Soudný den

Extrémně zábavné béčko, ve kterém se Neil Marshall doslova utrhl ze řetězu a spolu s hlavními hrdiny řádí jako o život. Už dlouho jsem se tak nádherně nepobavil u filmu, kde mozek opravdu nepotřebujete. Více: http://blog.obitus.cz/2008/05/doomsday.html (02.05.2008)

Kankán ve skotských sukničkách na středně propečené divošské zábavičce; rozkošný latexový pejsek Gimp; lidumilný srandista Sol; středověký magorking Malcolm; rozmašlované cameo Williama Wallace; některé záběry tak krásné/promakané (kat v lese!), až u nich občas lezou oči z důlků při vzpomenutí na fakt, že tahle úchylná pocta se vážně opravdu nebere a v té spoustě vtipných klišé si doslova libuje; dobrá muzika doprovázející kulervoucí akci, při které budete škemrat, abyste si aspoň na pár vteřin mohli dáchnout a spokojeně se nudit - aneb mysleli jste, že Mad Max je jediný, kdo má patent na überkůl postapokalyptickou jízdu? Tak si zajděte do kina na tohle, holátka. (26.03.2008)

Jasně, střih je na propečení médium (minimálně), je alarmující, že režisér nedokáže pracovat ani s tak triviálním prototypy postav, které si předepsal, ale hrozně mě bavila struktura toho filmu, která vůbec není blbá, dokonce je hravá a reflektovaná. Jde o kombinaci herních polí počítačových her (de facto 3 výrazně stylizované mapy - reálpolitik Londýn, punk Glasgow a středověká Vysočina) se syžetem sestupu do srdce temnoty (včetně zvýrazněných momentů "přechodů" časoprostorových pásem - ocelová brána, parní vlak a tunel pod kopcem). Když to rozebereme trochu vážněji, tak na jedné straně spektra máme pragmatickými politiky ovládaný Londýn, mezi tím anarchistické pásmo čistého libida a nekontrolovaných pudů a na druhé straně spektra "vědu a intelekt", která zdegenerovala do tmářské tyranie osvícené mysli. Hrdinka si mezi tím vesele zasurfuje, nezjedná žádnou světanápravu a vrací se tam, kam patří i celý film - do veselé, dekadentní a estrádně-kanibalistické roviny (mimochodem pokud jsou akční sekvence posrané střihem, kanibalská popkulturní hostina je brilantní!). Řád politiků je zkorumpovaný, vzdělanci zešíleli, takže lehce zohavená Rhona Mitra patří mezi vyžilé skotské punkáče a anarchisty. Žádná velká spása. Hrozně mě mrzí, že nevznikne druhý díl, kde si to kravaťáci dají na férovku s očírovanými lidojedy v kiltech. Už dlouho mě žádná "dětinská revolta" takhle nepobavila tak, jako právě cíleně naivní anarchistický rebelant Soudný den (luxusní nablýskané Bentley vs. madmaxovské vraky... pařící dav čekající na příděl lidského masa s plastovými talíři... jako cože? Tohle je prostě drze stupidní a ne prvoplánově stupidní). Marshall prostě servíruje pokleslou zábavu bez přetvářky - za zvuku popových šlágrů se griluje lidské maso. Oh yeah. (14.10.2012)

Bez citu pro míru, zdravého rozumu a vyšších filmařských ambicí, spáchal Neil Marshall nejhustější filmovou krádež na m2 filmového políčka, která ale sto minut proklatě baví a v latexovém oblečku, s punkovým účesem a mečem v ruce, distingovaně na britský způsob, přednáší na High School of Grindhouse. Snad se někdo zúčastní a něco se přiučí. (08.05.2008)

Jako kdyby si Marshall udělal z celého světa srandu. Dostal mnohem víc peněz, než na kolik je zvyklý a totálně se utrhl ze řetězu. Spousta nádherně nekompromisního násilí, drsné hlášky a dokonale trhlá atmosféra. Má to svoje kouzlo a je vidět, že se to nebere vůbec vážně, ale pokud člověk nevyrůstal na Útěku z New Yorku a nepouští si dvakrát ročně Šíleného Maxe, tak mu to asi nesedne. Jen ten střih by mohl být méně chaotický. (03.04.2008)