Vzpomínka na Titány

Vím, že i na přelomu tisíciletí byl rasismus téma, ten bude asi vždycky téma. Pořád mám ale pocit, že Amíci to kolem roku 2000 dokázali dát do filmů takovou kloudnější, lidštější formou, než jak to na filmy roubují dnes. Vzpomínka na Titány je o americkém fotbalu. Divák by si řekl, že když mu ten sport nic neříká, tak mu nic neřekne ani film. Opak je ale pravdou, což už je samo o sobě zajímavé. Tvůrci tu totiž vytvořili pěkný příběh jednoho klubu, kde rasismus byl téma a tak se otevřelo, aby se vyřešilo. Na konci filmu pak fandíte všem, kdo se na obrazovce objeví a vůbec nevadí, že film je plný patosu a amerického patriotismu. Prostě si to tady všechno tak nějak sedlo a dopadlo to na výsost dobře. (13.04.2021)

K športu a športovým filmom obzvlášť si zachovávam primeraný odstup. Ten je väčší pri filmoch z "kontaktných" športov, kde sa americký futbal umiestňuje na popredných priečkach. Ale nie o svojej predpojatosti som chcel písať. Je zaujímavé, že športové filmy mi pripadajú, ako keby boli nakrúcané cez kopirák a filmy s rasovou problematikou rovnako. Drobný rozdiel je iba v tom, že keď nám zostarol Sidney Poitier, tak nasadíme Denzela Washingtona. A tým aj rozdiely končia, lebo zvyšok sú šablónovité situácie a ich šablónovité riešenia, pridá sa trochu napätia, amerického vlastenectva a pátosu a nutný happy end a je na svete ďalší športový film prakticky neodlíšiteľný od iných. Ale pozerať sa naň dalo, nedostatky boli prehliadnuteľné a tri hviezdičky zaslúžené. (14.02.2017)

Poprvé jsem byla z tohoto výborného sportovního dramatu doslova nadšená... o pár let později už však na mě těch patetických, plamenných projevů bylo příliš. Přesto jde zřejmě o nejlepší film ze sportovního prostředí, jaký jsem kdy viděla. Druhý nejlepší - "Vítězové a poražení" jsou přece jen někde jinde;-). 81% (04.11.2008)

Příchod černého trenéra ke školnímu fotbalovému mužstvu na jihžanském maloměstě nemůže zpočátku přinést nic dobrého. Je jenom na něm, aby stmelil hráče různé barvy pleti k maximálnímu výkonu a neuvěřitelné sérii zápasů bez porážky. Film je natočen podle skutečné události a staví nejen na výkonu Denzela Washingtona, ale i výkonů mladých herců v rolích hráčů školního mužstva. Pokud máte rádi filmy ze sportovního prostředí, pak vás tenhle určitě nezklame. (05.03.2003)

Jeden z mojich najoblubenejsich filmov o integracii cernochov medzi belochov. Jednak ma neskutocne pohodovu atmosferu a nejake extra hnusne sceny prejavu rasizmu tu nie su. Zaroven tu nie su bieli za svine a cierni za svätych, ale na obidvoch stranach panuju predsudky, ktore sa postupne odburaju jak sa vsetci pekne spoznaju a zistia, ze su vsetci rovnaki. Proste klasicky naivny Disneyovsky film. Ale fak pekny a miestami aj solidny dojak. Dalsim plusom je, ze o ten divny americky futbal tu prilis nejde a zapasy su natocene tak, ze ich prezije aj divak, ktory tejto hre neholduje. No a poslednym velkym kladom je herecke obsadenie. V centre stoja dvaja charizmaticky treneri Washington a Patton. Hlavne Washington mi tu je vynimocne sympaticky aj ked sa cely cas hra na tvrdaka. Medzi hracmi sa najde kopa buducich hviezd a kazdy z nich tu ma dost priestoru na to, aby som si ich zapamätal uz ked som film videl prvykrat. Za vsetkych spomeniem aspon sympataka Ehana Supleeho v jeho extremne vyzratej kondicke. Ten musel odvtedy zhodit minimalne polovicu vahy. No a nakoniec si este zmienku zasluzi Hayden Panettiere ako roztomila Pattonova dcera, ktora sa neboji poucit aj drsniaka Washingtona. Pochvalu si zasluzi aj energicky soundtrack s retro nadychom. Boaz Yakin je taky nenapadny reziser, ale vsetky filmy, ktore som od neho videl, mi perfektne sadli. 8/10. (14.05.2017)