Rváčův deník

Zfilmované memoáry jednoho literárně nadaného newyorského narkomana. Nevěřím, že hlavní role v podání DiCapria vyžadovala vrcholné herecké umění. Domnívám se naopak, že komplexní charaktery, civilnější, pracující s bohatější škálou pocitů a nálad, jsou mnohem náročnější. Pan herec je ten, kdo pouhou intonací, postojem, nepatrným pohybem nebo mimikou dořekne vše, co do skriptu nešlo napsat. V tomto příběhu pro takové jemnůstky moc prostoru není. --- To ale vůbec nevadí. Tohle je agitka proti drogám a jako taková je velmi působivá, snad jedna z nejlepších. (26.02.2011)

Jim se s kámoši poflakuje v newyorských ulicích, popíjejí, občas si čichnou ředidla, občas vyvedou nějakou klukovinu, ale hlavně je baví basketbal. A potom jednou zkusí heroin „Nejdřív, to byla záležitost sobotní noci a ty se cítíš fajn, jako gangster nebo rocková hvězda. Je to jenom něco na zahnání nudy. Říká se tomu kocovina, malý zlozvyk. Je ti tak dobře, že to začneš dělat i každý úterý pak čtvrtek a jsi v pasti. Každý začátečník tvrdí, že on nepodlehne, ale podlehne.“ Předlohou byl deník básníka Jima Carolla, kam si, v době svého bouřlivého dospívání, zapisoval své zážitky a zkušenosti. „Z nosu vám teče, v břiše máte křeče, nohy ztěžknou jako po šesti utkáních odehraných za sebou. Ten hlas vám někde v koutku hlavy říká: Ještě jednou, pak přestaň.“ Místo domova, školy, místo milovaného basketu mu zbyla už jenom ta ulice. A k tomu krádeže aut, přepadání, loupeže. Rváčův deník je dostatečně odstrašujícím varováním, kam až může člověk spadnout a co všechno je schopen udělat. A to nejenom díky skvělému DiCaprio v hlavní roli. Víc takových filmů. Svět drog a narkomanů. Svět „v nádherných úryvcích nebo příšerných snech“. (28.06.2006)

Dva roky předtím, než se pocachtal ve vodách severního ledového oceánu, se Leo objevil v diametrálně odlišném filmu. Ve filmu o kterém jsem popravdě do poslední chvíle ani pořádně nevěděl. O feťácích jsme toho už spoustu a na Requiem for a Dream jen tak něco mít nebude, ale The Basketball Diaries je i tak velice dobrý a dost těžký film. Normálně bych asi napsal, že Leonardo DiCaprio tu předvádí životní herecký výkon, ale to bych asi kecal. Ne že by byl tady špatný, on je prostě jen perfektní úplně všude a i tady jeho herectví bere dech. A hodně mladej Mark Wahlberg mu dobře sekunduje. Film samotný krásně vykresluje všechen ten hnus a špínu okolo a docela bych i uvěřil, že realita je i daleko horší. (06.06.2017)

Občas se poperou, jindy něco čmajznou, nemají úctu k autoritám, občas se opijí nebo čichají drogistické přípravky. Jsou to výrostci, ale ještě by nad nimi člověk hůl nelámal. Jeden z nich se vymyká: solidně hraje basketbal, s pokorou navštěvuje smrtelně nemocného kamaráda a píše si vše, co vidí v ulicích New Yorku a hlavně o tom, kam se ubírá jeho (ne)všední dospívání. Jemně prokreslené, soustředěné, živočišné i nervní DiCapriovo herectví se dere nahoru. Z rebela se pomalu stává muž, aby znovu spadl na samé dno: kvůli tomu, že si jednou „vezme“. Za solidní výpovědí o užívání drog stojí básník a hudebník Jim Carroll (jeho nejvýznamnější práci představuje právě jeho vlastní autobiografická kniha), o filmovou verzi byl prý mezi mladými herci slušný zájem (třeba Johnny Depp nebo River Phoenix), nakonec padla volba na DiCapria, který však nechtěl, aby to byl pouze nějaký laciný propagační film proti drogám. Nestalo se. A DiCaprio byl před kamerou znovu nesmírně přirozený. Nestaral se o to, co si druzí myslí (i proto následně přijal roli homosexuálního básníka Rimabauda), a i to mu možná v začátcích hodně pomohlo. (26.12.2015)

Můj oblíbenec Lenonardo DiCaprio zde byl naprosto přesný a naprosto mě udivuje, že už v takhle útlém věku byl naprosto fenomenálním hercem a postupem času se stále zdokonaluje. Naprosto boží splynutí s rolí, kdy jsem mu věřil každičkou grimasu tváře. Ostatní herci ho příjemně doplňovali. Zejména Mark Wahlberg zde byl velmi dobrý. Nad samotným příběhem jsem se poté rozplýval blahem. Je z něj cítit, že ho napsala sama ulice. Divák dokonale chápe motivace a jednání jednotlivých postav i jejich vývoj v průběhu času. Pokud tohle měl být snímek, kterým se Scott Kalvert poprvé uvedl do povědomí, tak je věčná škoda, že toho nestvořil více, protože v tomto filmu byly jeho jednotlivé složky v dokonalé symbióze, a to je dokonalá vizitka právě režiséra. Mimořádně silný příběh seznamující diváky s dobou, kdy bylo velmi snadné nasednout na vlak narkotik. Tento vlak obvykle jezdil bez zastávek a vyskočit zvládli jen ti nejsilnější kusy. Neskutečně rychle to celé uteklo. Snímek je napráskaný akcí a stále se něco děje. Když jsem viděl scénku, kde se objevil samotný autor knižní předlohy Jim Carrol (což jsem tehdy ještě nevěděl), tak jsem si řekl, že skoro až není možné, jaké skvělé typy lidí režisér obsadil, protože ten člověk měl naprosto typický vyfetovaný ksicht ala glum. Nezbývá mi tak nic jiného, než sem prásknout takových slabších 5 kousků, protože jsem se nenaudil ani 1 pikosekundu. (09.04.2020)