The Policeman
Obsahy(1)
Abraham Azulai (Shaike Ophir) je policajtem v Jaffě, starobylém přístavním městečku v Izraeli. Při výkonu profese pravidelně doplácí na svou příliš dobrosrdečnou povahu a marně čeká na povýšení, naopak jeho nadřízení ho touží poslat do předčasného důchodu. Jaffské podsvětí, které tuší, že s odchodem Azulaia zároveň skončí pro místní zločince staré dobré časy, se rozhodne přispěchat na pomoct a vystrojí nečekaně velkou akci... Jedna z nejpopulárnějších izraelských komedií 70. let minulého století se dočkala přestižní nominace na Oscara v kategorii nejlepší neanglicky mluvený film a ve stejné kategorii rovněž získala ocenění v podobě Zlatého glóbu. (Willy Kufalt)
(více)Recenze (18)
Oscar 1 nominace: Cizojazyčný film ()
Hřejivě vtipné příběhy o chudých, leč dobrosrdečných a čestných sefardských Židech mají v izraelské kinematografii dlouhou tradici a reflektují dlouhodobý (v dnešní době už však víceméně setřený) rozdíl mezi sociálně-ekonomicky úspěšnějšími Židy z Evropy, kteří si odtamtud přinesli i své vzdělání a sociální návyky, a východními židovskými komunitami, po nichž život v moderním Izraeli vyžadoval více přizpůsobování i nutnosti čelit různým překážkám a předsudkům. Policista Azualaj byl sice nominován na Oscara za nejlepší zahraniční film, ale zejména pro diváka s minimálím povědomím o životě v židovském státě se jeví jako spíše průměrný a zaměnitelný počin, v němž je k naleznutí i několik nedostatků technického rázu (zejména zrychlená honička s autem je komická i docela nezáměrným způsobem). ()
Smutné drama s několika komickými vložkami mohlo vzniknout jedině v sedmdesátých letech minulého století, to byla doba, která jako hlavní filmové hrdiny upřednostňovala slabé, nepříliš schopné, bez ostrých loktů a s minimem štěstí. Možná proto je dodnes kinematografie této dekády tak úspěšná, s těmi, co prohrávají, se mnozí z nás dokáží ztotožnit snáze, než se šťastnými vítězi. Jinou devízu však Azulai nenabízí. V závěru pro neúspěšného policistu podsvětí zorganizuje frašku, jejímž cílem má být Azulajovo další setrvání u policie. Ztřeštěné komedie nepatří k mým nejoblíbenějším, ale v tomto snímku je to jednoznačně ta nejzdařilejší část. ()
„Osvěta ze světa.“ Optimistický a takovým zvláštním, ale milým způsobem zábavný výlet do izraelských sedmdesátek, se zajímavým nahlédnutím pod policejní čepici dobráka od kosti jménem Azulai. OKÉNKO SYNAGOGY: [][] Co lid pod Řípem možná netuší. ◘ Talmud není pokrm. ◘ Ortodoxní židé o šabatu relaxují tím, že kamenují okolo projíždějící auta. ◘ Povaha sefardských židů je beránčí. Rány osudu přijímají s lehkým úsměvem a kamenujícím citují z Tóry. ◘ S většinovými Aškenázy si většinou rozumí. Případně manželce u velitele tlumočí Azulai. [][] Závěr se třemi seržantskými frčkami posmutnělý, až melancholický. Přátelská akce podsvětí, vedeného (ne)dobrými úmysly se ukázala být medvědí službou. Uděluji tři Davidovy hvězdy. Čtvrtou připínám na svetřík nezletilé košer štětce, kočičce Mimi (Nitza Shaul). Rozpustilá slečna se srdcem na dlani, která si své zaměstnání pochvaluje: „Hodně si vydělám a někdy si to i užívám.“ Závěrem důležitá informace, z Azulaiem vylepšené policejní nástěnky: Největší děvka je Arafat! ()
„To je poprvé, co jsem za svou kariéru viděl uniformovaného policistu rozpouštět demonstraci biblickým kvízem.“ Tahle příjemná a laskavá komedie o smůle i štěstí dobrosrdečného policisty Azulaie byla před pár lety mým prvním setkáním s izraelským filmem této doby a dodnes pro mě zůstala nejen z režisérské tvorby Ephraima Kishona, ale celkově mezi těmito „bourekasy“ (jak tyto soudobé tragikomedie ze života Arabů a Židů v Izraelu nazývají ve světě) jasnou jedničkou. Už napoprvé na mě Policista Azulai zapůsobil svým příběhem, jemným humorem i ústřední postavou ztvárněnou skvělým Shaikem Ophirem (snad životní role pro tohoto herce!). Jeho titulní hrdina sice zdaleka nepatří mezi ty dokonalé, ale o to právě více vzbuzuje soucitu, sympatií a potřebu diváka fandit mu po celý film. Joseph Shiloach jako Amar se poprvé zjeví až za polovinou filmu, avšak společný pánský taneček v lokálu patří rozhodně k jedním ze zábavných a nezapomenutelných vrcholů celého filmu. Podíval jsem se na Azulaie po delší době již potřetí a stále mě dokáže nejen v mnoha scénách rozesmát, ale zároveň na mě spolu s atmosférou přístavního městečka vane nesmírně hřejivým pocitem, který z celého filmu včetně rozjímavé titulní písně a většiny zdejších postav opět mám a jaký po skončení ještě déle ve mně zůstává. [95%] ()
Ak by sa celý film niesol v duchu Azulaiovho školenia ako zneškodniť protivníka, ktorý na vás útočí päsťou, tak to by bolo o inom. Lenže ono sa to potom začalo brať trošku vážnejšie a dobrý policajt ma viac nudil ako bavil. Hudba ale skvelá celý film a aj scény s manželkou oceňujem. ()
V krajine vzniku tohto mimoriadne [sympatického], komediálno-dramatického titulu, sa snáď vskutku úplne bezprostredne jedná o naprosto kultovú záležitosť. • Totižto by som v samom úvode najskôr len podotkol, že zrovna ústrednou myšlienkou tohto počinu bola konkrétna »ZMLUVA« v podobe protagonistu [policajta] Abraháma Azoulaya, ktorá sa mu buď mala predĺžiť, alebo skrátka ku 18. marcu vypršať, čo je v podstate akýmsi «hnacím motorom» nasledovnej línie udalostí... • ...JE hádam ešte čestnejším, než bol voľakedy i sám Frank Serpico, či povedzme rovnako dobre tancuje [v tomto prípade iba pomerne krátko oproti Zorbovi] i taký tanec: syrtaki, ako aj renomovaná postava Alexisa Zorbu v podaní Anthonyho Quinna, a to ani nehovoriac, ako priam neuveriteľne sršal vedomosťami; hovoriaca encyklopédia, by sa presne hodila na toto pomenovanie; no asi najväčší kameň úrazu [ak to tak mám vôbec nazvať], spočíval predovšetkým v tom, že nakoľko sa jednalo o maximálneho „dobráka od kosti, ktorý by dal i tú poslednú košeľu”, z čoho vari automaticky vyplývalo, že sa na toto [kariérne?] povolanie príliš extra nehodil, kedy nielenže ležal v žalúdku svojim nadriadeným, no najmä sa koľkokrát ocital v dosť prekérnych situáciách, kde by už teda najradšej zavesil túto 20-ročnú kariéru rovno na klinec? • Ale zase, ak by sa v nich neocital, tak potom by to vlastne o čom bolo, však? • O predstaviteľovi hlavnej postavy: izraelskom hercovi Shaikeovi Ophirovi, som sa mimochodom tiež dozvedel, že bol i oceňovaným »mímom«, čoho podľa mňa patrične využíval i [pôvodom maďarský], vtedy už ale izraelský režisér: Ephraim Kishon, keď ústredná postava, hrala iba pomocou mimiky a gestikulačných pohybov; v niekoľkých náležitých scénach, ktoré sa mi medzitým stihli vryť do pamäti. • Z mojej strany išlo o veľmi príjemne strávených 87-minút, pri ktorých som držal hlavnému aktérovi všetky palce, aby uspel vo svojom poslaní. Jednoznačne, odporúčam! ()
Snad poprvé jsem viděla film, ve kterém nebyla žádná nesympatická postava. Asi jsem se na všechny dokázala dívat očima policisty Azulaie, který neměl problém najít v každém to dobré a nedokázal si tak hrát na četníky a zloděje doopravdy. Dobře se mi poslouchala i příjemná závěrečná píseň, která mi připomínala francouzské šansony té doby. ()
Toto som potreboval vidieť, nepochopeného, svojrázneho a niekedy až pribrzdeného policajta, ktorý robí svoju pracu odusevnene a na 100 % , len to si mysli iba on a zmýšľaním, ale aj niektorými scénami mi pripomínal Inšpektora Clouseau, ktorého by aj teoreticky mohol napodobňovať, keďže ten vznikol o dva roky skôr. Pri pozeraní tohto filmu ma napadol film Ja , moje druhé ja a Irena, lebo aj tam bol policajt za somára a ktorého nikto nechápal, okrem jeho najbližších, ktorý mu dali pomocnú ruku, ale on ju vždy zdvorilostne odmietol. Je super, že tu nebol nejaký frajerik v podobe Belmonda, ale normálny človek, so svojim trápením a fantáziou či nejakým cieľom. Ked sa spojil miestny gang kvoli pomoci policajtovi, nielenže to bolo milé, ale aj celkom vtipne podané a aj keď to celkový efekt do príbehu neprinieslo, tá scéna ako sa kradne kríž z kláštora bola najlepšou z celého filmu. Prišla aj fantázia, kde je náš neohrozený hrdina, čo by James Bond a tam som si povedal, bravo vedúci. Naozaj film i keď ide trocha parodickou linkou na Izraelsky spôsob, vobec nie je trápny ci hlúpy, práve naopak a aj l keď mi to potvrdí scéna, kde by som rad videl De Funesa, ale boli tam jeho Francúzsky kolegovia, no potvrdilo mi to fakt, že tento film sa rozhodne nechal inspirovať, tým našim Európskym a pristalo mu to. Silne 4*. ()
Tento film pojednává o policistu Azulailovi, který se domluví s celou francouzskou delegací, poklidně rozpustí náboženskou demostraci, počestně se spřátelí s prostitutkou..no, možná vážně nemá na to být policajt (jak sám říka), ale je to človíček se srdcem na pravém místě v moc milém a sympatickém podání (mě neznámého) Shaike Ophira, kterého si zde lze snadno oblíbit. Má první zkušenost s izraleskou komedií mi nepřišla nadšení, ale určitě zjištění, že i v Izraeli se natačely ve své době zdařilé a milé komedie. Mám sice z Ha-Shoter Azulai především pocit milé jednohubky o hodném policajtovi, která se ale bez většího souvislejšího děje či nějakých geniálních vtipů v podstatě bez problémů odejde. Nebylo to vůbec špatné a z filmu mi zůstal příjemný pocit. Líbila se mi i milá poetická úvodní písnička. ()
Trochu vtipné, trochu trapné a trochu nudné. 1) Potřebu fandit Azulaiovi po celý film (uživatel Willy Kufalt*****) jsem tedy rozhodně nepociťoval. Hlavní postava mi nepřišla ani tak moc hodná, jako spíš blbá._____ 2) Spoiler. Pak najednou přišel switch a Azulai svými znalostmi Starého zákona dá na frak i ortodoxním Židům. Ihned poté prokáže znalost francouzštiny na úrovni rodilých mluvčích. Na konci se opět projeví, co je zač. Hodnej? Ne, prostě je blbej._____ 3) Zábavné, byť velmi šablonovité zobrazení Francouzů, ortodoxních Židů a Arabů u mě vybudilo nějaký ten úsměv, ale na více hvězdiček to s ohledem na většinu snímku prostě nestačilo. ()
Tak pěkný a milý film se jen tak nevidí. Vtipný a dost o Izraeli poví. ()
ocenenia : Oscar 1972 - Nominácia na najlepší zahraničný film ()
S touhle komedií to mám naprosto stejné, jako s asi každým filmem s Pierrem Richardem v hlavní roli - první půlka geniální a jsem při ní permanentně nadšený, ale v té druhé ubývá nápadů, nikam se to neposouvá a vše je naprosto stejně, jen už krapet okoukané a nezbývá tak nic jiného, než si počkat na konec. A stejně jako u Pierra Richarda tomu tu slabou čtvrtou hvězdu nakonec ještě dám, i když by stačilo pár minut navíc a už bych to na ně neviděl. Tak jako tak to ale byl příjemný příběh o policistovi, který se na každém snaží najít něco dobrého a neustále se to snaží aplikovat v práci, navzdory tomu, že vedení se to vůbec nelíbí. Nejedna scéna mě tu dokázala rozesmát nahlas a nejednu si taky rád znova časem připomenu, jen škoda, že si to neudrží stejnou laťku po celý film, jinak by mé čtyři hvězdy byly bez jakýchkoli pochyb. A osobně mě překvapilo, jak vstřícné komedie v Izraeli točili (pokud tohle není náhodou výjimka), popravdě jsem čekal něco s lokálnějším humorem a míň přístupné pro zbytek světa. A překvapuje mě taky nominace na Oscara, protože tohle není zrovna ten typ filmů, které by se v nominacích objevovaly, ale asi to způsobil ten Zlatý glóbus. Slabé 4* ()
29. Zlatý Glóbus za rok 1971 - cena (1) - *Nejlepší cizojazyčný film - Izrael ()
„Tak se ho proboha zbavte! Není to tak jednoduchý….“ Jak jsem měl ze začátku tendenci tuhle izraelskou komedii o jednom neotřele se chovajícím policistovi vnímat jako takovou prostodušší blbinu, musím uznat, že časem se z toho vyvinul poměrně milí snímek. Abraham Azulai není totiž jen policejní nešika a neumětel (ač tedy tím je bezesporu taky), ale je to též velký znalec bible (první policista, co zpacifikuje demonstranty biblickým kvízem :D), výborný franštinář, skvělý tanečník a vlastně i charismatický společník. Trošku zvláštní kombinace charakteru a schopností, ale u komedie mám tendenci nad tím přivřít oči. Co jsem si určitě užil byla krásná, řekl bych typická, židovská hudba (včetně příjemné titulní/závěrečné písně - ač zde bych zas měl tendenci si myslel, že to mělo francouzský nádech). Celkově tedy poměrně velká spokojenost. Což tedy já u komedií zas moc často neříkám.... ()
Příjemná komedie o přiliš hodném policistovi, kterému k vyznamenání, služebnímu postupu a lepšímu důchodu musí dopomoci jeho přátelé, kteří patří k místní mafii, což on samozřejmě netuší. Výborná izraelská komedií se spoustou narážek na dobové reálie. ()
"ככה" Nepolicajtskou mäkkou povahou disponujúci, no napriek tomu náročné policajtské remeslo vykonávajúci Azulai balansuje vďaka svojej neschopnosti na hrane medzi službou zákonu a neobnovením pracovnej zmluvy. Zvrátiť osud na správnu stranu sa mu darí pravidelnými drobnými úspechmi, či už ide o de-eskaláciu násilnej demonštrácie ortodoxných Židov alebo znalosť cudzích jazykov. Keď mu začne hroziť definitívny odsun do civilu, rozhodne sa na jeho záchranu zakročiť samotný organizovaný zločin. Príjemná komédia, kde sa chlapík s manželkou živoriaci z ruky do huby oddáva nereálnemu sneniu aj priateľským rozhovorom s ľahkou devou. Pekné scény boli mužné tance v nočných podnikoch, pouličný telegraf, zahraničná návšteva aj záverečná kriminálna habaďúra. S izraelskou kinematografiou som zatiaľ nemal veľa skúseností, z ich filmami z minulého storočia prakticky vôbec a tento mi miestami evokoval nenáročné dobové talianske alebo francúzske komédie. Môže byť. Tri bureky. ()