotravně chytlavými typicky klempířskými hudebními motivy neplatí za nic jiného než křečovitou estrádní moralitu.. ()
Průvodcem touto nevšední a veselou pohádkou je samozřejmě Honza. To už je jasné podle názvu. Ovšem, tenhle Honza je neobyčejný chasník. Není hloupý, ale zpívá a tančí. Zpívá a tancuje za každé situace, dokonce i když bojuje se strašlivým drakem. Ještě lepší byli povedení zachránci princezen v čele s Petrem Štěpánkem. Se studiovými triky jsem žádný problém neměla. ()
Totální (nebo totalitní?) bizár. 1) Honza jako produkt socialistického genetického inženýrství dělá dobré skutky pro radost z konání dobra. Hm..._____ 2) Jeho taneční kreace jsou úsměvné, jinak je pohádka ale klasicky hloupá a nudná. Co platné, že je nudná jinak?_____ 3) Vrcholem je závěrečný ideový přerod princezen (jedna chce být zdravotní sestrou, druhá prodavačkou v Kotvě a třetí zootechničkou). Bez komentáře._____ 4) Zřejmě vše, o čem se zmiňuji výše, měl být nějaký sofistikovaný svérázný humor 48leté scenáristky Zdeny Brunclíkové. No nevím..._____ 5) Přihoďme hrozné dialogy a příšerné oblečení._____ 6) Pak už ani křečovitý, i když přitažlivý 28letý Martin Stropnický moc nenadělá._____ 7) Výstižný koment: Adam Bernau*****, Tommassi3**. ()
Těžce infantilní pohádka, ale zase se bere s nadhledem a vtipem. Závěrečnou píseň o tom, čím by se mohly princezny vyučit si pamatuji dodnes :-) ()
U-ÁÁÁÁÁÁÁ. Stupidita nejvyššího stupně. Chudinky princezny se měly stát zdravotní sestřičkou, prodavačkou a zootechničkou. Děs a běs. Je to něco jako slabý odvar ze statečného kováře + co-kdo-vymyslí. Myslím tím ty zrádné kamarády (Honzu asi někdo postříkal slzným plynem, že si nevšiml, že to jsou ti tři)... ()
Mrkvička má nejlepší hemzy. :-D ()
Zábavná a velmi originální pohádka s tradičními kulisami a hezkým černým divadlem. Písničky jsou sice hodně naivní, ale malé děti si to užijí. Stropnický je fajn, Mrkvička a princezny nezajímavé, zato Štěpánek s Víznerem překvapují v záporných rolích. Tradiční poobědová pohádka s netradičními dialogy, která rozhodně potěší malé i dospělé diváky. ()
Stropnického rulézní přílet na scénu na měsíčku (!) s kolem dokola se třpytícími hvězdičkami (!!) na obloze, která je bez jediného mráčku (!!!), je už sám o sobě za dvě hvězdy. Pak jsou tu princezny škaredý jak cesta do práce, co zpívají falešně a o to víc nahlas a dranděj na kolečkovejch bruslích. To je tak cool, že je to za další hvězdu. No a u scény, kdy Honza poněkolikáté letí v beranici noční oblohou, až se černé pozadí chvěje a zpívá, že jde "s buchtou do světa" jsem už úplně dojatá. Takže nekritické čtyři hvězdy. To je totiž srdeční záležitost. ()
Celkem fajn pohádka, Martin Stropnický se mohl klidně věnovat pouze herectví, tuhle pohádku utáhl sám s naprostým přehledem. ()
Aneb jak z přežitku v podobě princezen udělat platné členy socialistické společnosti. No to rozhodně není pohádka. Děsivé studiové triky. ()
Ten Stropnicky, jak dela ted toho ministra nebo co, tak se mi na ty jeho pohadky kouka nejak divne... Tahle studiovka se mi nelibila, divne zpevy, trestici Stropnicky jako univerzalni Honza, Kveta, Monika...tot vse. Myslim, ze neni nutno videt. ()
No, tak to bylo na mě opravdu moc! Tohle by se mi nemohlo líbit ani kdybych byla dítě. Možná se to ještě i dnes nějakému dítěti zalíbí, ale pro mě už to opravdu není. Pohádka byla trapná od první scény až po poslední ... Jediné, co mě opravdu pobavilo, byl drak. Tomu jsem se opravdu zasmála. ()
Televizní pohádka využívající kulisy Studia Kamarád, která dala dohromady pohádku Neohrožený Mikeš a O Honzovi, slušné herecké obsazení, několik písniček. ()
V té době ještě sympaťák Stropnický předvádí bravurní výkon v roli pohádkového Honzi. Vše začíná skvělou písničkou, která k mému nadšení zazní ještě dvakrát. Mrkvička má na druhou stranu ze své role krále spíše legraci. Viděl jsem to naposledy možná právě před třiceti lety, ale dodnes jsem si její úryvky pamatoval, třeba právě píseň, kdy Hozna doporučuje, které řemeslo by bylo pro jednotlivé princezny nejlepší. Máme tu zdravotní sestru, prodavačku a zootechničku - ta je nejkrásnější. ()