Zajati vesmírem

Studená válka skončila symbolicky ve vesmíru. Alespoň na filmovém plátně tedy. Film, který významově předběhl svou dobu. Po technické stránce ale hodně zestárl. Navíc ta přepálená stopáž jde trochu proti tomuhle jinak celkem originálnímu pra-sci-fi, tvůrcům se nepodařilo udržet napětí po dobu více než dvou hodin, on by to byl také zázrak vzhledem k tam průhlednému dějovému oblouku... (31.10.2012)

Jsou to sice slabé 4*, ale celkem zasloužené. Vadí mi, že jsme na začátku hnedka vrženi do situace, bez toho, aniž bychom více poznali ty tři astronauty, protože ze začátku jenom o nich víme to, že to jsou astronauti, až později se o nich začne ukazovat něco víc. Tenhle fakt může způsobit, že to někomu bude působit utahaně a bude ho to nudit, ale i když mi to vadí, i tak mě to spíš bavilo než nudilo. Finále to má navíc dost napínavé a dokonce tu Sověti nejsou zlo, právě naopak (!), což je u amerického filmu z doby studené války dost překvapující. Technicky je to dost na úrovni, samozřejmě na rok 1969. Nakonec ty slabé 4* dám, jelikož ten konec je opravdu dost napínavý. Jenom mě překvapuje, že jsem na tenhle film narazil až teďka a neobjevil jsem ho někdy dřív. (14.07.2019)

Snímka akoby predznamenávala vlnu katastrofických diel nasledujúcej dekády. Zároveň tu išlo aj o pacifistické posolstvo, ale na to politici bohužiaľ príliš nereagovali. Takže aj Apollo 13 alebo Gravitácia majú svojich predchodcov a taktiež aj kvázi doku-drámy-thrillery typu United 93. Sturges si je tohto prístupu vedomý a chce, aby divák občas zabudol, že sleduje hraný film. K tomu ale príliš nesedia rozhovory s manželkami, ale zase dá sa pochopiť, že štúdio muselo myslieť na širšiu divácku obec. Len ich radšej malo rozptýliť do celej druhej polovice a nie hneď za sebou. Zároveň má Marooned čo povedať aj dnešnému divákovi. Obsesia cestovania do vesmíru, či skôr do blízkosti Zeme, sa v podstate skončila a vesmír dnes znamená hlavne jeho pozorovanie zo Zeme. Priority výskumu sa tak, možno dosť nečakane, ale logicky, zmenili. (02.02.2021)

Předem děkuji za tip D.Moorovi. Příjemné připomenutí atmosféry sci-fi filmů šedesátých let. Pomalu plynoucí děj, dlouhé záběry, záhadné pazvuky vesmíru a prapodivné tóny industriální hudby budoucnosti. Bez těchto ingrediencí se žádný film té doby a tohoto žánru neobešel. Mělo to (a stále má) rozhodně své kouzlo. Díky těmto filmům si může dnes člověk uvědomit, co v začátcích letů do vesmíru lidé dokázali a hlavně s jakým vybavením. Jako bych už slyšela zvídavé dotazy dětí: "Páni, ti filmaři si ta zařízení představovali ale srandovně, taková neohrabaná, veliká". A překvapující odpověď: "Ale to si ti pánové nevymysleli, to se opravdu používalo". (12.08.2011)

LISTEN, BABE, I.. I JUST WANT TO TELL YOU THAT I LOVE YOU! WHAT? I SAID, I LOVE YOU. I JUST WANTED YOU TO KNOW. I KNOW THAT! I JUST WANTED TO MAKE SURE!!! Mno vesmírný filmy jsou skvělí. Tenhle konkrétní má své vrcholy i pády. Začátek filmu je trochu nudný, ale to je pochopitelné. Napřed musí být vesmírná rutina a pak teprve se musí vše pokazit. Když se nepovede zažehnout motory pro cestu zpět na matičku zemi, pak teprve začíná ten správný boj o přežití. Zápory: Hackman tu byl nesympatický, nervózní a nechápu jak prošel psychotesty, když na bílém papíře viděl obilí. Scéna s manželkami = jedna velká nuda a u Cecile s rukou na monitoru jsem čekal, že začne vřískat Steven Tyler. Závěrečná ruská loď pípala jako couvající náklaďák a mrzí mě osud kosmonauta Crenna. Plusy: Crenna. Gregory Peck vypadal opravdu jako šéf Nasa a nějaký to napětí se tam přeci jen na rok 1969 našlo. Režisér Sturges opravdu uměl. (14.04.2016)