Jane Eyre
Jana Eyrová
Režie:
Susanna WhiteKamera:
Mike EleyHudba:
Rob LaneHrají:
Ruth Wilson, Toby Stephens, Francesca Annis, Christopher Bowen, Pam Ferris, Tara Fitzgerald, Georgie Henley, Sam Hoare, Christina Cole, Annabel Scholey (více)Epizody(4)
Obsahy(2)
Sirotek Jana Eyrová strávila 8 let v internátní škole, stala se učitelkou a coby osmnáctiletá dívka přijala místo vychovatelky mladého děvčete na panství v Thornfieldu. Tam ji čeká nebezpečné tajemství i velká láska... Jana Eyrová je sirotek, kterého se ujal strýc. Bohužel brzy zemřel a o Janu se má postarat jeho žena, paní Reedová. Teta i její tři děti však Janu nesnášejí a velmi špatně s ní zacházejí. Tetina nenávist zajde dokonce tak daleko, že i když svému muži na smrtelné posteli slíbila, že se o ni postará, dává Janu do školy v Lowoodu, což je vlastně sirotčinec. V sirotčinci panují velmi tvrdé podmínky. Je tu zima a Janina jediná přítelkyně Helen nezvládne boj s chorobou a umírá. Jana je po její smrti velmi osamělá. Ve škole stráví osm let. Když dosáhne 18 let, podá si inzerát, že přijme místo jako vychovatelka. Po nějaké době se jí opravdu ozvou a Jana se stává vychovatelkou dívky Adele na panství Thornfield. Francouzské dívenky Adele se ujal majitel panství Edward Rochester a poskytl jí domov. Není však jeho dcerou. Edward Rochester tráví mnoho času mimo domov a s Janou se seznamuje až po několika měsících, když se konečně vrací na čas domů. Rochester je zvláštní, dalo by se říci až nepříjemný člověk, ale Jana ho zajímá, a tak si s ní dokonce občas povídá. Jedné noci vzbudí Janu podivné zvuky a zdá se jí, že slyší smích. Vydá se tedy studenou chodbou za tím zvukem a najde Rochestera spícího na posteli, která je v plamenech. Janě se podaří Rochestera vzbudit a společnými silami uhasí oheň. Ráda by věděla, co to bylo za zvuky, které slyšela, a také má podezření, že v takzvané Severní věži někdo bydlí, ale odpovědi se nedočká.
Rochester opět odjíždí. Nikdo netuší, jak dlouho bude pryč. Po několika dnech dostane hospodyně dopis, aby připravila dům, budou mít hosty. Rochester přijede se společností. Hlavní hvězdou společnosti je mladá a krásná Blanche Ingramová, její matka a další hosté. Je očividné, že Blanche by se ráda provdala za bohatého Rochestera. Na panství přijíždí další host a Rochester Janě přiznává, že tohoto muže tu vidí jen nerad. Je to muž jménem Mason, prý se znají z dřívějška. V noci se ze Severní věže ozývá hrozný křik a celý dům je na nohou. Rochester všechny uklidní a pošle do postelí, ale od Jany potřebuje pomoc. Společně jdou do Severní věže, kde leží v krvi těžce zraněný Mason. Rochester požádá Janu, aby o něj pečovala, zatímco on jede pro lékaře. Mezitím se někdo zuřivě snaží dostat do pokoje. Mason je očividně pokousaný. Nad ránem se jim s lékařem podaří Masona odvézt k ošetření, aniž by se hosté něco dozvěděli. Za Janou přijíždí návštěva, která oznamuje, že její teta, paní Reedová, je na smrtelné posteli a ráda by Janu ještě viděla. Rochester je překvapený, že má Jana příbuzné, a ač nerad, dává jí dovolenou i nějaké peníze, aby mohla tetu navštívit.
Jana se po letech setkává se svou tetou, která ji chtěla ještě vidět, než zemře. Setkání je z tetiny strany opět plné nenávisti. Nenáviděla Janu, protože ji její manžel měl radši než vlastní děti, a tak se jí zbavila. Poví jí však, že Jana má ještě jednoho strýce, bratra matky a ten ji před třemi lety hledal, když zjistil, že Jana žije. Strýc je bohatý a chtěl Janě odkázat své dědictví. Teta ani na smrtelné posteli nedokáže Janě odpustit její existenci. Jana jí však odpouští. Když se vrátí do Thornfieldu, který se stal jejím prvním skutečným domovem, Edward Rochester již na ni čeká. Chyběla mu, přesto jí hodlá sehnat místo jinde. Bude se ženit a většina personálu bude muset pryč. Nejlépe do Irska. To už Jana nezvládne. Thornfield považuje za svůj domov a Rochestera miluje. To přiznání Edwarda natolik zasáhne, že Janu okamžitě požádá o ruku, a překvapená, ale šťastná Jana souhlasí. Svatba se bude konat do měsíce. Pár dní před obřadem má Jana divný sen, a když se probudí, zdá se, že v jejím pokoji někdo je. Svatební šaty jí kdosi zničil. V domě je osoba, která Janě a Edwardovi nepřeje štěstí. Přesto nadchází svatební den a Rochester spěchá do kostela. Zde se dočkají překvapení. Objevuje se Mason, který tvrdí, že je Rochester ženatý s jeho sestrou, a nemůže se tudíž oženit s Janou. Tajemství, které bylo skryto, vyplulo na povrch. Rochester se přiznává. Jeho žena Berta žije v Severní věži v Thornfieldu. Vzal si ji po krátké době a neřekli mu, že je zatížená dědičným šílenstvím. To se projevilo krátce po svatbě. I přesto ji Rochester připravil vcelku příjemný život ve svém domě. Prosí Janu, aby ho nezavrhla, a nabízí jí, že spolu odjedou do jeho domu na břehu moře, kde by spolu žili jako bratr a sestra. Nechce, aby žila v hříchu. Jana si to chce rozmyslet, ale zoufalá uteče z domu. Potuluje se opuštěným vřesovištěm a doufá, že zemře stejně jako její dávná kamarádka Helen. V mdlobách ji tam objeví místní duchovní John Rivers a donese ji do domu svých sester, kde se o ni postarají. Je zřejmé, že tato žena ztratila paměť. Na šatech má vyšity iniciály J. E., a tak jí začnou říkat Jana Eliotová. John i jeho sestry vidí, že je Jana vzdělaná, a tak jí John sežene práci učitelky v místní škole. Jana si vede dobře, ale nikdo stále neví, kdo vlastně skutečně je. Až jednoho dne přijde John za Janou a poví jí, že už ví o její minulosti v Thornfieldu. Také ji hledal jakýsi advokát, aby jí oznámil, že zdědila dvacet tisíc liber po svém strýci. Janu mrzí, že se s ním nikdy nesetkala, ale má ohromnou radost, když se dozví, že John a jeho dvě sestry jsou její příbuzní. Jana je nadšená. Okamžitě se hodlá podělit o zděděné peníze se svou novou rodinou. John se chystá na práci misionáře v Africe a požádá Janu o ruku, aby ho jako jeho žena doprovodila. Je to jediná žena, o které je skálopevně přesvědčený, že se pro takovou práci hodí. Jana souhlasí, i když Johna nemiluje a on nemiluje ji, ale nejprve se chce ještě jednou vrátit do Thornfieldu za Rochesterem. To, co vidí, ji šokuje. Z Thornfieldu zbylo jen spáleniště. Dům zapálila šílená Berta a spáchala sebevraždu skokem z výšky. Rochester žije v jiném domě. Jana se za ním vypraví a zjišťuje, že při požáru přišel o zrak, když se pokoušel Bertě vymluvit skok. Je nesmírně šťastný, že se Jana vrátila, a i Jana je šťastná, že je zase s ním. Rochesterovi však už nyní nestačí, aby spolu žili jako bratr a sestra. Přeje si ženu, manželku. Jana souhlasí. Po nějakém čase žije celá velká rodina pohromadě. Jana, Edward, Adele, Janiny sestřenice, dvě malé děti, pes. Tito všichni se nechají portrétovat, a přestože John je na misi v Africe, je na obraz přimalován také. Nyní má Jana konečně to, po čem celý život toužila. Svou rodinu a milujícího manžela. (TV Prima)
(více)Recenze (96)
Určite to najlepšie spracovanie priam notoricky známej, ale stále obľúbenej Jany Eyrovej. Asi ani kniha sa mi nepáči tak ako táto adaptácia, nehovoriac o množstve filmových spracovaní, ktoré som mala možnosť vidieť. 4 diely ponúkajú dostatok priestoru na vykreslenie tohto zaujímavého romantického príbehu, každý jeden je pútavý, posúva príbeh a ani na chvíľu nenudí. Hereckí protagonisti boli vybraní úplne skvelo, lepšie už to byť ani nemohlo a to sa týka tak Ruth Wilson a Tobyho Stephensa ako aj všetkých ostatných viac či menej dôležitých postáv. Zvlášť pán Rochester bol asi ten naj akého mi filmový svet doposiaľ ponúkol. Takže ak mám chuť opäť sa zahĺbiť nad týmto osudovým príbehom lásky, siahnem najradšej po tomto dielku. ()
Není to nejlepší zpracování. Herci jsou nevýrazní, možná jsou tak záměrně obsazeni, ale to vůbec nekazí dojem z filmu. Mohu říct, že tato verze je daleko lepší než z roku 2010, kde mi velmi vadilo retrospektivní vyprávění. Hereckému páru to hezky fungovalo a to, že se nemohou zařadit mezi známé celebrity vyvážili svým umem. ()
Jana Eyrová, kolikátá již v pořadí? Herečka, která hraje tuto Janu, je milá, Rochester mohl být démoničtější. Možná se tu příliš moc mluví (dlouhé záhadné pohledy, to by bylo něco!), kulisy zdařillé, všechno jak má být, ale bohužel nic navíc. ()
Bohužel hodnocení píši jakožto nepolíbená knižní předlohou (a tudíž obratem svých možností napravuji). [I.část:] začátek vyprávění o životě Jane Eyre započne již za Janeina útlého věku malé osiřelé holčiny, kdy je záměrně rodinou, do níž byla svěřena, aby zde byla vychovávána vzhledem k příbuzenskému vztahu Janeina strýce, který se o ni do své smrti staral. Jane je odvržena s masivní razancí a její zvídavá povaha je chybně (ale žádouce) zaměněna s ďábelskými pakty. Putuje tak do předem určené dívčí internátní školy, aby tu strávila svou adolescenci. V dospělosti je přijata jako guvernantka na Rochersterovo panství, kde se setkává s panem Rochesterem... Pocitově je to velmi dobře vytvořené, úvodní scény v Janeině trýznivých momentech: kamera snímá dospělé zezdola, a malou Jane (logicky) seshora, což dotváří přesně to, jak se cítila a samozřejmě toto bylo cíleno s úmyslem přivázat divákovy oči i mysl hned od počátku děje. Ještě bych tu ráda zmínila hudbu krásnou a dotvářející si dojem. [II.část:] autentičnost kamery je partná i v dalším pokračování 4-dílné série. Napětí některých scén, které je dotvořeno pouhými siluetami za plápolání svíček ukazuje o čem tento příběh vypráví... o něčem nepoznaném, o tajemnu, jež Jane rozkrývá po doušcích. A to díky této rozsáhlé edici, kde si celý filmový štáb dal tu práci, aby především její průběh nejen nenudil, ale také upoutal. Zde dochází k prohloubení vztahu a vzájemných magnetických vln mezi Jane a Rochesterem. [III.část:] v půli tohoto dílu se vše rozsvítí, hraje to barvami, které nešeptávají zvrat, na který člověk čeká od samého počátečního setkání. Všechen ten pozitivismus vykoukne na povrch tak zlehka, aby byl záhy udusán do země. [IV.část:] obavy a zadostiučinění. *** Věřit či nevěřit, tento seriál odstupňovaný čtyřmi částmi jsem vysrkla na jeden zátah (PS. dokonáno jest úderem 01:53 h. a 4-hodinová pouť završena). Veškeré ty vtěsnané anebo košatější výstupy jsem prakticky neměla na výběr než vidět od začátku do konce. Party hlavních rolí, tedy Ruth Wilson a Toby Stephens, budou pro mě asi už navždy Jane a Rochester (na verzi 2011 se stále chystám). Ruth Wilson se vpila do role Jane ohleduplně a s lehkostí, proto působí neskonale věrohodná. Toby Stephens, kruci, ten se umí mračit jen co je pravda, resp. už jen díky těm rozmanitým pohledům, které jsem se snažila rozklíčovat, si zaslouží být oním Rochesterovým zhmotněním. Vyzdvihla bych také skutečnost, že série není nijak zvlášť proložena tučnými kusy sentimentu (!) a klišé - po těch ani památky, proto ji také shledávám jako naprosto vtahující adaptaci, která se věrně drží anglického vkusu. ()
Dokonalé, nádherné, strhující, bezchybné, kouzelné, dechberoucí - a takhle bych mohla pokračovat věky:-). Tato adaptace neméně nádherné knihy mě opravdu nadchla a vehnala slzy do mé tváře. Herecké výkony bezchybné(Rochester byl perfektní!) a vůbec celkově se to výborně povedlo. Mohu jen smeknout před umem Susanny White a navěky ji uctívat;-). ()
Skvěle napsaná a zahraná adaptace jednoho z nejznámějších příběhů anglické literatury. Nepatřím k nadšeným obdivovatelům předlohy, absolvovala jsem ji jednou a to ještě s velkým sebezapřením, ale díky tomuhle vyjimečnému zpracování mám chuť přečíst si ji znovu. S čestnou výjimkou další BBC adaptace z roku 1973, je tohle asi jediná verze, kde opravdu můžete vnímat tu vzájemnou přitažlivost mezi hlavními hrdiny, o což se zasloužili hlavně jejich představitelé. Ruth Wilson není typická kráska a přesto (nebo možná právě proto) z ní nemůžete spustit oči. Jana v jejím podání je přesně taková, jak ji asi Charlotte Brontëová opravdu zamýšlela - mladá dívka, jež je okolnostmi přinucena skrývat svou vášnivou povahu pod maskou odměřené zdvořilosti, kterou teprve pod vlivem svého zaměstnavatele začíná strhávat. No a co se týče Tobyho Stephense, tak ten byl pro tuhle roli opravdovou výhrou. Je přesně tak ošklivý, jak diktuje předloha, ale Rochestera hraje tak, že máte pocit, jako byste přitažlivějšího muže v životě neviděli. Jediné moje námitky směřují ke čtvrtému dílu, jenž svým sladkým závěrem balancuje na hranici vkusu, a k postavě tety Reedové, která se vinou přehrávající Tary Fitzgerald prostě nedá brát vážně, ale moje nadšení je příliš velké na to, abych kvůli těmhle nedostatkům snižovala hodnocení. Zatím asi nejlepší Jana Eyrová, jakou jsem viděla. ()
Nejraději bych dala 10*, ale tato možnost tu bohužel není. Tuto knížku mám moc ráda a bála jsem se, že filmové zpracování se jí nevyrovná. Mé obavy ale byly zbytečné, protože tato docela nevýrazná série se jí vyrovná ve všem. Je to snad poprvé, kdy jsem z filmu stejně nadšená jako z knihy, podle které byl natočen. Herci (Toby Stephens byl opravdu dokonalý, Ruth hrála přesvědčivě, i když její nafouklý horní ret vypadal, jako by tam měla napíchaný botox ;-)), kostýmy, scénář, hudba, výprava, režie, téměř vše podle mých představ. Samozřejmě, některé vroubky by se našly (např. zkrácené Janino dětství nebo trochu přeslazený konec), ale mně vůbec nevadily. Toto je zářný příklad toho, že pro krásný a duchaplný film se nemusí utrácet stovky milionů dolarů. Teď jsem sice plná dojmů, a tak nechci říkat (psát) příliš velká slova, ale jistě vím, že dnes to nebylo naposledy, kdy jsem tuhle adaptaci viděla. Dodatek v roce 2014: Po druhém zhlédnutí můj předchozí komentář potvrzuji. :) ()
Dobré zpracování, nicméně nesouhlasím s výběrem Ruth Wilson do role Jany. ()
Nevím, jaký faktor mohu vinit za svou změkčilost v poslední době, nicméně bez mučení se přiznám, že jsem byla dojata. Několikrát. Třebaže většina ženských divaček má tuto adaptaci v oblibě především díky charismatu Tobyho "Rochester" Stephense (ano, ten chlap je kus), mě osobně herecky uchvátila především Ruth Wilson. Předlohu jsem bohužel ještě nestihla přečíst, ale mám pocit, že dokonalým ztělesněním Jane Eyre už pro mě bude navždy jen ona. Ze seriálu je tak nějak cítit ženská režie a Susanna White se s tím vypořádala pěkně. Celé je to primárně soustředěné na to výjimečné a krásné mezi Rochesterem a Jane a v tom ohledu je dílo nejsilnější. Romantickou kameru podtrhuje nikterak rozsáhlý, ale půvabný soundtrack. Moc se těším na nejnovější adaptaci, avšak cosi mi říká, že tento počin nepřekoná. ()
Někomu může vyhovovat, že je adaptace doslovnější než knižní předloha. Polopatismus to posunuje do nižší ligy. ()
Rozhodně nejpřesvědčivější zpracování té poněkud podivuhodně masochistické vyprávěnky o těžkém osudu viktoriánské dívky. Výtečná stylizace, hloubka obrazové hry s významy seriál zařazuje místy až k formátům typu Valhalla Rising, The Tempest a Det Sjunde inseglet, což jsou nepřekonané a (až na Sedmou počet, která získala body jinými přednostmi) pochopitelně většinově nepochopené špičky filmového mysticismu, byť zde se drží intencí standardně romantického příběhu. Myslím, že kdybych viděla jako první toto filmové zpracování, vytvořila bych si k literárnímu dílu Charlotty Brontëové bližší a vstřícnější vztah, přestože jsem si jistá, že za hloubkou zpracování stojí spíše než předloha životní zkušenost a vytříbená úroveň vnímání režisérky Susanny White. ()
Asi si budu muset nakonec knihu přečíst, abych získala představu, jak to má vlastně být. V téhle adaptaci jsou charaktery postav a atmosféra zachyceny přece jen trochu jinak než v té Fukunagově nebo jak si pamatuju ze starého českého seriálu. Tady chybí ta všudypřítomná pochmurnost, pan Rochester v sobě nemá tu temnotu a hlubokou rozervanost, je spíš jen trochu hrubej a docela často se směje. A Jane zde spíš vychází jen jako zamilovaná naivka než tak sebevědomá, chytrá dívka s vlastními názory. Vlastně to čtyřhodinové zpracování vůbec nepřináší o moc víc než to dvouhodinové, jsou tam maximálně dvě postavy a pár scén navíc a co se týče postav, řekla bych že, klouže daleko víc po povrchu. Proč je Adélka tak velká, je další záhada. Místy - obzvláště na začátku u Janina dětství mi ta kamera přijde opravdu mimo mísu, hudba taky za moc nestojí, nejsem si moc jistá ani volbou herců, Toby Stephens se při každým pohybu strašně legračně klátí a občas mi přišlo, že mu ten vážný text moc nejde, no a ta kulmová ondulace je případ sám pro sebe, Ruth Wilson mi přijde taková moc chudinkovská. Tuhle verzi považuji za podstatně méně zdařilou než tu z roku 2011. Hodně ušmudlaný 4 hvězdičky. -------- Tak jsem si teda přečetla knihu a musím říct, že toto zpracování vystihuje knižní charakter pana Rochestera a atmosféru knihy daleko věrněji, než to Fukunagovo, nadruhou stranu Jane mi přišla daleko věrnější v podání Mii Wasikowské.-------- Další dodatek. Ta Tobyho klátivá chůze je prostě JEHO chůze, klátí se takhle vždycky. ()
Mé romantické já je spokojené jako želva. Jana Eyrová je má oblíbená kniha a toto filmové zpracování je moc fajn. Obsazení a herecké ztvárnění pana Rochestera Toby Stephensem je perfektní. K takovému chladnému podzimnímu večeru příjemné rozptýlení. ()
Jsem okouzlená - tahle poslední adaptace mě prostě nadchla a je nádherná. Je pravda, že chvílemi se tolik nedržela knihy (viz. loučící scéna), ale jak byste v tom případě ohodnotili verzi z roku 1996 s Ch. Gainsbourgh a W. Hurtem ? - ta se knihy držela opravdu jen sporadicky a v podstatě skoro vůbec ne. Ruth Wilson se role zhostila výborně - nejdřív mi připadala moc hezká, ale hrála opravdu dobře. Někdo se tu zmiňoval o jejích červených tvářích - ale natáčelo se od 26. února do 12. června - takže občas se těm červeným (zmrzlým) tvářím nedivím :o) A červený šátek kolem krku ? Pokud si někde prohlédnete fotografie Charlotte Brontë - tak na mnohých má úplně stejný - asi to byl záměr režisérky - tak trošku připomenout spisovatelku. Asi nejsem tak náročný divák - ale prostě tato adaptace se mi líbí - krásně prostředí, herecké výkony (překvapila mě Tara Reid jako tetička Reedová - šel z ní docela strach, byla dost nepříjemná :o) Kdo má rád tento druh filmů (skvěle se mi u nich relaxuje a tak nějak si vyčistím hlavu od všedních starostí), tak se mu určitě bude líbit. Jen moc nechápu, proč BBC opět začala natáčet Jane Eyre (v hl. roli Ellen Page) ???? Připadá mi to moc brzy a verze z roku 2006 měla dost velký úspěch, tak PROČ ???? Uvidíme výsledek .... ()
Nechcela som uveriť, že Jane Eyre ako kniha sa dá natočiť ako séria 4kratšich filmov, kt. by boli zároveň zaujímavé a zanechali vo mne nejaký zážitok..ale ono sa to zjavne dá:)Na konci druhej časti som si povedala,že je to taký priemerný nadpriemer a že takých filmov tu už bolo. No potom som pochopila, že vášnivá láska, napätie, vzrúšo a podobné veci, kt. by možno začiatok filmu obohatili(ako by si niektorí mohli pomyslieť) nemôžu byť zachytené tam, kde jednoduch nemajú ešte čo robiť. A práve preto 1.,2. časť je viac o citoch a pocitoch, o výpovediach najmä J.E, takže ak by ste hľadali nejakú tú akciu, odporúčam až od 3.časti:). To ale prídete o celkovú gradáciu deja, kt. je možno trošku zdĺhavá, ale celkovo podstatná pre komplexný zážitok. Jana Eyrová ako knižná predloha tiež nie je plná zvratov, obratov, prudkých zmien, takže divák nemôže očakávať nejaké akčné zmeny v charakteroch, správaní etc ani vo filme. No aj napriek všetkým týmto zdanlivo nudným faktom je film úúžasný, všetky úvahy, vzťahy, zápletky, dokonca aj psychopatické výlevy Rochestrovej ženy sú perfektné:)O tom, že R.Wilson&T.Stephens sa dokonale hodili do svojích rolí(a dokonca aj k sebe:P), niet pochýb. Jediná malilinkatá maličkosť, kt mi občas vadila, bola kamera istých (inak dosť nepodstatných) scén. Ale musím pozdvihnúť na druhej strane prostredie - krásne, presne také, ako som si ho vždy predstavovala:)Jednoducho 5* bez debaty:) ()
Nejlepší Jane Eyre podle domácí poroty ()
Řekla bych, že jde o velmi zadřilou adaptaci slavného románu. Hlavní představitelka Jany byla podle mě skvěle vybraná (i když teda správně by měla být přece jen víc upejpavá ;), u pana Rochestra to trochu drhne. Charisma mu rozhodně nechybělo, ale nebyl vůbec ošklivý :-) a i ve finále jsem se musela jen pousmát, protože i tehdy se toho tvůrci evidentně báli. Škoda. Nejspíš si neodpustím i rýpnutí do Adélky... děsně nesympatická herečka, která rozhodně nevypadala na 12 let. Taky mě hodně zklamala "tajemná zápletka", nechci tu spoilerovat, protože... prostě i tady jako by se někdo bál ,aby to nebylo příliš a ono z toho nakonec bylo NIC. Celkově je to ale velmi dobře natočené, zejména první dva díly mě rozhodně nenudili a i když se to (i přes ty čtyři díly - uznávám, krátké) nevyhlo zjednodušování a odchylkám v některých věcech, dávám palec nahoru. ()
Největší slaďák hned po Titanicu, děj nic moc. To mi více přišel zajímavý Oliver Twist. Vždyť takových filmů o sirotcích bylo natočeno už dost. A všechny byli lepší než tenhle. Největší filmový propadák všech dob. ()
5 hvězdiček Tobymu Stephensovi (kam se hrabe ubožák Dalton) a Ruth Wilson. Radost vám může pokazit neuvěřitelně vysírající Adéle - v tomhle zpracování obzvlášť trapně zahraná. Škobrtavé dialogy hlavně v druhém a třetím díle odpouštím pro celkově zdatně zvládnutý scénář (na téhle předloze už si mnozí vylámali zuby) a překvapivě fungující erotickou (pardon za výraz, ale vážně je to tak) atmosféru čtverky - poměrně odvážné a mnohé to naštvalo, ale co se za těch dob nemohlo psát, mohlo se snít a dít - inklusive fyzické vzrušení bez svátosti manželské. Mimochodem knižní verze téhle scény je velmi fyzická, i když trochu jinak: byla to sama Brontëová, která Rochesterovi připsala animální chtíč. Především jde o monolog, který ve filmu neuslyšíte, kde se Rochester přiznává k nápadu "vzít si násilím", co chce, od čehož nakonec jen nerad upouští, cituji: "I'could bend her with my finger and thumb: and what good would it do if I bent, if I uptore, if I crushed her? (...) Conqueror I might be of the house; but the inmate would escape to heaven before I could call myself possessor of its clay dwelling-place." A Susanna White tohle přenesla na plátno skutečně šťavnatě. Ale dost o sexu... Má nejoblíbenější verze J.E., i když poslední scénka á la rodinné foto je hrůzostrašně pitomá. ()
Moje první shlédnutá filmová adaptace mého nejoblíbenějšího románu všech dob. Pečlivě jsem mezi nimi vybírala a zdá se, že jsem trefila hřebíček na hlavičku. Jana Eyrová byla přesně taková, jak jsem si ji představovala, nepříliš hezká, ale klidná, rozumná a příjemná bytost. Toby Stephens mě naprosto nadchnul, začínala jsem dokonce mít místy pocit, že vůbec není tak ošklivý, jak by měl být. :) Srovnávat to více s knihou, chyběly by mi ty dlouhé a dokonalé dialogy, které se z pochopitelných důvodů do filmového zpracování nevešly. Dokonce ani "postelová" scéna mě nijak neurazila, byla jaksi v mezích jisté cudnosti, která byla v románu vystižena. Celkový dojem velmi dobrý, skoro bych řekla nad očekávání. Nejlepší jednoznačně třetí a čtvrtý díl, mohlo jich být klidně i pět a dětství Jany mohlo být pojato trošku obsáhleji. Ale zas tolik mi to nechybělo. ()