Reklama

Reklama

Úkol: Zavraždit ďábelského vraha Obergruppeführera Reinharda Heydricha. Místo: Praha. Název operace: Operace „DAYBREAK”. Režisér Lewis Gilbert (Agent, který mě miloval, Moonraker) natáčí film na místech, kde se odehrály i skutečné události. Válečný příběh statečných Čechů, kteří se postavili na odpor nacistické Říši v misi provedené v roce 1942, která vdechla novou naději Spojencům. Budete svědky šílených odvetných akcí nacistů, včetně vyhlazení Lidic. Spatříte poslední statečný odpor sedmi vlastenců. Obyčejných lidí podle běžných měřítek, ale hrdinů podle všech ostatních. (Warner Home Video CZ)

(více)

Recenze (44)

manonfire 

všechny recenze uživatele

Doyle jako Čurda.....to je tak bizar, že jsem si to musel zkouknout. Zdejší kritika je přehaná, ač sám nemám rád, když se filmové rekonstrukce reálných událostí jakkoliv vychylují z roviny pravdy, nezdá se mi, že by tady tvůrci tolik blamovali ve prospěch svého movie. Vlastně jsem čekal podle zdejších znechucení Šest medvědů s Cibulkou a on se dostavil vcelku na americké poměry obstojný popis dějin, který kolaboval spíše v detailech nepodstatných. Samotná akce byla velmi dobrá, problém byl spíš v jakési artové plochosti režie, stejně tak castingu. Příběh prostě tam dole v zaplavené kryptě skončil tak nějak bez citového zaangažování se, a přitom to mohlo bejt drásající, páč ta předloha je silná jak hovado, a to přesto, že samotnej atentát byl v reálu neskutečná klauniáda. 50% ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Zapomenutý koprodukční snímek o dění kolem atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, který daleko více vyznívá jako okupační dobrodružný film, než jako historická výpověď skutečné události. Co se týče právě té reálnosti a ryze přimyšlených či vyloženě vymyšlených dějství, je to asi tak padesát na padesát. Několik reálných sekvencí tu skutečně je a hlavně co se týče scén kolem kostela se viditelně tvůrci inspirovali Sequensovým snímkem ´Atentát´. Po dějové stránce však šli v příběhu mnohem dál a více ho rozvinuli. Do nebe volající však nejsou jen vymyšlené věci, což nakonec ve filmech dle skutečné události není nic neobvyklého, ale množství filmových chyb. Asi ta největší je ve scéně právě u toho kostela, kdy ho německá armáda obsazuje a v pozadí ve směru k Vltavě je jasně vidět projíždějící červený autobus Karosa ŠM 11, který se začal vyrábět někdy na konci 60. let. A co ty odhazované granáty v kostele? Na to, kolik jich tam vybuchlo by ten kostel musel být pořádně zdemolovaný, ale světe div se, po výbuších nikde nebyl ani škrábanec. Ani díra na zemi. Hm... vskutku podivné. To o profesionalitě opravdu nesvědčí. Martin Shaw v roli Karla Čurdy je k nepoznání. Proboha, proč mu dali ten knír? Ve snímku si zahráli i čeští herci včetně zpěváka Josefa Laufera, ale figurují jen jako kompars. Jen Jiří Krampol jednou pronesl snad dvě kratičké věty. Snímek je naprosto špatný snad ve všem. Těžko říci co bylo příčinou, ale na tomhle pracovat byla opravdu ztráta času. ()

Reklama

kinderman 

všechny recenze uživatele

V pátek jsem zašel do kina na restaurovanou verzi Sequensova Atentátu a dnes jsem si pustil tento pozapomenutý film, ve kterém Krampol a Drbohlav brání kůr, Pepíci Laufer a Abrhám to schytají dole v kryptě a Zdenda Srstka v roli bezejmenné gestapácké mlátičky si podá Martina Shawa (Doyle z Profesionálů) coby Karla Čurdu. V roli odbojářů se objeví Jandák a Ray Smith (Spikings z Dempseyho a Makepeacové). Jako dobrodružný (odbojářský) snímek ze druhé světové to (až na tu podivnou hudbu) funguje téměř dokonale. ()

ryba443 

všechny recenze uživatele

Překvapivě velmi málo známý film nazvdory faktu, že se snaží zpracovávat naše dějiny. Filmařsky celkem povedené, celou dobu se výborně daří držet ponurou atmosféru, ať už pomocí věčně zamračeného počasí nebo výborné hudby. Historická věrnost není nijak velká, kromě toho, že přidává mnoho nových vlastních tak dokonce opakuje a "vylepšuje" i některé chyby Atentátu (1964). Trochu mi to připomíná situaci, kdy se ve starověku či středověku tradoval nějaký hrdinský příběh, který byl s každou další vyprávěnou verzí o něco heroičtější, napínavější a hromady pobitých nepřátel větší. Ocenit by se dalo několik scén popisujích skutečné události, které v Atentátu nebyly. Pro českého diváka je však mnoho situací bohužel úsměvných či podivných. Jak to nakonec zhodnotit? Některé věci jsou překrouceny skutečně neuvěřitelně, avšak když se to porovná s jinými Hollywoodskými výklady historie, tady z toho naši hrdinové vyvázli se ctí, ač by se nad tím asi mnohdy shovívavě usmáli. 50 - 60%. ()

Krysa SPK 

všechny recenze uživatele

Jan Kubiš a Josef Gabčík se tam nahoře musí za břicho popadat při pohledu na toto americké historicky naprosto překroucené dílo, které u českého diváka notně evokuje úsměv na rtech. U takového tématu by se to stávat nemělo. Čeští filmaři by měli zapomenou na trapnou radoby uměleckou tvorbu a měli by se podívat do naší nedávné minulosti. A právě na motivy atentátu na Heydricha byl mohla vzniknout opravdu dokonalá podívaná plná hrdinství, lásky, sebeobětování a zrady... ()

Galerie (41)

Zajímavosti (20)

  • Průmyslový palác holešovického výstaviště s čelním prostranstvím ve filmu nahrazuje tehdy uzavřený vchod historické budovy pražského hlavního nádraží, kde před ním byla rozestavěná nová odbavovací hala. (Ganglion)
  • Kubiš rozhodně nedojel na kole z Holešovic až na Staroměstské náměstí, nýbrž podle dohody na smluvené místo ve Staré Libni. Jindřiška si tedy nemohla vyzvednout kolo z místa naproti staroměstského orloje. (Robbi)
  • Jan Kubiš (Timothy Bottoms) nespáchal sebevraždu v kryptě kostela, jak je znázorněno, ale byl smrtelně raněn při přestřelce s příslušníky SS a zemřel až během převozu do nemocnice. (vangobseck)

Reklama

Reklama