Úder otevřenou dlaní

Komentář nemá s filmem vlastně nic společného. Pamatuju si na dobu, nejspíš ne příliš po revoluci, kdy se na ulicích začaly objevovat plakáty - možná i první billboardy. Mno, a reklamu na tenhle film si pamatuju dodneška, spolu s plakátem na Hořící Mississippy (díky tomu plakátu dodnes vím, jak se to píše :D). Plus mínus ve stejnym období jsem taky zachytil billboard na elektroniku Philips, se sloganem : "Jsme zpátky", nebo tak nějak - vůbec jsem to nechápal, a nechápu dodnes. Jinak - film šel teda v kinech, a posléze někdy i v televizi, odkud jsem si ho fikaně nahrál na VHSku a nejspíš se pak do omrzení učil jeho opakovaným sledováním kung-fu. (21.10.2011)

"Pěst jen přenáší sílu, ale srdce vnáší vůli". Hodně old school, možná až moc old school. Na Úderu otevřenou dlaní je hodně vidět, že si ho natočili čínští komunisti ještě v dobách tuhé totality. Děj se odehrává v roce 1914, Čína je okupovaná Rusáky (aspoň myslím) a přijíždí do ní neporazitelný ruský zápasník, aby všem Číňanům nakopal prdel. A to je přesně čas pro zdejší mistry v kung fu, které trápí pocit nevybouřeného vlastenectví, aby spojily své síly, ochránily své národní bojové umění a poslali ruské parchanty tam odkud přišli. Samozřejmě, tenhle film má spoustu chyb a klišé - až na jednoho hrají všechny Rusáky Číňani, višichi se šíleně řehtají, nikdo neumí hrát, příběh je stupidní a naivní, všichni ti rušští boxeři by od čínských bojovníků dostali strašnou nakládačku, bitky jsou spíš jen taková oťukávačka než opravdu hardcore akce, ale... Kung fu je tady takové oldschoolově rychlé a dynamické, nenarazíte tu na žádné dráty nebo speciální efekty a má to zkrátka takové to líbivé kouzlo "starých časů", které vás u toho udrží až dokonce a ještě vás slušně pobaví. (06.09.2007)

Čínský film zaměřující se na tematiku kung-fu, z něhož pravděpodobně vycházejí některé pozdější americké béčkové filmy s podobným námětem. Z filmu je čitelné ideologické zaměření, kdy kočovník Tung-Fang Sü postupně stoupá na třídním žebříčku až nakonec jako vedoucí Šenčouské kung-fu školy vystoupí proti utlačovateli. Zajímavou psychologickou proměnou prochází v rámci celého filmu postava vedoucího školy He DaHaie, kdy nejdříve zásadním způsobem vyhrocuje konflikt mezi školou Tung-Fang Sü, aby v druhé polovině filmu po útoku vedeném na něho samotného svoje stanovisko přehodnotil a nabídl Tung-Fang Sü dočasné vedení školy. (16.06.2011)

Jedním z problémů filmu je představitel hlavního hrdiny, který nemá žádné charisma a po celou dobu jsem si k němu nedokázal vybudovat nějaký vztah. Film diváka nabádá k pokoře - tak, jako to udělá hlavní hrdina, je lepší se nechat porazit a dokonce si sám zlomit ruku, než na sebe poutat zbytečnou pozornost. Tématem filmu je útlak, ať už hlavního hrdiny, kdy se proti němu postaví všichni zlý učitel tamější kung-fu školy (s vizáží čínského Temuery Morrisona), nebo samotné Číny, která je okupovaná. Hrdina má naštěstí po ruce starého mistra, který jeho již tak dobré kung-fu schopnosti ještě vylepší, a to technikou otevřené dlaně. Bojové scény jsou v pohodě, ačkoliv jich je vážně málo, stejně jako tréninkových scén. Politicky se jedná jako obvykle o film, ve kterém se Čína vypořádává s cizími mocnostmi, konkrétně Ruskem. Ve výsledku je to bohužel jen průměrný film. Je zábavné sledovat Čínské herce, jak předstírají, že jsou rusové. A paradoxně víc, než závěrečný zápas proti boxeru Datlovovi, mě zaujala záchrana unesené. A každopádně Molotov má pravdu, že ten film se nápadně podobá snímku Fearless s Jetem Li. (19.09.2010)

Potkat ranaře formátu jednoho z těch dvou, co tam po sobě ke konci nemilosrdně mlátí, tak prchám bez pozdravu. S tímhle dílkem poctivé východní akce zkrátka nemůže mít obeznámený divák po akční stránce sebemenších výhrad. Je to silně zaměřené na tradice a nacionalistické tendence, které byli Číňanům odjakživa vlastní. To je důvod, proč je třeba omilostnit i nám hůře pochopitelné expresivní herectví. Příběh tepe do Ruska (tehdejší obyčej), ale naštěstí je mu vlastnější líčení cti či odvahy. Abych ale pravdu řekl, místy jsem neměl úplně přítomný pohled a ke konci jen kontroloval hodinky. Vazby na minulost jsou pěknou připomínkou a mnohé přesvědčí. Já s tímhle filmem problém nemám, tím to však asi taky hasne. (30.10.2009)