Toy Story 3: Příběh hraček

Fenomenální. Nonstop zábavná hra s žánrovými tradicemi a takřka nevyčerpatelnými možnostmi vytvářeného světa, který tvůrci v tomhle případě podojili skutečně vehementně. Obzvlášť po odkrytí záporných aktérů nabere film skvostné tempo a opakovaně mě nechává fascinovaného nad tím, jak dokáže uzpůsobovat měnící se nálady a žánry soudržně vyprávěnému dobrodružství pro děti i dospělé. Highlighty jsou konkrétně hororová panenka a španělsky mluvící Buzz. První dva díly patří k nejlepším animákům své doby, trojka je jedním z vůbec nejlepších filmů tohoto století. Za tím si stojím.. (02.12.2018)

Technicky je Toy Story brilantní. Co se práce s emocemi týče, nemá Pixar konkurenci. Způsob, jakým dokáže DĚSIT skrze věci na první pohled roztomilé je až zarážející a skutečně strašidelný. Je dojemné, jakým způsobem se tvůrci dokázali po patnácti letech vrátit tam, kde začínali. Co je to ale platné, když příběh stojí za starou bačkoru a bez zjevné logické návaznosti je jen poskládan z různých scének, z nichž některé jsou brilantní a mají svoje místo (retrospektiva růžového medvěda), jiné jsou velmi zábavné, ale v příběhu nemají co dělat (Ken ukazuje Barbie svůj šatník). Výsledkem je prazvláštní paradox, kdy jsem odcházel z kina dojat, rozněžněn a naplněn a přitom zklamán a lehce naštván... A doteď jsem se nedokázal rozhodnout, které dojmy ve mě převládají... (06.08.2010)

FILMOVÁ NOC 2010 Hlavní otázkou u již jedenácté pixarovky v pořadí není, jestli studio nevyrenderuje nevýborný film, ale zda-li TOY STORY 3 zachová vzestupnou tradici trilogie. Třetí část, jež cílí na diváky, kteří vyrůstali spolu s předchozími díly, je opravdu nejlepší, protože je zároveň nejdospělejším počinem ve filmografii Pixaru. Po VZHŮRU DO OBLAK, které pojednávalo o nevzdávání se na sklonku života, se tentokrát vypráví o smíření se s vlastní smrtelností (konečností) a koloběhu života, což je na rodinný film poměrně odvážné (zvlášť pokud je první polovina svým tempem záměrně pomalejší a ve variování již známého z předešlých částí je patrné ono stárnutí, protože ne vše vychází jako předtím). Zacílenost na dospělejší publikum vede i k tomu, že po parťáckém filmu, jímž byla jednička a dvojka, se mnohem výrazněji než předtím pracuje na půdorysu útěkářských snímků z druhé světové války, na které se poučeně odkazuje, jejich klišé se přepracovávají a schémata ozvláštňují tím, že na místo vězení či koncentračního tábora je zde školka a lidi suplují hračky. A ano, plakal jsem. (10.07.2010)

Když jsem byla malá první Toy Story se mi líbilo, o fous lepší dvojku jsem přímo zbožňovala a zbožňuji dodnes... A tak není divu, že jsem si zejména z nostalgie,zašla na bohužel poslední dobrodružství mých oblíbených hrdinů ve trojrozměrném formátu. Je mi nesmírnou ctí prohlásit že Pixaři to znovu dokázaly. Sedí už několik let na trůně mezi studii a myslím že tak pěknou řadu let ještě poposedí,a není to jen po stránce technické. Dokáží umně probudit dojetí při kterém nejedno oko zůstane suché v divákovi bez rozdílu věku.V každém z nás přeci kousek dítěte ještě přežívá, vzpomenout si na svoje oblíbené hračky které mohou mít svou duši a kde teď asi jsou? Nad touhle otázkou se mohou zamyslet dospělí a teenagery. A děti? Pro ty platí ponaučení že si svých hraček mají více vážit. Jak už jsem napsala, každý si kousek něčeho najde. No, a konečně k samotnému dílu: Toy Story 3 je rozhodně nejtemnějším dílem z trilogie o hračkách, přes to se v něm najdou všemožné vtípky, odkazy na různé filmy a pár velmi humorných situací, za zmíňku stojí např. gagy dvojice Barbie a Kena nebo scénky Jessie s horkokrevným Bazem Rakeťákem. A nebyli by to Pixaři kdyby nechytli za srdce, ukápla mi slza když Andy daroval té malé hočičce své hračky... Toho koho tohle nedojalo, podle mě má srdce z kamene. Pixar uzavřel triogii o Toy Story velmi důstojně, ale i přes to mi budou chybět. Skrátka- Do nekonečna a ještě dál! (27.06.2010)

Vedle chybějícího nadšení se naštěstí nedostavilo ani zklamání. Novým eskapádám Woodyho a Buzze Rakeťáka chybí efektivnější rozjezd a větší důraz na akční scény, a tak v jejich novém dobrodružství čeká diváka to nejlepší na samotném začátku a potom až na úplném konci. Temné ladění příběhu a slušné množství uspokojujích gagů je fajn, ale pro zmlsané oko kritikovo je potřeba nabídnout toho mnohem víc! Je to jasné: nejsladší zadostiučinění si z kina odnesou rodinky s menšími dětmi, ti ostatní dostanou "jen" nadprůměrný animák od zavedeného týmu profesionálů. Nerad bych tvrdil, že hopsající lampičce nějak záhadně dochází dech, a tak si na opodstatněnější lamentování počkám do jejich dalšího dítka (opět za rok v létě - Cars 2), ve které tímto vkládám nemalé naděje... (21.06.2010)