Obsahy(1)
„Duševní sílu si člověk uvědomí až poté, co psychická muka překročí fyzickou bolest.“ Tak to vidí kontroverzní režisér Shozin Fukui a zároveň tím předznamenává, že jeho netradiční pojetí filmařiny není pro upejpavé diváky. Ačkoliv jde o Fukuiho neslavnější dílo, nikdy se nestalo populární a neopustilo status undergroundové podivnosti.
964 Pinocchio označuje sexuálního cyborg-otroka, který na požádání plní veškeré perverznosti. Jenže 964 selhal. Není schopen erekce, čímž se stává nepoužitelným a je svými vlastníky vyhozen na ulici. Zde se ho ujme duševně chorá, či spíše nepříčetná bezdomovkyně. S postupem času vyvstává otázka, kdo z těch dvou je šílenější.
Fukui ošidně míchá klidné záběry s hyperkinetickými, výjevy zvracení s futuristickými obrazy. Tím dosahuje překvapení i znepokojivosti. Ohlédneme-li od některých scén, můžeme přistoupit na skutečnost, že 964 Pinocchio vyvolává čisté emoce a ve svém výsledku působí interesantně. (Shadwell)
(více)Recenze (37)
Mno... potenciál v tom byl a rozhodně ho nebylo málo. Jen by tomu výrazně pomohlo, kdyby se to celé nezvrtlo v samoúčelnou úchylárnu (ze které se snaží v závěru zajímavě vyhrabat, ale závěrečná totálně wtf scéna to zase celé shodí), kdyby to trvalo nanejvýš jen něco málo přes hodinu a kdyby se Fukui víc věnoval scénáři a víc toho o postavách řekl. Pak by to vůbec nebylo špatné a i ten kyberpunkový styl by s tím solidně fungoval (nakolik jsem se tady i u Tetsua přesvědčil, že prostě není pro mě, aspoň ten japonský), ale bohužel se tak nestalo. A i přes solidní začátek, který ještě něco buduje a dává docela smysl, jsem z toho nakonec spíš zklamaný, protože to mělo rozhodně na víc, než jen být tetsuovější než Tetsuo. A ani to se asi úplně nepovedlo, i když mi oba filmy sedly zhruba stejně a tenhle se i víc snažil o nějakou zápletku. Samozřejmě je to tedy neskutečně uřvané, psychopaticky natočené, každá normální postava je magor a každá šílená postava je už totální magor a samozřejmě nechybí ani dost bizarností a nechutností. Mezi ty se dá určitě řadit i ta rozsáhlá zvracecí scéna, která zvracením teprve jen začíná, ale žádný hlubší smysl a tím pádem se pro mě řadí mezi důvody, proč to vnímám hlavně jako samoúčelnou úchylárnu. Těch důvodů mám víc, třeba ty dlouhé scény mučení, při kterých ani není poznat, co se v nich vlastně děje a vše tak jenom zbytečně protahují, stejně jako ty rádobyartové scény dlouhých bezcílných chození ve vestibulu metru nebo zírání kamsi do neznáma. Mělo to prostě na víc, i na svůj styl a žánr, takhle to jen zapadne mezi ostatní japonské úchylárny. Ale popravdě si myslím, že natáčení občas musela být sranda - hlavně při všech scénách odehrávajících se mezi lidmi :D Lepší 2* ()
Epos o porouchaném vibrátoru. Škoda, že se takovéto filmy netočí v Čechách. Veleúchvatnému Macháčkovi nebo překrásnému Liškovi by to v roli zhrzeného vibrátoru velmi slušelo. Samozřejmě, věděl jsem do čeho jdu, nebo alespoň tušil, ale podívaná která se na mne vyvalila byla přeci jenom šokem. Ale šílená doba si žádá šílenou kulturu. ()
Bizzarre, navyše miestami nechutný a s iritujúcou kamerou. ()
Celý filmársky tím aj s hercami pravdepodobne patrili k sekte Óm šinri-kjó a škatuľa so sarinom im vypadla z rúk hneď v prvý deň nakrúcania. ()
Co do šílenosti a množství vyblité rýže nemá Himiko konkurenci široko daleko,ale jak k tomu příjde chudák dement Pinocchio?Na začátku jeho pouti to byl takový vyjukaný Budulínek jenže zlá Himiko z něho udělala hyperaktivního neposedu,který v agónii rozoravá asfaltku.964 výkřiků zoufalství zmateného člověka zbaveného důstojnosti bloudícího temným labyrintem vlastních zbytků mysli to je to co sem chtěl vyblít za Himiko já.Tak nějak tuším,že můj komentář dává asi tolik smyslu jako celý tenhle bezhlavý počin nicméně k jádru pudla pouze chci říct ,že je to ten neuječenější Japonský zvratek undergroundových jatek. ()
Maniodepresívna psychologicko postraumatizujúca mentálna retardácia zvukovo obrazovej zložky... Toto nie je umenie natočiť ale umenie dopozerať dokonca... ()
Snímek svojí bizárností připomínající film Tetsuo. ()
Škoda, že celý flim nebyl vizuálně jako úvodní sekvence. ()
Tí Japonci skutočne nie sú celkom v poriadku. Toto by vážne nenapadlo natočiť nikoho iného. Keď už nie je čím šokovať, žranie vlastných zvratiek na 95 percent normálnych ľudí zaberie vždy :D. Bohužial som asi neni jedným z nich. Celkovo to vo výsledku vo mne veľký dojem nezanechalo, ale v rámci jednotlivých scén to bolo zaujímavé. Film skrátka nerieši nič iné iba sa sústreďuje na to aby v divákovi vyvolal nejaké pocity. A aké, to už necháva na každom zvlásť. Viac ako dve to ale odo mňa nedostane aj keď to je veľmi odvážne a pre tých ktorých unavuje večná sterilita a jednotvárnosť, by toto mohol byť zaujímavý zážitok. Nehovorím že dobrý, ale zaujímavý. ()
Bizarní hloupost o ničem,kde se ztratíte v totálním úletu.Geniální nebo sračkoidní???. ()
Tak toto není ani zajímavé, ani vtipné, ani jakékoli normální slovo.... Jak to někdo může nazvat nejen hororem, ale hlavně filmem vůbec? Absolutní snůška sraček, extrému, debility, stupidity.... prostě perverzně labilní degent si řekl že natočí střihy hnusu a křiku a skáče přes páté osmé deváté áááááááá .... :-D ()
964 Pinokio-Uvrieskaný, ufňukaný, vytretý, japonský impotent z ktorého občas vyteká žltá gebuzina, ku koncu pripomínajúceho magora čo spadol do vápna, strieda Himiko-Bezdomovkyňa čo si o sebe myslí že je parná lokomotíva a následne sa váľa vo vlastných MEGA-zvratkoch. Títo dvaja (a spol.) ma presvedčili o tom že väčšia sračka už nakrútená byť naozaj namôže... ()
Z formálnej stránky, film mi príde spracovaný výborne. Krásne atmosférická vizuálna stránka, kamera tým roztrasenejšia, čím šialenejšie scény sníma, a napriek šialenému námetu je film kupodivu dosť zrozumiteľne natočený a vtiahol ma do seba tak, že som ho dopozeral do konca napriek tomu, že väčšina druhej polovice sa odohrávala už kdesi mimo zdravého rozumu. Zaujímavejšia je obsahová stránka. Zhruba prvá tretina až polovica filmu je zaujímavá úchylná dráma, stretnutie kyborga Pinocchia neschopného koordinovaných pohybov s duševne labilnou bezdomovkyňou, kde skrz mnohé absurdné a neodolateľne úchylné scény postupne spoznávame Pinocchiovu minulosť a akýsi rodiaci sa krehký vzťah medzi ním a bezdomovkyňou, pričom Pinocchiovi výrobcovia sa ho úporne snažia nájsť, pretože chcú utajiť existenciu sexuálnych kyborgov a nevedia predvídať, ako sa bude takýto kyborg správať na slobode. Potom sa však film postupne zvrháva na obrovskú psychiatriu - psychické záchvaty hrdinov sú čoraz silnejšie, hoci spočiatku, keď sú konfrontované s realitou bežného sveta, dá sa s nimi kupodivu celkom ľahko stotožniť. Po chvíli sa to zvrhne na neuveriteľne šialenú jazdu, kde asi totálne každý stratil posledné zvyšky rozumu. Špecificky japonská absurdnosť tu síce nechýba, ale uniesť toľko zvrhlosti a krutosti môže byť na niekoho priveľa. Keď si človek myslí, že už sa nedá ísť za hranicu šialenstva ďalej, po chvíli je vyvedený z omylu. Film sa teda začína ako mierne švihnutá emotívna dráma, ale ku koncu jediná emócia ktorá ostáva, je číročíra šialenosť, poslednú polhodinu bežiaca azda neprietržite bez akejkoľvek prestávky (občas príliš únavné a jednotvárne) - šialenstvo, záchvaty, telesné tekutiny, sadizmus, beštialita, zbesilé úteky cez mesto, všetko na čo si spomeniete. Napriek tomu to moju pozornosť udržalo až do konca. Nič pre slabé povahy, ale pre tie silnejšie je to veľmi dobré a inteligentné spracovanie "frankensteinovského komplexu" a pohľad do tých najextrémnejších zákutí ľudskej duše. ()
Bizarní love story dvou ztracených duší, který se i přes extrémní tempo, psychadelickou kameru a fakt, že všechny postavy jednaj a mluví jak na týdenní spídový kůře, nějak nedařilo mě zahákovat a udržet mojí pozornost. celý je to podaný bohužel dost vyčerpávající formou - v tom moři kvílení a koulících zraků se občas objeví skvělá scéna (musim vypíchnout tu s kolapsem/přehřátím hlavního hrdiny) ale nijak moc jich neni a když si říkáte, že to teda nějak dokoukáte, tak druhá půlka ještě přitvrdí. celý to doprovází agresivní industriálně ruchová "hudba" která, stejně jako samotnej závěr připomene (o hodně lepší) Tsukamotovo Tetsuo. celkově spíš zklamání, rozhodně to ale doporučim každýmu kdo mě požádá o tip na nějakej "divnej film". ()
Kdyby se jen nesnažili tak neúnosně protahovat určité momenty pro zvýraznění jejich významu, byl by to parádní béčkový cyberpunkový surrealistický film. Velká část příběhu je překvapivě dobře stravitelná a, že se ke konci začneme brodit v chaosu a abstrakci je u podobných filmů předpoklad. ()
Co to sakra bylo ? Přiznám se že do teď netuším. I přes relativně vysokou ostrost obrazu jenž sem měl k dispozici nebylo půlku filmu poznat co se tam vlastně děje, dialogy skoro žádné, hudba relativně zajímavá, pár scén kdy bylo vidět o co jde taky ušlo. Šokující to moc nebylo, zvracící scéna nebyla moc k uvěření. Stopáž 97 minut je prostě moc, stačilo by 25... btw. Tak nějak nechápu co lidi šokuje na tom že týpek běhá po ulici s betonem na krku a ječí u toho... asi sem divnej ale dám ***, nerad shazuji underground, tam se i snaha počítá za dvě. ()