Malpertuis : Histoire d'une maison maudite
Malpertuis: The Legend of Doom House
Režie:
Harry KümelScénář:
Jean FerryKamera:
Gerry FisherHudba:
Georges DelerueHrají:
Orson Welles, Susan Hampshire, Dora van der Groen, Michel Bouquet, Mathieu Carrière, Jean-Pierre Cassel, Daniel Pilon, Walter Rilla, Johnny Hallyday (více)Obsahy(1)
Mladý námořník Jan se vrací domů do impozantního rodinného sídla Malpertuis, kde se jeho umírající strýc Cassave chystá před smrtí rozdělit svůj majetek mezi dědice. Pod jednou podmínkou – že stráví zbytek života pod střechou Malpertuis. Jan brzy zjišťuje, že hrozivý dům, jeho temné nekonečné chodby a nikam nevedoucí točitá schodiště a především jeho podivní obyvatelé skrývají příšerné tajemství...
Filmová adaptace jediné novely „belgického Poea“ Jeana Raye je asi nejambicióznějším počinem belgické kinematografie a měla premiéru na festivalu v Cannes v roce 1972, kde běžela její zkrácená anglická verze. Surrealistický horor poté doslova zmizel a až nedávno belgický národní filmový archív ve spolupráci s režisérem Harry Kumelem vyprodukoval jeho dvouhodinový režisérský sestřih. Výraz Malpertuis označuje „doupě zlovolného.“ (choze)
(více)Recenze (21)
Fantasmagorická záležitost na hraně snu a skutečnosti s prolínáním do dalších časových rovin. Očekávání bizarně surreálné cesty se nenaplnilo. Snímek je značně utahaný, což by nevadilo, pokud by měl odpovídající tajemnou atmosféru. Působivá schodiště, labyrint chodeb s plynovými loučemi a dekadentní postavy tajemného sídla nestačí. Hlavní hrdina pátrá po tajemství domu zla, což semu stále nedaří. Gotickým horrorům italsko-španělsko-anglické scény nesahá Malpertuis ani po kotníky. On to vlastně není žádný horror, ale jedna velká halucinace poněkud obtížněji stravitelná. Dobrá kamera, zajímavé využití barev, zahrada s mlhou, laboratoř plná prapodivných tvorů. Chybí tomu však šťáva a napětí. A ten závěr! Hlavní myšlenka je okopírována z jednoho dílu StarTreku 60.let! Ten byl ovšem mnohonásobně napínavější. Ke konci jsem si vzpomněl na daleko vydařenější poetický horror těžící ze snů - českou Valerii a týden divů. Ta, na rozdíl od Malpertuis, za podívání rozhodně stojí. ()
Zlatá Palma - výběr ()
Nesympatický árijec v hlavní roli mi pil krev od první scény. Ale jinak jsem byl spokojenej. Atmosféra vynikající, panoptikum hodně divných postav tvoří v kombinaci se strašidelným barákem vskutku zajímavé kombo, které na diváka útočí celou dobu se sílícím úspěchem (zpočátku mě Malpertuis příliš nebavil, ale co minutu se to zlepšovalo), až na konci drtivě udeří zajímavým vypointováním. Skoro až mám chuť si přečíst knižní předlohu. Horror movie of the year ()
"To je čudné..." - "V Malpertuis nie je nič čudné.“ V prvom rade chcem ďakujem Chozemu, že ma s týmto filmom v roku 2010 zoznámil; netušil som, že Veľký Orson "Občan Kane" Welles hral v horore. Ale je to vôbec horor? Neviem, čo si mám myslieť - zatiaľ posledný raz sa mi to stalo u Švankmajerovho „filozofického hororu“ ŠÍLENÍ. Prvú hodinu to vyzerá ako „existenciálny horor“ (= hororové postavy sedia v hororových kulisách, ale nič „priamo hororové“ sa nedeje). Potom to začne pôsobiť (konečne) ako klasický horor o strašidelnom bu-bu-bu dome. Následne sa rozprávanie ale zvrtne (a to už som sa fakticky začal tešiť) na „vraždiacich chichotajúcich škriatkov“. Bohužiaľ, ani TO nebola pravda. Keď už som sa zmieril aspoň so slasherom... nedočkal som sa ani toho a koniec ma riadne prekvapil, pretože kvôli nemu film žánrovo zrazu vôbec nespadá do hororu, ale do fantasy (čo som naozaj nečakal). Pozrite si to a pomyslite si, čo chcete, ťažko radiť, je to extrémny filmový zážitok. Atmosféra famózna, všetko ostatné kontroverzné (to isté pritom mala aj knižka, v súvislosti s jej českým prekladom vás upozorňujem, aby ste nečítali zadný obal, v ktorom vydavateľ "múdro" v jednej vete prezradil nečakaný záver). ()
Sorry, vážení, ale já se tak strašně nudil, až mě film donutil dát ho natřikrát! Přitom po té výtvarné stránce je to luxus: všechny ty surrealistické výjevy, gotické prvky a barevné obrazy diváka opravdu potěší. O to víc s podivem, že mě to tentokrát úplně míjí. Malpertuis je natolik bizarní, až je v několika ohledech skoro nestravitelný. Ocenit, vzhledem k závěrečné pointě, by se možná dal při další projekci, kterou však prozatím striktně odmítám. ()
K Rayově formálně i obsahově originálnímu goticko-surrealistickému románu mám podobně nostalgicky vřelý vztah jako Vishnar a stejně vysoko hodnotím i filmovou adaptaci, k níž jsem hrdě udělal první české titulky. Harry Kümel zjevně ovládá svoje řemeslo, žánr i knižní předlohu. Nejenže věrně přenesl její děj i atmosféru, ale za každou obětovanou gotickou rekvizitu z knihy (vlkodlak) dodal tři nové (dvojčatovskou podobu, oko v obraze a kostlivce, který sice není živý, ale aspoň nás pozdraví pokýváním hlavy), nezapomněl mezi vší tou snovostí, teleportováním a křiklavými interiéry připomínající Argenta odkázat na Buňuela (oko) a navrch si úspěšně lajznul i takové vychytávky jako ani jednou neukázat titulní dům zvenčí nebo obsadit hlavní tři různé ženské role stejnou herečkou, okouzlující Susan Hampshire. Ta je v trojroli nevinné Nancy, nymfomanické Alice a mimózní Euryale (plus ještě dva štěky na konci, tedy v pětiroli) dokonalá a scéna, kde Jan přechází od jedné ke druhé a s každou prohodí pár slov, zatímco zbylé dvě ho pozorují, je skvostná. Nebo ten sled scén, kdy postavy nezávisle plánují co bude „až Cassave zemře“, propojených právě touto všemi opakovanou větou a zakončený Euryaliným "...pokud zemře". A když Alice přejíždí nehty po Janových zádech a ony na chvíli zmizí ve stínu a vy čekáte, že se místo nich vynoří drápy... I obsazení ostatních postav je typově přesné a vede ho Michel Bouquet jako komický slizoun Dideloo a na lesku mu dodává Orson Welles coby strýc Cassave. Pro každého hororového fandu je zhlédnutí tohoto dlouhá léta ztraceného klenotu povinností. Mimochodem ve stejném roce vznikl i můj jiný oblíbený gotický horor, hammerovská upířina DCERY ZLA. ()
Velice orginální, neznámý, ale za to pekelně zajímavý snímek, který je perlou ve svém žánru. Malpertuis 4/5 stopáže vypadá jako nějaký gotický horror od Maria Bavy. A to se vším všudy. Hýří barvami, má pěknou kamerou, obsahuje nezbytné tajuplné sídlo, samozřejmě má i horrorové prvky a v neposlední řadě i krásnou female fatale. Jenže 20 minut před koncem se scénář vytasí s brilantí pointou a převrátí vše na ruby. A já teda fakt nestačil zírat. K tomu připočtěte Orsona "Citizen Kane" Wellese jako starého Cassavese a je z toho kult jako prase! A pro každého milovníka horroru povinost! ()
Rayův román jsem nečetl a tak nemohu soudit, jak vydařenou adaptací tento dvouhodinový film je. Po vizuální stránce jde nesporně o zajímavé dílo. Surrealistické obrazy a prvky gotického hororu jsou působivé, ale příběh postrádá dějový spád. Přiznám se, že jsem se 70% času celkem nudil a díval se víceméně z povinnosti. Je to zbytečně dlouhé a utahané, zvláště první polovina filmu. ()
...už vím, kde viděl Herz louče pro svou Krásku a zvíře. Film je velmi pěkně a zajímavě natočený, u Kummela už podruhé vidím tak pěkný vizuál. Příběh sám nese rysy pořádného výmazu a vlastně drží pohromadě, byť je to brak; přemítám, proč to pro mě vlastně není za víc hvězd - new age zpatlanina vší možné mytologie by mi nevadila, vlastně mi ani nevadilo, že ta herečka vypadala ve svých druhých dvou podobách jak přeoperované Barbie; asi mi ale vadila ta uchichotaná groteskní skurilnost - je to v takových chvílích trochu Mrazík. Přidej trošku satanismu, zamíchej s Andersenem, až se to ohřeje středověkem, okořeň germánskou nechutností a máš to. ()
Působivé, přibližně v podobném duchu jako Loni v Marienbadu (aspoň co se mého dojmu týče). V obsazení vyniká Susan Hampshire hrající tři (plus dvě miniaturní) role, naopak Mathieu Carrière mě iritoval. Pro mě, neznalce hororového žánru, byl film příjemným překvapením. A vzbudil můj zájem o knihu. ()
ocenenia : MFF Cannes 1972 - Nominácia na 1. cenu ()
Nějak nevím co s tím. Zápletka má něco do sebe, sama o sobě je velmi zajímavá a pointa, ke které dojde, byla z celého filmu rozhodně tím nejzajímavějším. Nevím, jak moc byla originální, ale já jsem na nic takového doposud nenarazil a musím přiznat, že mě to až nadchlo. Jenže tohle všechno je zabaleno do utahaného podání, kterému chybí to nejdůležitější - atmosféra. Fakt nechápu, proč film, který má být surrealistickou mysteriózní fantasy a hororem, vypadá většinu času jako uječená italská komedie, která zapomněla, že má být komedií a že se v ní má mluvit italsky. Tohle není ani pořádně mysteriózní, ani napínavé, ani znepokojivé, ani pořádně divné, ani tak surrealistické jako Loni v Marinbadu, prostě si to nějak líně plyne a mě to většinu času nebavilo. Takže scénář funguje, ale jeho podání ne. Mám to naprosto přesně mezi dvěma a třema hvězdičkami a nějak se nedokážu rozhodnout, co dát. I při srovnání kladů a záporů jsem někde mezi. Zkusím dát to vyšší hodnocení a uvidím, kolik si z toho časem budu pamatovat. Zatím totiž mám pocit, že něco málo, co bych dokázal opravdu ocenit i po čase, v tom je. Teď jen záleží, jak moc se to náplní. Stejně to ale není nic, co bych označil jako povedené. A přitom ten námět je úžasný... Slabé 3* ()
Roztodivná změť divadelních gest, masek, symbolů, účelově tajuplných zákoutí všeho druhu, vášnivých obětí, výkřiků, patetického lomení rukama, vyšinutých umouněných podivínů, chichotající bezzubé chátry, všemožných vizí utrousených kdesi v setmělé uličce a jiných rádobysofistikovaných píčovin. Už chyběli snad jen skřítci s lucernami cupitající v mlžném oparu a cameo Davida Lynche s aligátorem na vodítku. Strašidelně únavný horror v první půli iritující pravidelnými dávkami moralistní agrese. A ten závěr... na svoji dobu možná originální, dnes už tuctový. ()
Malpertuis - "doupe zlovolneho" - je celkom slusny horor vo filmografii Big Orsona "Obcana kane" Wellesa, aj ked samotny Welles prakticky ziadny horor nenatocil /s trochou nadsazky by sa dalo uvazovat len o Procesu z roku 1962, ze ma urcite hororove prvky/. Prvu hodinu treba vyckat, lebo postavy len sedia v hororovych kulisach a nic sa dohromady nedeje. Potom sa vsak zacnu diat veci : chvilu ma divak pocit ze je v strasidelnom bu bu bu baraku, chvilu zase ma pocit, ze ide o slasher /ani to vsak uplne neplati, lebo klasicke atributy slasheru Malpertuis nesplna/. Orson Welles /Citizen Kane, Magnificent Ambersons, Touch of Evil/ vsak rozhodne vedel hrat, a strasidelna atmosfera je famozna. Okrem samotneho velikana Wellesa sa tu objavil aj Michel Bouquet /kultovy francuzsky film Dva Muzi ve Meste s Jeanom Gabinom/. Harry Kumel ako reziser mi vsak toho vela nehovori. 77 % z ucty k Wellesovi ako velikanovi svetovej kinematografie ()
Jean Ray měl zcela jistě v šuplíku během psaní přístup k pestrým kombinacím nedovolených látek a jak se děj odvíjel, šmátral stále hlouběji a když se blížil k závěru, pravděpodobně vytáhl krabičku s nápisem Yog-Sothoth a pokreslenou mooooc škaredými lebkami z neeukleidovských vesmírů a šňupnul z ní koňskou dávku. Filmaři měli pak už celkem jednoduchou práci, stačilo jim sehnat středně kvalitní hulení a během konzumace to nějak hodit na filmový pás. Až na toho odpudivého germána v hlavní roli jedna z nejvydařenějších halucinací tohoto roku. A to je už říjen! ()
Bizardný gotický horor...vlastne ani horor to nie je...tajomné a ponuré priestory a zákutia starého domu a sem-tam vyšinutí podivíni sú málo na nálepku horor - skôr ide o temné fantasy na hranici blúznenia. A sci-fi tu ani nehľadajte, ani jediný vedecko-fantastický prvok som v ňom nenašiel. Dlhočizný dej, ktorý som musel dať nadvakrát, aj to s miernym sebazaprením, sa vlečie prakticky odnikadiaľ nikam, samé extrémy, bizarnosti a uletenosti; potešia aspoň pekné herečky. Pointa prichádza až s absolutným záverom, za ktorú dávam o 1* naviac. Ťažko stráviteľný snímok. 35% ()
Úžasné kulisy, skvelá hororová atmosféra - nevídaný film. Cítil som sa ako pri čudnej nočnej more s ktorej niet úniku a keď sa z nej konečne prebudím tak znova usnem a začína to odznova. Geniálne! ()
Gotický horor nebo giallo? Možná něco mezi tím, ale to není podstatné. Podstatné je, že se jedná o úplně vymazlený příběh. První třetina filmu na mě působila jako historická romance, ale pak s přesunem do hlavní budovy se všechno totálně proměnilo. Atmosféra zhoustla a k tomu doprovázela temná hudba divné panoptikum včetně hlavní postavy ( nesympatický árijec) až do noblesního konce. Ale pozor, opravdový orgasmus zažijete, až při opravdu posledním záběru ;) ()
Velmi poutavé a ojedinělé. Příběh i atmosféra vskutku kvalitní. Vizuálně fajn zážitek. Přinejmenším zajímavé postavy a děj divákovu pozornost bezpečně udrží. Pak už jde jen o osobní vkus, jak film ohodnotit. Mě rozuzlení bohužel nechalo chladným, čekal jsem něco trošku makabróznějšího. I tak mám ale z filmu spíše pozitivní pocity, že ani lehce přepálená stopáž nevadila. Hodnocení: 70% ()
Avantgarda a umění.Orson Welles je nezapomenutelný.Velmi zajimávý film s překvapivou pointou. ()