Vyzvednutí Titaniku

Velká škoda. Podle mýho názoru tu máme zajímavej (i když hodně přitaženej za vlasy) námět bohužel přetavenej do celkem nudnýho a nezáživnýho filmu. Na tu dobu bych čekal něco kvalitnějšího. Nejde mi ani tak o uvěřitelnost toho filmu, je jasný, že tu tady netřeba hledat, ale zpracování je takový unylý a žádná z těch lákavých možností pro zajímavý vygradování filmu nebyla využita. Takže smůla vidím to na promarněnou příležitost a to jsem se přitom na ten film docela těšil. No co už nadělám...40% (11.07.2016)

Zaujímavý námet, pri ktorom ma neodradilo ani nízke hodnotenie a poviem vám, že mňa to bavilo aj keď som sa pri niektorých scénach držal za hlavu. Príbeh je úsmevný a vyzdvihnutie Titaniku vlastne tiež, ale priznám sa, že ma to bavilo. Práca s miniatúrami je celkom dobrá, úvod sa trošku dlhšie ťahá, ale keď sa začne loď vyťahovať s hlbín je to celkom zaujímavá a zábavná blbina. Záver, kde Titanic nakoniec došiel do cieľa sa mi vlastne aj celkom ľúbil. Mám rád tento vrak a rád som si pozrel aj tento vymyslený a úplne šialený príbeh. 60% - 3* (17.02.2023)

Aniž bych to plánoval, tak jsem si v jeden den pustil dva zfilmované příběhy Dirka Pitta, a musím říci, že u tohohle jsem se zabavil víc než u Sahary. Vyzvednutí Titaniku je o čtyři minuty kratší, jenže díky slušnému tempu a minimu hluchých míst mi uběhlo podstatně rychleji. Nejde o dobrodružnou jízdu, spíše by se hodilo do kategorie tísnivý politický thriller. Scénář si libuje v dlouhých dialogových výměnách a kamera zase v táhlých mlčenlivých záběrech. Přiznaným vrcholem snímku je ovšem impozantní vynoření nešťastného parníku. Hudba Johna Barryho jí dodala potřebné kouzlo, které nevyprchalo ani po čtyřiceti letech. (02.01.2022)

Román ´Vyzvedněte Titanic!´ napsal spisovatel Clive Cussler v roce 1979 a kniha zaznamenala ohromný úspěch. Je až s podivem, jak rychle se toho chytili filmaři, neboť následující rok právě na základě této knihy vznikl snímek, který svým názvem naopak spíše budí rozpaky. Scénář je na takovou rychlost napsán solidně a snímek jako takový vyznívá zcela zásadově s ohledem na svou dobu. Dějově jde o vzácný nerost, který se hodí do vývoje amerického experimentálního obranného systému a zjistí se, že se nachází právě na ztroskotaném Titaniku. Jak ho ale získat. No jasně, loď vyzvednout ze dna celý. Když je dílo dokonáno, objeví se Sověti s nárokem na onen nerost. To ve zkratce striktně prozrazujíc, že je děj z doby tzv. Studené války. Tento fakt je však do příběhu vsazen jen okrajově, neboť děj sleduje převážně počínání hlavních aktérů ve snaze Titanik vyzdvihnout. Na svou dobu více konverzační, ale na zajímavosti to nijak neubírá. Scéna objevujícího se Titaniku na hladině moře je vrcholem celého snímku, který vypadá i po tolika letech setsakramentsky dobře. Že jde o čirou fikci musí být snad každému jasné. Jako dobrodružný příběh však námět nabízí přívětivou podívanou. (12.03.2018)

Naivní ve všech směrech. Špionážní téma a la studená válka a Titanic už samo o sobě není ideální spojení a přidá-li se k tomu nevědomost s velkým N, pak vznikne nepovedená sci-fi. Je pochopitelné, že v době vzniku filmu nebylo o vraku legendární lodi ani vidu, ani slechu, ale není možné připustit takové zhovadilosti typu, že vrak by na dně po x desítkách let zůstal téměř neporušený a nezrezavělý, se zachovalým dřevěným vybavením, napnutými stožáry a div ne pozlaceným nápisem. Totálním výsměchem je slavná scéna vynoření Titanicu a jeho pompézní doplutí do New Yorku. Těžko říct, jakou měl film odezvu u diváků a zejména pak u v té době stále žijících přeživších pasažérů. A jaké pak bylo zklamání všech, když o šest let později poznal celý svět pravdu o Titanicu zásluhou týmu dr. Ballarda. (08.05.2012)