Reklama

Reklama

ČSFD projekce Kaskadér

Podrobné vyhledávání

Velký útěk

  • USA The Great Escape (více)
všechny plakáty
Trailer
86%
193. nejlepší
Hodnocení a fanklub
Dobrodružný / Drama / Válečný / Historický
USA, 1963, 165 min

Obsahy(1)

Do zvláštního tábora, který za druhé světové války nejvyšší německé velení vybudovalo pro nejproblémovější zajatce spojeneckých armád, přiváží eskorta nové vězně. Místní velitel, plukovník von Luger je pevně přesvědčen, že se nikomu ven uniknout nepodaří. A proto nemá smysl ani něco podobného plánovat. Přesto se již první den o útěk z tábora pokusí hned několik nováčků. Velitel zajatců Bartlett, jemuž se v minulosti podařilo připravit již několik úspěšných útěků, navrhne svému nadřízenému Ramseymu akci, při níž by z tábora najednou zmizelo dvě stě padesát zajatců. A tak se rozběhnou pečlivě utajované přípravy na největší útěk druhé světové války. Důležitou roli v něm hrají Američané Hendley a Hilts, Angličan Blythe, Australan Sedgwick a Polák Velinski… Působivé drama, které patří mezi nejlepší válečné filmy, natočil úspěšný hollywoodský režisér John Sturges, podepsaný rovněž pod dramatem Stařec a moře, westerny Sedm statečných, Poslední vlak z Gun Hillu, Přestřelka u O.K. Corralu, Hodina pušek či sci-fi Zajati vesmírem. Přestože příběh byl inspirován skutečnou událostí, nezdůrazňuje jeho tragiku a spíše se soustředí na život v táboře, na důmyslné přípravy a plány hrdinů. Vsadil přitom na širokou řadu osvědčených hereckých osobností (Steva McQueena, Jamese Garnera, Charlese Bronsona, Jamese Coburna, Donalda Pleasence), které brilantním způsobem ztělesňují určitý typ. Hudbu k filmu napsal americký skladatel Elmer Bernstein. (Česká televize)

(více)

Zajímavosti (59)

  • O jedné z nejslavnějších scén, kterou je Hiltsův (Steve McQueen) skok na motocyklu, se nějaký čas tradovalo, že ji herec natočil sám. On sám to ovšem pár let po premiéře filmu popřel, s tím, že sice tehdy byl velmi schopný jezdec, ale ne až tak dobrý, aby si na tento kousek troufl. (Se skromností sobě vlastní pak dodal, že "dneska už bych to zvládnul"). Řídítek se tedy chopil Bud Ekins, který McQueena už zastupoval při natáčení Bullittova případu (1968) – a byl, mimochodem, jednou z inspirací pro postavu Cliffa Bootha (Brad Pitt) v Tarantinově opusu Tenkrát v Hollywoodu (2019). Ten, ve spolupráci s australským motokrosovým šampionem Timem Gibbesem, vybral vhodný motocykl a postavil speciální rampu, kterou odzkoušel při několika různých rychlostech a s ohledem na různou odhadovanou výšku plotu. Nakonec na ni najížděl při rychlosti 60 mil za hodinu (97 km/h), vyskočil 12 stop (3,7 m) do výšky a letěl 65 stop (19,8 m) daleko. Při ostrém natáčení byl pořízen pouze jeden záběr, po jehož dokončení štáb nejprve oněměl a pak propukl v divoký potlesk. A mimochodem, když už nehrozilo "nebezpečí pro film", vyzkoušeli si stejný skok s pomocí Eikinsovy rampy nejen McQueen, ale i jeho herečtí kolegové James Coburn (Sedgwick) a Charles Bronson (Danny). Všem se podařil. (NIRO)
  • Písně, které vězni zpívají před chatou, aby přerušili hluk od zpracovávání kovů, jsou koledy „Oh Come All Ye Faithful“ a „Twelve Days Of Christmas“. (Hellraiser12)
  • Hilts 'The Cooler King' (Steve McQueen) měl za předlohu postavu poněkud atypickou. Zatímco většina zajatců byla ztvárněna podle důstojníků RAF nebo Empire Air Force, major John "Johnnie" Bigelow Dodge (1894-1960), známý též jako Artful Dodger byl příslušníkem britské armády, třebaže byl původem Američan. Dovolme si malou poznámku ohledně jeho matky Flory - jejím druhým manželem se stal Lionel George William Guest, bratranec ministerského předsedy Winstona Churchilla. Dodge bojoval už v první světové válce a zažil tragické bitvy u Gallipoli a Dardanel. Nějaký čas strávil u námořnictva, za své činy byl vyznamenán. Před druhým konfliktem se přihlásil jako dobrovolník k 51. pěší divizi Highland. Poté, co se jeho jednotka vzdala v Saint-Valery-en-Caux, Dodge se pokusil doplavat k evakuačním lodím, ale ty byly příliš vzdálené, ačkoliv John uplaval kolem sedmi mil. Po návratu na břeh jej zajali Němci. O další útěk se major pokusil při plavbě po řece Scheldt na holandském území - skočil do vody, ale osudným se mu stal vystrašený Holanďan, který ho předal důstojníkům Luftwaffe - tím je také vysvětlen důvod, proč se coby příslušník pozemních vojsk ocitl mezi zajatými letci. Než doputoval do Stalag Luft III, prošel tábory Dulag Luft (i tady se pokusil utéci), Stalag Luft I a Oflag XXI-B (další útěk a dopadení). Při přípravách Velkého útěku Dodge kvůli velké postavě nekopal tunely, nýbrž "odváděl pozornost" a snažil se zakrýt hluk způsobený hloubením. Jeho cesta na svobodu skončila odpoledne v den útěku, když byl chycen na nádraží Hirschberg. Putoval do koncentračního tábora Sonderlager s ostatními kolegy ze Stalag Luft III, a také tady se zařadil do skupiny, která v září 1944 opět vykopaným tunelem utekla. Tentokrát Dodge prchal Němcům přes měsíc a dostalo se mu pomoci od příslušníků francouzského odboje. Nakonec ho udal německý sedlák a Dodge putoval do koncentračního tábora v Sachsenhausenu. Zde strávil většinu času na samotce až do února 1945, kdy byl odvezen do Berlína a byla mu přidělena úloha mírového vyslance za účelem uzavření separátního míru mezi Německem a Velkou Británií. (Robbi)
  • Většinu vězňů účastnících se velkého útěku vybrali hlavní organizátoři z mnoha zájemců losem. Tři Čechoslováci byli za mimořádné zásluhy při organizaci útěku zapsáni na seznam bez losování: Arnošt Valenta byl na sedmém místě, Bedřich Dvořák třináctý a Ivo Tonder dvacátý. Valenta učil budoucí uprchlíky základům němčiny a češtiny (útěk do Švýcarska byl možný jen přes tehdejší protektorát); Dvořák před válkou pomáhal svému strýci-krejčímu, proto vedl podzemní dílnu, kde vězni šili civilní obleky. (ajaxx)
  • Mezi skutečnými účastníky útěku byli i tři Čechoslováci, kterým se na rozdíl od Josefa Brykse uniknout podařilo. Arnošt Valenta byl jako jediný z nich 31. března 1944 popraven s dalšími 50 uprchlíky. Bedřich Dvořák a Ivo Tonder byli dopadeni až mezi posledními: Tondera zajalo gestapo s jedním Britem u Liberce; Dvořák se dostal s dalším britským důstojníkem jihoafrického původu do Prahy, byl i v Pardubicích, ale kvůli úpornému pronásledování odjel na Šumavu. Odtud se chtěl pěšky dostat do Švýcarska, ale v Klatovech jej i s kolegou na Velikonoční pondělí dopadli čeští četníci.Po zatčení byli Tonder a Dvořák posláni do tábora Colditz, kde byl uvězněn i Josef Bryks. (ajaxx)
  • Ve skutečném útěku figuroval i český válečný letec RAF major Josef Bryks. Do tábora Stalag Luft III byl deportován jako notorický "útěkář", proto se zapojil do prací spojených s útěkem. Z důvodu prozrazení už nestihl tábor opustit. Pokusil se utéci o tři dny později s britským kapitánem Douglasem Wilsonem. Oba byli odhaleni, pod palbou stráží se vzdali a byli uvězněni v izolaci. (Redyx1)
  • Filmové tunely byly vytvořeny kombinací dřeva a kůže vyplněné směsí sádry a různých odpadků. Z jedné strany byly otevřené, aby bylo možné herce dobře snímat. (ČSFD)
  • Ve filmu zazní i jedno slovo španělsky a dokonce dvě latinská. (ČSFD)
  • Některé skutečné okolnosti ve filmu chybí, protože vešly ve známost až po jeho dokončení. (ČSFD)
  • Hlavní postava filmu kapitán Hilts 'The Cooler King' (Steve McQueen) nosí hodinky značky Rolex Speedking. (dyfur)
  • Když místní domobrana na zahrádce baru u břehu řeky spáchá atentát na německé důstojníky, detailní záběr na bar kromě značek světových výrobců alkoholu (např. Cinzano) odhaluje etikety sýru "Veselá kráva". Francouzský výrobce Groupe Bel začal expandovat tuto značku po západní Evropě během třicátých let, tedy těsně před druhou světovou válkou. (bjh)
  • Stejně jako filmová postava Roger 'Big X' Bartlett byl i její představitel Richard Attenborough za druhé světové války bojovým pilotem RAF. (Charpy)
  • Společnost SCI se snímkem inspirovala při tvorbě počítačové hry "The Great Escape" (2003). (Fondak)
  • Ve filmu kromě komparzu nevystupuje žádná žena ani dítě. (facojurka)
  • Sandy 'Intelligence' MacDonald (Gordon Jackson) měl reálný vzor v poručíku George Harshovi (1910-1980), velmi dobrém kamarádovi Wallyho 'Tunnel King' Floodyho. Harsh pocházel z amerického Jihu, ke konci 20. let se stal závislý na alkoholu a zapadl do skupiny recidivistů přepadávající z dlouhé chvíle obchody. V říjnu 1928 při přestřelce v obchodě zabil Harsh jeho majitele Willarda Smitha. Byl odsouzen k trestu smrti, ale po přiznání jeho komplice Richarda Galloglyho soud změnil verdikt na doživotí v zařízení Bellwood (Atlanta City). Harsh pocházel z bohaté rodiny a ta se pokoušela pro svého příbuzného vymoci milost, tu mu udělil guvernér státu Georgia v roce 1941. Po propuštění, aby se vyhnul vlivu bývalých kompliců, zamířil do Kanady a sloužil jako zadní střelec u Kanadského královského letectva (RCAF). Tři roky strávil jako válečný zajatec, podílel se na "Velkém útěku", ale před jeho realizací byl s dalšími devatenácti podezřelými vězni přemístěn do lépe zajištěného tábora Belaria. Po válce Harsh prodával knihy a podnikal v lesnictví. V roce 1971 napsal biografickou knihu Lonesome Road. Na Štědrý večer roku 1974 se pokusil zastřelit, ale přežil. Brzy byl stižen mrtvicí, následovalo přátelské gesto Wally Floodyho, jenž ho se svou ženou ubytoval ve svém domě v Torontu. Harsh se ve zdravotnickém zařízení v Sunnybrooku zotavil, ale osudnou se mu stala další mrtvice, kterou na začátku roku 1980 nepřežil. (džanik)
  • James Garner mohl při realizaci své postavy Hendleyho 'The Scroungera' využít osobních zkušeností, posbíraných v Korejské válce. (džanik)
  • Postava Rogera 'Big X' Bartletta (Richard Attenborough) měla předobraz v britském důstojníkovi Rogeru Bushellovi. Ten svou účast na útěku zaplatil nejvyšší daň - byl dopaden a popraven. Attenborough šel do takových detailů, že si nechal vytvořit šrámy kolem očí, které Bushell utrpěl při nehodě v jednom lyžařském závodě. (džanik)
  • Steve McQueen pozdržel celou produkci požadavky na úpravu scénáře, aby jeho Hilts 'The Cooler King' byl více akční. (džanik)
  • Německá policie poblíž místa natáčení přistihla několik herců včetně Steve McQueena prohánějících se nedovolenou rychlostí. Šéf policie údajně řekl McQueenovi: "Pane McQueen, dnes jsme chytli už několik vašich kamarádů, ale vy jste vítěz." (ohledně překročení povolené rychlosti). Herec byl dokonce krátce zadržen. (džanik)

Reklama

Reklama