Neviditelné děti

7 krásných příběhů, ten poslední se mi líbil nejvíce, tři z nich mě rozbrečely, jeden se mi moc nelíbil, jeden pobavil, to je dobrá bilance na povídkový film. Cílem bylo ukázat nevinné, kteří žijí mezi námi, žijí po celé Zemi a bezpráví, zoufalství a boj o přežití se jim stalo každodenností. Film říká: tohle se děje dnes a denně, tak nezavírejte oči a buďte k sobě upřímní, protože ve všech případech je na vině náš svět, svět dospělých, co zapomínají ... být dětmi, být ohleduplnými, být vidoucími. Povídky ovšem končí krásně ... nadějí, smířením, úsměvem ... a my si uvědomíme, že bídu, zoufalství a nespravedlnost vnímáme především my, protože odmítáme svět vidět dětskýma očima... Neviditelné děti, vizte je, šiřte je a myslete ... na dítě v každém z nás... (11.09.2012)

Moc se mi líbil třetí a poslední příběh (dívka nakažená HIV a dívka žijící jen s 'dědečkem'), oba výborně vystihly pocity dětí i situaci kolem nich. Při těch dvou jsem si opravdu připomněla, jak dobře na tom většina lidí je a jak si často vůbec neuvědomujeme, co všechno máme. Exuperyho citát má na konci filmu obrovskou sílu. (20.12.2009)

Príbehy sú rôzne, dokonca tak rôzne, až sa zdá, že ich nič nespája okrem detských postáv. Väčšina z nich zaujme od prvých sekúnd, u mňa najviac zabodovali prvý a posledný, teda Tanza (režisér Mehdi Charef) a Song Song and Little Cat (režisér John Woo). Hlavne ten posledný ako dokonalá citová vydieračka s melancholickou hudbou, ale dokonale sadla a príbeh s neuzavretým snovým koncom pohladil po duši. Ridley Scott s fotografom preneseným do detských rokov aj keď asi nejpremyslenejší príbeh je poslabší spolu s talianskym zlodejíčkom Stefana Venerusa. Ako celok to určite stojí za pozretie, lebo ponúka pohľad tvorcov rôznych kultúr na extrémne situácie detí zatiahnutých do vojny, chudoby, otroctva alebo obyčajného odcudzenia od rodičov. (24.03.2014)

Vydarené príbehy sa tu striedajú s menej vydarenými. Začiatok dobrý, Afrika a deti, to je vždy veľmi citlivá téma a veľmi dobre je tu zobrazená. Cigánska časť je taká nemastná -neslaná, podobne tie latínskoamerické. Špecifická je tá balkánska, ktorá je druhou najlepšou v tomto súbore krátkych filmov hneď za africkou. Je dobré, že vyšiel takýto projekt. (18.05.2016)

Tanza (Mehdi Charef) 4* - příběh z afriky, z prostředí dětských bojovníkdy, kdy Tanza by radši seěl ve škole a měl normální dětství, než aby zabíjel. Blue gypsy (Emir Kusturica) 3* - příběh o cikánovi, kterému je lépe v ústvu než na svobodě, má to humorné prvky, ale celkově nic moc. Kusturica, ale jinak točit neumí. Jesus children of America (Spike Lee) 4,5* - příběh holčičky z amerického černošského gheta, která musí řešit věci za které nemůže. Zato její rodiče jsou na přesdržku. Bilu e Joao (Katia Lund) 4,5* - příběh z Brazilských smetišť, příběh pevného pouta a vynálezavosti jak přežít. Taky ukázka blízkosti a vzdálenosti bohatého a chudého života. Zajímavé prostřihy s videohrou. Jonathan (Ridley a Jordan Scott) 2* - těmhle toto téma neměli vůbec svěřovat. Dobrá kamera, střih a hudba nahrazují příběh o ničem. Jednoznačně nejhorší příběh filmu. Ciro (Stefano Veneruso) 3,5* - příběh z Itálie. Kdy děti musí krást, aby měly na běžné požitky normálních dětí, respaktive dětí s normálními rodiči. Song song and little cat (John Woo) 5* - dojemný a zároveň drsný příběh holčičky, která měla sen jít do školy. Nakonec její oporou po strátě dědečka je věc z druhé strany břehu, ze světa neuvěřielně bohatých a rozmazlených. Nejépe ukázány pojítka a rozdíly mezi těmito světy. Nejlepší příběh na závěr. (20.06.2009)