Sbohem, baby

Ben Affleck si teď musí určitě pokládat tu samou otázku jako (a nejen) já: proč vůbec ztrácel deset let čas s herectvím (to může s čistým svědomím přenechat svému bratrovi) a něvěnoval se od počátku rovnou scénáristice, příp. režii - obé mu jde značně lépe. Ve svém režijním debutu předkládá totiž divákovi velmi zajímavou otázku s množstvím nejednoznačných odpovědí: měl by člověk vůbec lpět na dodržování zákonů i vlastních zásad ve společnosti, kde na ně nikdo další nehledí? A přinese mu to v noci klidný spánek...? (10.06.2008)

Dlouho jsem nezažila, aby mi k hodnocení nestačily hvězdičky, tohle se opravdu povedlo a i když jsem se chtěla pokusit svým pocitům dát nálepky, až si to ve mně sedne, je to přetlak šílenej a nezbavím se ho, dokud to tu nebude černý na bílym. Ben mi nikdy moc nevoněl, zato jeho bratr Casey od prvního filmu ano. Tady jsem viděla, jak báječně to může klapnout, když "já na bráchu, brácha na mě" a když se ke spolupráci přiberou ještě další vynikající herci, kteří ví, co se po nich chce a uvěří tomu. Film o únosu holčičky ... film, kde musíte projít každým zvratem, každou vrstvou a podílet se na jejím odkrývání, objevovat nejen v temných suterénech domů ale i lidí, abyste si na závěr položili otázku, co a jak byste udělali vy. (26.02.2008)

Výborné Krimi/Drama, vypilovaný scénář do posledních detailů, skvělé herecké výkony Casey Affleck, Ed Harris a klasicky Morgan Freeman. Dobře zvolený je i soundtrack, filmu přidává na prožitku, celkově je snímek napráskaný emocemi a taky slovíčko ,,fu*k,, často uletí (nevadí). Gratuluji Benovi Affleckovi, v životě bych to do něj neřekl a myslím že by měl radši zůstat za kamerou, než si hrát na herce. 9/10* (06.03.2008)

V podstatě souhlas s Lulu13. Pravděpodobně jsem udělala chybu, když jsem si "Gone, Baby, Gone" pustila den po Prisoners, jelikož jsem doufala v podobnou kvalitu. Ale zatímco Zmizení je autentické, z Gone baby gone cítíte Hollywood již z prvního slova a prvního záběru. Scénář bolavě šustí papírem, aneb hlavně abychom do každé věty nacpali motherfucker , fuck a hromadu klišé. Samotný vývoj příběhu sice není předvídatelný, ale postavy a jejich dialogy ano a u všech máte pocit, že už jste to někde viděli. Mimo to Ben Affleck je prkenný jak před kamerou, tak za ní - a se svým bratrem si můžou podat ruce, ten jeho předčítací přednes, hrozný hlas a intonace mi vyloženě znechutily celý film. Michelle Monaghan zase ve většině scén stála v pozadí a koukala jak vyplašená srnka. Opravdu nechápu, co to mělo být a kde se vzala ta procenta, protože tady úplně scházely emoce, nějaká struktura příběhu a dobré herecké výkony. (11.05.2014)

Ve svém životě máme jen pramálo příležitostí ovlivnit naše bytí. To zda přijdeme na svět či nikoliv, jak, kdy, kde. Ve většině případů o něm rozhodují jiní. A tato rozhodnutí nás ve výsledku formují a dělají tím čím doopravdy jsme. Naše rodina, naše město, naše čtvrť. Tělo kolem duše. Města obklopující toto tělo. V dospělosti, když už máme tu pomyslnou moc ve svých rukách a snažíme se alespoň částečně vymanit ze zajetých kolejí unikáme před ostatními lidmi až na okraj velkých měst. Kde jinde než právě zde se dá dojít opravdového klidu? Ale co když se jednoho dne z vašeho domu ztratí to nejcennější co můžete ve svém životě mít, vaše dítě. Tím čím je tento film opravdu výjimečný je styl vyprávění, zachycující obyčejný úsek několika životů, jenž jsou protnuty událostí v podobě únosu malé dívky. Zachycují příběh, který by se mohl odehrát prakticky kdekoliv. Menší nevýhodou je pomalejší rozjezd, který má za úkol seznámit diváka s postavami, jejich motivacemi a ukázat postup vyšetřování, který je dalekosáhlejší než případy, které dokáží vyřešit kriminalisté v CSI na poli jednoho seriálového dílu. Když už snímek dospěje do fáze, kdy s divák myslí, že už jej nemůže nic překvapit přichází závěrečná pointa - v podobě velmi silného a nepředvídatelného zakončení, kdy je hlavní hrdina postaven před amorální dilema, neboť ať už se rozhodne tak či onak pokaždé to bude špatně. S následnou reakcí jeho partnerky můžeme nesouhlasit ale v jádru jí naprosto rozumíme, protože náš život se skládá z chybných kroků za něž býváme častokrát odměněni ale v samotném výsledku na nich nezáleží. 9/10 (22.09.2008)