Sněžné bratrstvo

O frajerech z Uruguaye, co si uprostřed And uspořádali piknik, slyším skrze tenhle film zcela poprvé, takže to pro mě byla překvapivě čerstvá novinka. Navíc je to celý podáno docela expresivně s důrazem na tíhu situace, o to víc pak jeden docení tu nezměrnou touhu nevzdat se a přežít. Survival horor par excellence. (13.02.2024)

„Pablo byl dobrý chlap. Diego je naprosto nechutný. Pedro je fešák xežrání.“ Tyto věty mohou v kontextu této předělávky filmu Přežít o světově asi nejproslulejší partičce lidožroutů opět nabývat zcela nových a neotřelých významů. Z technického hlediska je to samozřejmě předělávka modernější, exekučně hezčí, jazykově autentičtější, a i kulinářsky mnohem pestřejší a odvážnější. V roce 1993 si američtí kluci po dvouhodinové etické filipice jen ke konci decentně ukrojili podměrečný stejk z trenéra. To tahle skupinka  Hispánců jako poleno je mnohem víc při chuti, všichni žerou, až se jim dělají boule za ušima, ohlodávaj kosti, základní kodexová hamletovská otázka tu místo „Žrát či nežrat?“ zní spíše jestli „Se zelím či se šípkovou omáčkou?“ a kluci dozajista značně gastronomicky odlehčili čilým čilským záchranářům v tahání těžkých pytlů s obětmi havárie. Nasraně druhé bych ale Bajóně napálil tak minimálně třicet minut až do konce zápasu za zdržování! Je nade vši pochybnost prokázáno, že taková kohorta andských ztroskotanců může maximálně tak mrznout, plahočit se po horách, sem tam se odkopávat z laviny nebo si dělat tatarák z lidské svíčkové. Na což vyčerpávajícím způsobem audiovizuálně bohatě stačí řekněme takových sto, maximálně ještě jakž takž prdelfrendly sto dvacet minut i s kecama. Je rovněž zřejmé, že takový průměrný traumatizovaný uruguayský ragbista sedmdesátých let minulého století, byť s kompulzivním pocitem, že má co říct, rozhodně nebyl žádný Emanuel Cunt. Čili navatit to na dvě a půl hodiny doslova úmorným pičoidním blábolením, je dost krutým prohřeškem jak proti divácké trpělivosti, tak proti sysluplné rétorice, a dalo se to dramaticky i obsahově zvládnout mnohem rychleji a chytřeji. A v neposlední řadě velmi rozhořčeně vytýkám Bolševizi, že půlka letadla nebyla teplá, ta druhá ebenově černá a pilot se nejmenoval Milada. Holt si pokrytečtí zmrdi účelovým kurvením reality i historie vyskakují jen na již kulantně vypláchlé anglosráčské a eurodementní stádečko, protože pěkných pár stovek miliónů konzervativních latinských Američanů rušících předplatné by jim udělalo solidní čáru přes rozpočet na to tolik korektní budování komunismu. (14.01.2024)

„Kde se skrývá naše spása? V Bohu nebo v plátcích masa?“ Původní Přežít ťalo do živého, hned prvním zarytím do mrtvého. I po 30 letech stále působivé a ve své jednoduchosti a přímočarém realismu děsně sugestivní. Byl jsem tam s nimi, měl strach ze smrti, strašlivý hlad a stejné děsivé dilema. O Bayonově adaptaci to říct nemůžu. OKÉNKO VRAKU LETADLA: [][] Co skrz něj vidím, jaké rozdíly? [][] Sněžné bratrstvo má umělečtější look (ale i vypravěče, který spíš rušil), černější moč, ohlodanější kostnici a působivý bonus v nemocnici. Sestřičky opatrně svlékají kostlivce a ve sprše si dva vychrtlíci jak z koncentráku vzájemně myjí záda. [][] Přežít ovšem působil autenticky už od začátku a hlavně netlačil na pilu vykalkulovanými slzopudnými scénami. O to víc se mi zaryl do hlavy. [][] Kdo film z r. 1993 neviděl, srovnávat nemůže a tak možná bude spokojenější. Edit 15.ledna 2024: znovu zhlédnuto Přežít, pořád o hvězdu lepší než Bratrstvo. (11.01.2024)

Přiznávám bez vytáček, že jsem to od poloviny filmu přeskákal. Síla v tomhle příběhu je, ale na natočení 150 minut materiálu je to málo. Když natočil Howard film o uvězněnejch mladejch fotbalistech, měl jsem obavy, ale film byl naprosto špičkovej. Tohle má svý kvality, ale prostě obsahově to je děsně útrpný. Prostě tohle není nic, co bych chtěl dokoukávat. A trápit se u toho. 20%. (27.01.2024)

Tak tohle jsem si k mému překvapení hodně užila. Moc jsem od toho nečekala a trochu jsem se bála 144 minut, ale nakonec jsem to zvládla na jeden zátah a nemohla jsem se od toho odpoutat. Je to ten typ filmu, který ve vás vzbudí spoustu otázek a pochybností, jestli byste na jejich místě udělali to stejné nebo se zachovali jinak. Je to surové, napínavé a dramatické. Ráda se k tomuhle filmu ještě vrátím. (18.03.2024)