Große Fallen, kleine Fallen
Traps
Režie:
Věra ChytilováScénář:
Věra ChytilováKamera:
Štěpán KučeraHudba:
Jiří ChlumeckýHrají:
Tomáš Hanák, Miroslav Donutil, Zuzana Stivínová, Eva Holubová, Dagmar Bláhová, Milan Lasica, Karel Roden, Lucie Vačkářová, David Vávra, Jiří Macháček (více)Obsahy(1)
Petr je architekt a má přítelkyni, kterou ale u sebe moc nechce. Ona s ním naopak hodlá počít dítě. Pepa Dohnal je poslanec, je už roky ženatý a jeho život ovládá stereotyp. Oba se znají ze školy a jsou v obchodním kontaktu s mafiánem jménem Bach. A oba dorazí na večírek, který pořádá. Když druhý den společně odjíždějí, naberou stopařku Lenku, které došel benzin. V lese ji znásilní a Lenka upadne do bezvědomí... Když se probere, tvrdí, že si nic nepamatuje, a nechá se odvézt domů. Pozve muže dál a uspí je. Lenka je veterinářka – násilníky vykastruje, nechá je jejich osudu a odjíždí ke kamarádce Anně, která o Dohnalovi a Bachovi píše článek. Petr a Pepa najdou svoje varlata v misce na stole... (TV Prima)
(více)Recenze (285)
No nevim...mě tenhle film celkem bavil. Některé hlášky docela nezapomenutelne a hlavně Donutil se mi líbil. "ty větší budou asi moje..." :-D ()
+ Donutil, - všechno ostatní ()
Scéna jak se Hanák s Donutilem probudí a zjistí, že jim "něco chybí" je dokonalá a kdyby se hodnotila jen tato pasáž, tak bych dal možná i 5 hvězdiček, zbytek filmu však podle mě sklouzává do naprostého průměru a místy ani to ne. Tudíž když to tak dám dohromady, tak hodnocení 3 hvězdičky to vystihne nejlíp. Z takového obsazení by se dalo vymáčknout mnohem víc, škoda. ()
Ano tleskám, skutečně velmi silný a originální námět. No nic proti tomu, ovšem samotné provedení je dohnáno až do takové krajnosti, že se může třeba náhodnému kolemjdoucímu udělat nevolno, a to bych řekl, že asi není dobře. Právě pod tímto druhem filmu si já představuji ten nejpokleslejší humor té nejspodnější cenové kategorie. Smutné na tom bohužel také je, že se z typu takovýchto snímků po revoluci stal jakýsi nový tuzemský kinematografický folklor. Jedná se zde o naprosto vulgární humor zabalený do panenského roucha feminismu. Tento humor tak či tak je poté samozřejmě už násilný. Tomáš Hanák a Miroslav Donutil možná působí komicky ve svých samčích úlohách, to beru, ale znásilňují tím zde akorát sami sebe jako samostatné herecké existence. Paní režiserka Věra Chytilová je zajisté naprosto suverénní dáma, která se zničím, abyste věděli, jen tak nepáře. Já nechci být přehnaně kritický, ale přesto myslím, že to poté podle toho také tak vypadá. Tento film bych se osobně nanejvýš odvážil promítnout opilým navracejícím se účastníkům zájezdu od Jaderského moře. Proboha tohle snad nemůže zkousnout ani nefalšovaný recidivista. ()
“Už je trochu mrtvá, alespoň se nebude trápit…” (tragédie po všech stránkách). ()
Nejsem zrovna velký fanoušek filmů Věry Chytilové a ani tohle mě nevzalo. Jedna hvězdička za Miroslava Donutila, kterého mám jako herce jinak ráda a i tady hraje dobře. Ale jinak ... ()
"Ty vole! Ježiši promiň, já to tak nemyslel..." ()
Filmy paní Chytilové zrají jako víno, nebo do nich minimálně dozrávám já. Napoprvé u mě PPP nebodovaly, měl jsem z nich jen depku. Ta přetrvává, ale dnes už v tom vidím ta další důležitá sdělení a poselství, tu pečlivou drobnokresbu, všechny ty geniální návaznosti… PPP jsou pro mě jeden z nejkrásnějších ošklivých filmů. ()
Skvělá pomsta paní Chytilové ()
Černá komedie od Věry Chytilové, nebo její další dramatická výpověď o naší společnosti řízlá její specifickou režisérskou optikou? Těžko říct, co jsou Pasti, pasti, pastičky vlastně zač. Samotné téma znásilnění a následné kastrovací pomsty, může spoustu lidí odradit. Rozhodně to není přívětivá nenáročná komedie a to ani technickým zpracováním. Kamera a zvuk k podobnému typu příběhu sice sedí, ale obojí je spíše odrazující. Je pravda, že když jsem odhodil všechny zábrany, několikrát jsem se pořádně zasmál. Navíc musím pochválit i herecké osazenstvo za perfektní zvládnutí převážně nesympatických postav. Nakonec nechám tři hvězdy bez doporučení a nedostižným filmem Věry Chytilové nadále zůstane Dědictví. ()
Od Věry Chytilové by se toho dalo čekat mnohem víc,tohle byla lehce podprůměrná komedie,která prakticky nic nezdělila. ()
Hodně rozporuplný film, v něčem podařený, v něčem pojebaný. Chytilová přišla o rovnováhu režie. Neví jestli točí film do Art kina , nebo zábavu pro Novu( koproducent). Filmu velice ublížily ony vtipné scénky(byť jsou nejvíce podařený)- jako cesta domů po kastraci, či Vávra si dělá papání.V rámci naší tvory velice zajímavý počin, v rámci filmografie paní režisérky lehký podprůměr. ()
Jak dva chlapi prichazeji o sva muzstvi, kdyz si chteji uzit s velmi duchapritomnou obeti. Zeny vykresleny jako chuderky a chlapi jako nadrzeny hovada. Trapny pribeh a to ostatni se s tim veze do propadliste. 40% ()
Tři hvězdy za Donutila. ()
Jestliže úvod celkem šel, tak závěr Chytilová težce neukočírovala. ()
dvě hvězdičky jsou jen za tu scénu když se probudí po ,,vykleštění ,, :D ()
Je to vlastně o něčem jiném než o mužské kastraci, která se ve filmech zrovna moc často neobjevuje (a já jsem za to rád)....? Pochybuji. Neskutečně nesympatická, nudná a otravná Zuzana Stivínová opět "září" a tak od doby tohohle filmu ji nemohu v žádném dalším snímku vystát a přepínám. ()
Jak to děláš? Takhle ji nepřeřízneš. Musíš zespoda... Pastičky jsou s odstupem dvaceti let mimo jiné dokumentem o ryze české sbližování autorské kinematografie s neohrabanými pokusy vyrábět filmy čistě pro prachy. O tomto procesu je požitek z tohoto filmu (a většiny filmů bohyně české filmové tvorby z devadesátých let) především. Věra Chytilová točí na jakýsi podezřelý filmový materiál jednu ze svých polo-vážných, polo-komických, nevyhnutelně tragických podobenství o mužích a ženách. Feministický film sycený mužským smyslem pro legraci ze znásilnění, rozkročený mezi Donutilovo jednorozměrné šaškování a milé ochotničení Tomáše Hanáka, předčasně odrovnaného fauna, který už prostě nechce. Na chvostu nesourodé společenství komiček, charakterních hereček a hejno hus, v duchu nevyřčeného přiznání Chytilové, že muži jsou sice špatní, ale na rozdíl od žen alespoň zajímaví a vtipní. Do toho odkudsi zpoza opony proniká product placement [Mattoni atd.], parodie na product placement [Bachovy koule], laciná komunální satira, smělé úkroky k novácké grotesce a camea pro Černocha a Čtvrtníčka. Film, který má koule, chce se napsat. Z časů, kdy bylo možné všechno. To, že ve výsledku film nedrží tvar, je známkou punku, puncem nevinnosti v éře, která nevinnost umožnila: staré kurvy byly (na čas) ze hry a ty nové ještě nedržely kormidlo dost pevně. Co se nechvěje, není pevné. To byla soda... ()
Nedotáhnuté, místy až trapné a naprosto popírající genialitu autorky. Poplatná a jednoduše konvenční záležitost s dobrým výkonem Donutila. ()
Jenom jedna věc - velmi bych vážil nadužívání slova komedie ve spojitosti s tímto filmem. ()