Příští rok ve stejnou dobu

Tématicky velmi dobrý film, jenže na dnešní dobu již trochu "vyčpělý." Samozřejmě, že se v životě stává, že potkáme člověka o kterým si myslíme, " že to je ten pravý". Jenže jsou závazky, děti a jiné povinnosti, které člověk nerad mění nebo opouští. Přesto jsou lidé, kteří dokáží za sebou spálit mosty, aby se za 2-3 roky přesvědčili o tom, že vůbec nevyměnili minulost za lepší budoucnost. Že to kouzelné a nádherné fluidum spadne do téhož stereotypu, jaké už tu bylo, jakmile přijdou běžné starosti. Samozřejmě bezvadné herecké obsazení v podání Ellen BURSTYNOVÉ a Alana ALDY, vás bezesporu pobaví, jenže mohlo zde být více komických situací. Vždyť toto téma k tomu přímo vybízí. Proto dávám pouze 4*. (06.04.2009)

Časosběrné filmy jsou vždy náročné na výkon hlavních představitelů a jejich vzájemnou chemii. Alan Alda a Ellen Burstyn si sedli parádně. Na začátku trochu obavu, ale ještě rád sem se nechal opájet pohledem do jejich životů. Scénář svou divadelní předlohu vskutku nezapře. Jedna místnost, dva herci, občas zvonící telefon a téměř statická kamera. Víc ani není potřeba, to co vytváří zážitek jsou chytré dialogy a brilantně ztvárněné postavy. Oba herci se do svých rolí pořádně obuli, a zvládli přechod od počátečního ostychu a nesmělé zamilovanosti, až po zralý a dlouhodobý vztah dvou sebejistých lidí. Život s nimi pořádně cloumal, a tak je každé setkání jedinečné a nezapomenutelné nejen pro ně, ale i pro diváky. Po titulcích jsem zalitoval že česká kinematografie není schopná vyprodukovat něco podobného. (06.09.2012)

Podařený komorní snímek pro dva skvělé herce, který se po převážnou většinu času odehrává pouze v malé pronajaté chatce a v pravidelných časových skocích, přičemž krátká setkání dvou milenců dokáží prozradit takřka vše z jejich životů, jež divák explicitně vůbec neuvidí. Některé dialogy a scény jsou opravdu vynikající, tenhle nenápadný a prakticky neznámý film mě proto moc potěšil. (10.08.2008)

Upřímně, neuvěřitelně mě to celé nudilo, což jsem vážně nečekal. Navíc mě rozčiloval hudební doprovod, připadalo mi to umělé, velmi prázdné a povrchní a velmi hrané. Jestli tomu filmu křivdím, tak mě to mrzí a upřímně, druhou polovinu jsem už spíš jen proskákal, ale vyjádřil bych své pocity velmi podobně jako to udělal Subjektiv: "Horší ovšem je, jak prázdnými nádobami jsou. Milují sebe navzájem, své manžele a manželky, své děti a více v nich nic ... V šedesátých letech žijí Vietnamem a květinovým hnutím, v sedmdesátých zase feminismem ... Tohle přeci nejsou lidé, to jsou učebnicové příklady, výlisky svých časů." ... Celkový dojem: 45% (13.07.2014)

Tento film se mi libil tim, jak byl skrz naskr minimalistickej. Divadelni hra. Par postav. Jednoducha kamera. Pohodova hudba. Jenom par mist ktere postavy navstivi. Postavy jsou vice narazkamy na deni ve svete a na starnuti, nez lidmi. Obvykle to pusobi strojene, tady mi to nevadilo. Jo a libil se mi take zacatek a konec, takze 5 bodu je jasnych. ..... (05.04.2009)