Orion a tma

Libíl se mi začátek, který vykreslil strach úzkostlivého chlapce, nečekané setkání s jeho největší fóbií, jejich postupné sehrávání se, i další postavičky z noční říše. Jenomže, pak se to celé nějak rozdivočelo, začaly se řešit další témata, jakási vzpoura proti Tmě a noci, která však opadla stejně bezmyšlenkovitě, jak vznikla. Motalo se tam toho spoustu a čistý příběh se zakalil zbytečnými zákrutami. SHRNUTÍ: Jak zvládnout fóbii? Skamaraďte se s ní. Bohužel, trochu zmateně. (22.03.2024)

Jeden z mých nejočekávanějších filmů roku, který mě naprosto zaujal svým námětem už když jsem o něm poprvé slyšel, bohužel slavně nedopadl. Kaufmanův rukopis je sice ve scénáři jasně znát v mnoha prvcích a dokonce si zachoval svůj svérázný, nepochopitelný humor (želva), ale výsledek je bohužel zbytečně překombinovaný a i přes pár filozofických scén s nečekaně chytrými postřehy (na tento formát) to nedrží moc pohromadě. Už teda jen tím, že je to nakonec příběh v příběhu v příběhu v příběhu, ale to mi nevadí tolik jako to, že z tématu "jak a proč se nebát života" nakonec vypadlo jen poselství o tom, k čemu je dobrá tma. Rozpadá se to na jednotlivé scény, občas lepší a vtipnější a občas horší a bez vtipu, ale jejich soudržnost je slabá a nesoudržnost tomu nesluší. Problém je dost pravděpodobně stejný, jako u spousty současných animáků - chce to být tak moc pro děti i dospělé, že to uvízne někde mezi a nakonec to plně neosloví ani jednu skupinu. Není to tu takový problém jako u filmů Petea Doctera, ale to především díky několka zajímavým nápadům a sympatickým postavám, které zde mají dostatečné zastoupení. Pořád to vnímám jako mírný nadprůměr, ale žádné malé, ale přitom obrovské překvapení se žel nedostavilo. Rozhodně to ale DreamWorks mělo poslat do kin namísto Krakenteeny Ruby, která skončila naprostým propadákem a zajímala naprosté minimum lidí, kdežto Orion a tma měl potenciál v originálním námětu. Chtělo to ještě dotáhnout. Silné 3* (25.02.2024)

Námět velmi slušný, ale bohužel zadupaný v nudném scénáři s prachbídným koncem, kdy tvůrci začnou vrstvit film do podivného maglajzu. Přitom hlavně začátek je fajn, s možným značným morálním přesahem, který by mohl děti učit správnému chování a postavení v rámci společnosti, ale aby to děti zaujalo, tak je to bohužel málo humoru, či nějakých zajímavých hrátek, a pro dospělého diváka zas absentují zajímavé postavy či tvůrčí angažovanost. Kdyby se tvůrci nebáli do toho jít více dospěle, tak to mohlo být dle mého výrazně lepší. Takhle je to klasika, kdy se snaží zalíbit všem, ale vlastně to neni pro nikoho. (07.03.2024)

Pohádkový příběh o strachu ze tmy postupně sdílený přes tři generace. Podobně jako newyorkský  židovský intelektuál to zdaleka není tak chytré, jak si to o sobě myslí že je, a navíc otravuje zbytečnou užvaněností a přehlídkou šílených neuróz. Pro děti spíš nevhodné, ale možná by to mohlo potěšit vašeho sentimentálního dědečka. (11.02.2024)

Tvorba Charlieho Kaufmana v podstate dobre reflektuje cestu okrajovej produkcie posledných takmer troch dekád do centra hollywoodskeho diania. Od postmoderného Malkovicha / Adaptácie, cez žánre dekonštruujúce Večný svit / Synekdochu a takmer až odporne beznádejnú Anomalisu, prechádza k metamodernému prerámcovaniu všetkého toho rozkladu do roviny zábavy v podobe filmu pre deti. Orion a tma je tak film, v ktorom je detské publikum postavené do situácie, kedy rozprávanie dáva zmysel až po poskladaní troch naratívnych rovín, a ono nám to pritom vôbec nedochádza, deje sa to prirodzene a úplne bez povšimnutia. Inými slovami, naratívne prostriedky, ktorými nás ešte pred ôsmymi rokmi dokázal šokovať Westworld vo svojej prvej sérii, sa teraz používajú v rozprávkach pre deti na dobrú noc. Je to taký prechod z No country for old men k Spider-Man: Into the Spider-Verse. Je to inteligentné, baví to, ale rozhodne to nehryzie, ako kedysi. (25.02.2024)